Rychlý nástup umělé inteligence mění zásadním způsobem mediální krajinu a redakce po celém světě aktivně hledají způsoby, jak na tyto změny reagovat. V roce 2025 už není otázkou, zda AI v žurnalistice využívat, ale jak ji implementovat eticky a efektivně do každodenní práce novináře.
AI může výrazně pomoci novinářům vytvářet rychlejší, přesnější a personalizovaný obsah. Především se osvědčuje jako nástroj pro analýzu velkých objemů dat, které by jinak vyžadovaly hodiny manuální práce. Slouží také jako asistent při rešerších, vymýšlení otázek pro respondenty, plánování investigativní práce či při závěrečné editaci a kontrole vyváženosti sdělení.
Navzdory obavám z nahrazení lidského faktoru, AI spíše posiluje schopnosti novinářů. Dokonce 87 % oslovených mediálních manažerů souhlasí, že generativní AI úplně nebo částečně změnilo práci v jejich redakci. Často jde o přepisování audia na text, automatické shrnování článků nebo překlad do cizích jazyků.
V českém prostředí je průkopníkem Česká tisková kancelář, která využívá umělou inteligenci pro texty z voleb už od roku 2018, pro zprávy o počasí, statistické texty o vývoji nezaměstnanosti, headliny kurzového zpravodajství nebo výsledky loterijních her. Podobně i Český rozhlas implementuje AI ve svém projektu Digitální spisovatel a plánuje syntézu pro čtení zpravodajského obsahu.
Zvláště zajímavou schopností AI je identifikace subjektivních prvků v textech. ChatGPT má "pozoruhodný čich" na vyhmatání částí článků, které by měly být napsány objektivně, ale autor do nich promítá své názory.
Pro redakce je nicméně zásadní vytvořit pravidla pro práci s umělou inteligencí. ČTK i Seznam Zprávy již taková pravidla zavedly. Cílem není nechat AI samostatně publikovat, ale vytvořit harmonické spojení – hybridní žurnalistiku, kde technologie slouží jako nástroj v rukou kvalifikovaných novinářů.
Klíčové AI nástroje pro novináře v roce 2025
V roce 2025 se umělá inteligence stala nepostradatelnou součástí novinářské práce. Pojďme se proto podívat na klíčové nástroje, které žurnalisté denně využívají.
Automatizace rutinních procesů představuje oblast, kde AI přináší nejvyšší hodnotu. Průzkumy ukazují, že automatizaci redakčních procesů považuje za velmi důležitou 60 % oslovených redakcí a za celkem důležitou dalších 36 %. Nástroje jako Transkriptor rychle převádějí audio a video záznamy na přesný text, šetří čas a umožňují novinářům soustředit se na hlubší aspekty jejich práce.
Pro hlubokou analýzu dat jsou k dispozici specializované AI systémy. V investigativní žurnalistice pomáhají odhalit skryté vzorce a souvislosti v rozsáhlých datových souborech. Redakce využívají tyto nástroje k mapování vztahů mezi lidmi, organizacemi a událostmi, což pomáhá odhalit příběhy, které by jinak zůstaly skryté. Podle některých manažerů lze využíváním AI v investigativní či datové žurnalistice ušetřit i měsíce práce.
Personalizace obsahu a distribuce patří k dalším klíčovým oblastem – využívá ji až 80 % redakcí. AI algoritmy analyzují chování čtenářů a přizpůsobují zpravodajské kanály, zvyšují relevanci obsahu a celkovou uživatelskou zkušenost.
V oblasti ověřování informací existují nástroje na odhalování deepfake videí a manipulovaných fotografií. Ačkoliv nejsou stoprocentně spolehlivé, dokáží identifikovat podezřelý obsah a pomáhají v boji proti dezinformacím.
České redakce nezůstávají pozadu. ČTK využívá umělou inteligenci pro texty z voleb, zprávy o počasí, statistické texty o nezaměstnanosti a burzovní zpravodajství. Český rozhlas implementoval projekt Digitální spisovatel založený na jazykovém modelu GPT4. Ekonomický deník E15 pracuje s uměle generovanými texty týkajícími se pražské burzy od roku 2020.
Za zmínku stojí také společný projekt českých univerzit – katedry žurnalistiky na FSV UK, katedry počítačů na ČVUT a katedry informatiky ZČU – který se zaměřuje na vývoj umělé inteligence přímo pro české novináře. Tato mezioborová spolupráce přináší nové rozměry do výzkumu a aplikace AI v oblasti zpracování zpráv.
Implementace AI do každodenní novinářské práce
V praxi již mnoho českých redakcí implementovalo umělou inteligenci do svých každodenních pracovních postupů. Česká tisková kancelář využívá AI ke zpracování sportovních výsledků, burzovních zpráv, počasí nebo výsledků voleb. Tento typ obsahu vyžaduje přesnost a rychlou aktualizaci, což AI zvládá efektivněji než člověk, zároveň výrazně omezuje chybovost způsobenou lidským faktorem.
ČTK konkrétně začala s umělou inteligencí pracovat při tvorbě textů z voleb v letech 2018–2023, následně rozšířila využití na zprávy o počasí, statistické texty o vývoji nezaměstnanosti, headliny kurzového zpravodajství a výsledky loterijních her. Navíc ji zapojila do automatizace přiřazování fotografií z fotobanky a překlady z češtiny do slovenštiny.
Podobně Český rozhlas implementoval AI v projektu Digitální spisovatel. V první fázi umělá inteligence tvořila povídky samostatně, ve druhé sérii spolupracovala s českými autory a třetí série, která začala v roce 2023, je založena na jazykovém modelu GPT4. Do konce téhož roku plánoval rozhlas implementovat syntézu na čtení zpravodajského obsahu pro server iRozhlas.cz.
Především v oblastech investigativní žurnalistiky přináší AI významné výhody. Dokáže hledat v datech vzorce, kterých by si člověk nemusel všimnout, a vyniká v analýze velkých datových sad pro identifikaci trendů a anomálií. Novináři tak mohou s pomocí AI nástrojů procházet veřejné záznamy, finanční dokumenty či data ze sociálních médií a odhalovat skryté příběhy.
Nicméně, podle šéfredaktorky ČTK Radky Matesové Markové se novináři s možnostmi umělé inteligence teprve seznamují a hledají cesty, jak ji efektivně využít. Zároveň stále existují oblasti, kde AI není používána – například pro rešeršní činnosti vyžadující ověřování informací nebo pro fotografickou tvorbu.
Důležitým krokem při implementaci je přijetí redakčních pravidel pro práci s AI. ČTK i Seznam Zprávy již taková pravidla zavedly. V tomto ohledu nezůstávají české redakce pozadu za světovými trendy, kde integrace AI do žurnalistiky vyžaduje nejen technické porozumění, ale i kritickou interpretaci výstupů.
Etické výzvy a hranice artificial general intelligence v žurnalistice
S rostoucím využitím umělé inteligence v novinářské praxi se objevují závažné etické otázky, které redakce musí aktivně řešit. Nejde pouze o technické možnosti AI, ale především o její hranice a dopady na důvěryhodnost žurnalistiky jako takové.
Jedním z hlavních problémů jsou takzvané "halucinace" jazykových modelů. AI modely totiž mají tendenci "vždy vyhovět pokynu, tedy vždy poskytnout informaci" i když správnou odpověď neznají. "Problém jazykového modelu je ten, že vás chce potěšit, chce splnit úkol, přemýšlí samostatně," což může vést k šíření nepravdivých informací.
V reakci na tato rizika vznikají v redakcích etické kodexy pro práci s umělou inteligencí. Seznam Zprávy například ve svém kodexu zdůrazňují, že "AI nástroje redaktoři využívají pouze pro zrychlení příprav, zpřesnění nebo jiné zkvalitnění svého původního obsahu," přičemž "zakazuje využití jakéhokoliv generovaného textu." Seznam u svých článků garantuje autorství člověka nad robotem.
Navíc, jak prokázal pokus českého studenta na Stanfordu Matyáše Boháčka, deepfake videa mohou být natolik přesvědčivá, že i profesionálové z CNN považovali falešné video moderátora Andersona Coopera za autentické. Takové příklady prokazují naléhavost etické regulace.
Mezi klíčové etické aspekty patří:
- Přesnost a odpovědnost: Zásadní je zajistit, aby obsah neobsahoval chyby a byl nezaujatý
- Transparentnost: Redakce musí jasně komunikovat, jak využívají AI při vytváření zpráv
- Řízení důvěryhodnosti: Efektivní řízení je zásadní pro udržení důvěry veřejnosti
- Jistota zaměstnání: Integrace AI přináší úvahy o budoucnosti novinářské profese
V důsledku těchto výzev přijímají státy i nadnárodní organizace regulační opatření, jako je AI Act Evropské unie platný od srpna 2024. Zároveň odborníci zdůrazňují potřebu kontinuálního vzdělávání novinářů v oblasti AI, aby technologie podporovala novinářskou integritu místo jejího ohrožování.
Závěr
Umělá inteligence nepochybně mění tvář žurnalistiky, především jako účinný pomocník novinářů. České redakce, zejména ČTK a Český rozhlas, již prokázaly, že AI může výrazně zlepšit kvalitu a rychlost zpravodajství. Zároveň však zkušenosti z praxe ukazují, že lidský faktor zůstává nenahraditelný.
Redakce musí nadále pečlivě zvažovat etické aspekty využití AI a stanovovat jasná pravidla pro její implementaci. Zatímco automatizace rutinních úkolů přináší značné výhody, oblasti vyžadující kritické myšlení, ověřování faktů a investigativní práci zůstávají doménou zkušených novinářů.
Budoucnost žurnalistiky tedy nespočívá v náhradě novinářů umělou inteligencí, ale v jejich vzájemném doplňování. Právě tato hybridní forma žurnalistiky, kde se spojují přednosti AI s odbornými znalostmi a etickým úsudkem novinářů, představuje cestu k lepší a důvěryhodnější žurnalistice v roce 2025 a dále.
Napsal: Write Sonic pod vedením Hesse Valentino
