Stát chce zaznamenávat navštívené webové stránky

Rozšíření sledování internetové aktivity: Stát chce zaznamenávat navštívené webové stránky

Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu navrhuje novou vyhlášku, která by výrazně rozšířila rozsah dat sbíraných o internetové aktivitě občanů. Návrh má doplnit stávající povinnost poskytovatelů internetového připojení zaznamenávat, odkud se uživatelé připojují, o nový prvek - cílové IP adresy, které odhalují, které konkrétní webové stránky lidé navštěvují.

Současný stav sběru dat

Aktuálně jsou poskytovatelé internetového připojení podle zákona o elektronických komunikacích povinni zaznamenávat:

  • Místo připojení uživatelů k internetu
  • Čas a délku připojení
  • Zdrojové IP adresy (identifikátory zařízení připojeného k internetu)

Dosud však nesbírají informace o tom, které konkrétní webové stránky uživatelé navštěvují.

Co se má změnit

Připravovaná novela plánuje od poloviny letošního roku zavést:

  • Sběr cílových IP adres, které identifikují servery navštívených webových stránek
  • Kombinaci těchto údajů s již sbíranými časovými údaji, což umožní zjistit, kdy uživatel stránku navštívil a jak dlouho na ní strávil

Cílová IP adresa zpravidla jednoznačně identifikuje navštívenou webovou stránku, ačkoliv v některých případech může být na jedné IP adrese hostováno více webů.

Argumenty předkladatelů

Ministerstvo vnitra a policie obhajují návrh následujícími argumenty:

  1. Větší efektivita vyšetřování - Dosud museli operátoři předávat údaje o stovkách či tisících adres, protože nemohli přesně identifikovat zařízení podezřelé komunikace.

  2. Údajné posílení ochrany soukromí - Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá tvrdí, že zásah do soukromí bude nižší, protože odpovědi operátorů budou moci jednoznačně určit konkrétní místo připojení.

  3. Soudní kontrola - Podle policejního mluvčího Ondřeje Moravčíka bude mít policie přístup k těmto údajům pouze při vyšetřování vymezených trestných činů a žádost bude schvalovat soud.

  4. Standardizace praxe - Někteří poskytovatelé internetového připojení už údajně cílové IP adresy sbírají a policii poskytují. Novela má situaci učinit předvídatelnější.

Kompletní znění v PDF najdete zde.

Kontext a kritika

Ministerstvo vnitra o podobné rozšíření sběru dat usilovalo již v roce 2015, ale návrh byl zamítnut. V připomínkovém řízení tehdy dopady na soukromí kritizoval Český telekomunikační úřad i Úřad pro ochranu osobních údajů.

Proti plošnému sběru provozních údajů se v minulosti vymezila také soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková, která upozornila, že skrze takto shromažďovaná data je možné zjistit "osobní vazby, prostředí, společenské postavení, politickou orientaci, zdravotní stav nebo sexuální orientaci" osob.

V současnosti probíhá soudní spor o uchovávání provozních informací mezi ministerstvem průmyslu a novinářem Českého rozhlasu Janem Cibulkou. Nejvyšší soud už rozhodl, že stát je odpovědný za možné porušení práva EU, a případem se nyní zabývá Městský soud v Praze.

Reakce a obavy z dopadů na občanské svobody

Tento návrh představuje naprosto nepřípustný zásah do základních práv občanů a výrazně ohrožuje svobodu jednotlivce v digitálním prostoru. Systematické sledování navštívených webových stránek nápadně připomíná dystopický svět popsaný v knize George Orwella "1984", kde totalitní stát monitoruje každý krok svých občanů.

Zavedení takto rozsáhlého sledování by vedlo k několika závažným důsledkům:

  1. Narušení svobody pohybu na internetu - Vědomí, že každá navštívená stránka je zaznamenávána a může být později využita, vytvoří takzvaný "chilling effect" - lidé ze strachu omezí své chování na internetu.

  2. Strach z persekuce za odlišné názory - Monitoring navštěvovaných webů může vést k vytváření profilů uživatelů podle jejich politických preferencí, což otevírá možnost cíleného zneužití proti politickým oponentům.

  3. Ohrožení svobody vyznání a sexuální orientace - Sledováním navštěvovaných stránek lze odhalit citlivé informace o náboženském přesvědčení nebo sexuální orientaci osob, což může vést k diskriminaci a stigmatizaci.

  4. Dlouhodobé uchování dat - I když momentálně může být přístup k datům omezen, jejich samotná existence vytváří riziko budoucího zneužití v případě změny politického klimatu.

Tvrzení, že takové sledování "zlepší ochranu soukromí", je cynickým převracením skutečnosti a pokusem o manipulaci veřejného mínění. Ve společnosti, která se hlásí k demokratickým hodnotám a ochraně lidských práv, je plošné sledování internetové aktivity občanů v přímém rozporu s těmito principy.

Možnosti obrany proti sledování

Existuje několik způsobů, jak se uživatelé mohou chránit před státním i komerčním sledováním své internetové aktivity:

Technologická řešení

  1. Používání VPN (Virtual Private Network) - VPN služby vytvářejí šifrovaný tunel mezi vaším zařízením a internetem. Pro poskytovatele internetu je viditelná pouze komunikace s VPN serverem, nikoli s konkrétními webovými stránkami. Důležité je vybrat důvěryhodnou VPN službu, ideálně s politikou neuchovávání logů a sídlem v zemi s příznivou legislativou pro ochranu soukromí.

  2. Tor prohlížeč - Síť Tor směruje vaši komunikaci přes několik serverů a několikanásobně ji šifruje, což výrazně ztěžuje sledování. Je vhodný pro citlivé aktivity, ale za cenu pomalejšího připojení.

  3. Používání alternativních DNS serverů - Změna výchozích DNS serverů vašeho poskytovatele internetu na soukromé alternativy (např. 1.1.1.1 od Cloudflare nebo 9.9.9.9 od Quad9) může pomoci omezit sledování na úrovni DNS dotazů.

  4. HTTPS Everywhere - Rozšíření do prohlížeče, které automaticky přepíná všechna spojení na šifrovanou verzi HTTPS, pokud je dostupná.

  5. Blokování sledovacích cookies a skriptů - Rozšíření jako Privacy Badger, uBlock Origin nebo NoScript mohou blokovat sledovací technologie na webových stránkách.

Změny v chování na internetu

  1. Používání soukromých vyhledávačů - Místo Google využívejte alternativy jako DuckDuckGo nebo Startpage, které nesledují a neukládají vaše vyhledávací dotazy.

  2. Pravidelné mazání cookies a historie - Nastavte svůj prohlížeč tak, aby při zavření automaticky mazal historii prohlížení a cookies.

  3. Používání různých prohlížečů pro různé účely - Oddělte prohlížeče pro pracovní, osobní a citlivé aktivity.

  4. Pozor na přihlašování - Buďte opatrní při přihlašování do služeb, zejména pokud používáte stejné přihlašovací údaje na více místech.

  5. Využívání šifrovaných komunikačních platforem - Pro citlivou komunikaci používejte end-to-end šifrované služby jako Signal, ProtonMail nebo podobné alternativy.

Právní a občanské kroky

  1. Podpora neziskových organizací - Finančně podpořte organizace bojující za digitální práva, jako je Iuridicum Remedium, Otevřená společnost nebo mezinárodní organizace Electronic Frontier Foundation.

  2. Aktivní občanství - Zapojte se do veřejných konzultací a připomínkových řízení k návrhům zákonů týkajících se internetové svobody a soukromí.

  3. Informovanost - Sledujte vývoj legislativy v oblasti digitálních práv a šiřte povědomí o problematice ve svém okolí.

  4. Politická participace - Podporujte politické strany a kandidáty, kteří mají ochranu soukromí a digitální práva jako své priority.

Je důležité poznamenat, že žádné z těchto opatření neposkytuje 100% ochranu, zejména proti cílenému sledování ze strany státních orgánů s rozsáhlými technickými prostředky. Kombinace různých technik však může výrazně zvýšit úroveň soukromí běžného uživatele a ztížit hromadné sledování.

VPN jako primární nástroj ochrany soukromí

Virtuální privátní sítě (VPN) představují v současnosti nejdostupnější a nejefektivnější první linii obrany proti sledování internetové aktivity. Pojďme se podrobněji podívat na jejich fungování, výhody a na konkrétní služby, které nabízejí nejvyšší úroveň bezpečnosti a kvality. Pokračvat ve čtení

Loading

Tags