Zubní kartáčky se v dnešní době stávají stále "chytřejšími" a nejinak tomu je i u modelu Philips Sonicare. Původně se zdálo, že blikající LED dioda signalizuje pouze potřebu výměny hlavice, ale bližší zkoumání odhalilo, že se jedná o technologii NFC (Near Field Communication).

Tento článek popisuje proces zpětného inženýrství, který odhalil princip komunikace mezi hlavicí a tělem kartáčku. Analyzujeme NFC komunikaci, dekódujeme uložený čas a podíváme se i na odposlouchávání hesla, které chrání údaje o používání kartáčku.

V článku je popsáno, jakým způsobem se autorovi podařilo "hacknout" zubní kartáček a manipulovat s časovačem hlavice. Dále se zabýváme bezpečnostními mechanismy a otázkou, zda jsou naše data v bezpečí i u tak běžných zařízení, jako je zubní kartáček.

Článek nabízí pohled do světa technologií a odhaluje, že i zdánlivě obyčejné věci mohou skrývat zajímavá tajemství.

1. První objev: Blikající LED a NFC

Autor si všiml, že jeho nový zubní kartáček Philips Sonicare reaguje na nasazení hlavice blikáním LED diody. Rychlé online vyhledávání odhalilo, že hlavice komunikuje s tělem kartáčku a připomíná tak potřebu výměny. To naznačovalo přítomnost nějaké formy bezdrátové komunikace.

2. Zkoumání hlavice a manuálu

Při bližším pohledu na hlavici kartáčku autor objevil anténu a malý černý čip, pravděpodobně IC (integrovaný obvod). Manuál kartáčku navíc uváděl frekvenci 13,56 MHz, což je typická frekvence pro NFC (Near Field Communication). To potvrdilo podezření, že hlavice komunikuje s tělem kartáčku bezdrátově pomocí technologie NFC.

3. Analýza NFC komunikace pomocí NFC Tools

Autor použil aplikaci NFC Tools na svém telefonu k prozkoumání komunikace mezi hlavicí a tělem kartáčku. Podařilo se mu identifikovat typ NFC čipu (NTAG213), použitou technologii (NfcA) a přítomnost hesla, které chrání zápis do paměti hlavice. Dále analyzoval paměťové bloky a zjistil, že se v nich ukládají různé informace, jako například unikátní ID hlavice, odkaz na webové stránky Philips a celkový čas používání hlavice.

4. Dekódování uloženého času a experimenty

Cyrill Künzi provedl sérii experimentů, aby zjistil, jak se mění data uložená v hlavici v průběhu používání. Zjistil, že adresa 0x24 v paměti hlavice ukládá celkový čas používání v sekundách. Bohužel, pokusy o přepsání této hodnoty selhaly kvůli ochraně heslem.

5. Odposlouchávání hesla pomocí HackRF a Gnuradio

K získání hesla Cyrill použil HackRF, což je softwarově definované rádio, a program Gnuradio. Zachytil RF signál na frekvenci 13,736 MHz, což je frekvence používaná pro NFC komunikaci. Pomocí těchto nástrojů a vlastního skriptu byl schopen dekódovat zachycený signál a získat heslo, které chrání zápis do paměti hlavice.

6. Zápis na hlavici pomocí NFC Tools a získaného hesla

S heslem v ruce mohl Cyrill pomocí aplikace NFC Tools odeslat speciální příkazy do hlavice a změnit tak uložený čas používání. Tímto způsobem "hacknul" svůj zubní kartáček a získal kontrolu nad časovačem hlavice.

7. Závěrečné poznatky a bezpečnostní mechanismy

Cyrill zjistil, že pro měření času se používají pouze první dva bajty na adrese 0x24 a že po dosažení určité hodnoty se čítač zastaví. Dále odhalil, že kartáček bliká LED diodou, pokud je uložený čas delší než 21 600 sekund (3 měsíce používání). Zjistil také, že po třech neúspěšných pokusech o zadání hesla se hlavice trvale zablokuje, což chrání před neoprávněným zásahem.

8. Generování hesla a výzva komunitě

Pokusil odhalit algoritmus generování hesla z unikátního ID hlavice, ale neúspěšně. Proto vyzval komunitu, aby se pokusila tuto hádanku vyřešit.

Tento proces reverzního inženýrství ukazuje, jakým způsobem je možné proniknout do komunikace mezi zařízením a jeho příslušenstvím a odhalit jeho skryté funkce. Zdůrazňuje také důležitost bezpečnostních mechanismů, které chrání před neoprávněným zásahem.

Autor původní metoty reverzního inženýrství https://kuenzi.dev/toothbrush/

Původní článek popisoval zdlouhavý a technicky náročný proces odposlouchávání hesla pro zápis do paměti hlavice zubního kartáčku Philips Sonicare pomocí SDR (Software Defined Radio). Tento postup vyžadoval speciální vybavení (HackRF) a značné znalosti v oblasti rádiové komunikace a reverzního inženýrství.

Díky úsilí a odhodlání komunity kolem reverzního inženýrství se však podařilo posunout tento projekt o velký kus dál. Uživatel s přezdívkou Aaron Christophel se inspiroval tímto článkem a pustil se do vlastního výzkumu. Jeho cílem bylo odhalit algoritmus, který Philips používá pro generování hesel pro jednotlivé hlavice.

Po několika týdnech usilovné práce se mu podařilo uspět! Aaron Christophel nejenže odhalil tento algoritmus, ale dokonce vytvořil funkční generátor hesel, který je k dispozici na platformě GitHub.

Tento generátor hesel umožňuje uživatelům snadno a rychle získat heslo pro svou konkrétní hlavici zubního kartáčku Philips Sonicare. Stačí zadat unikátní identifikátor (UID) hlavice a generátor obratem vygeneruje odpovídající heslo.

Díky tomuto objevu se výrazně zjednodušil proces "hacknutí" zubního kartáčku. Uživatelé již nemusí používat drahé vybavení a trávit hodiny odposloucháváním komunikace. Nyní stačí použít generátor hesel a během několika sekund získat potřebné heslo.

Je důležité si uvědomit, že tento objev má dopad na praktické využití zubních kartáčků Philips Sonicare. Uživatelé, kteří si zakoupili drahé hlavice, ale nechtějí je měnit tak často, jak doporučuje výrobce, mohou nyní snadno resetovat čítač času a používat je déle.

Zároveň je ale třeba zdůraznit, že zásah do elektroniky zubního kartáčku může vést ke ztrátě záruky a v krajním případě i k poškození přístroje. Proto je důležité postupovat s opatrností a s vědomím možných rizik.

Tento úspěch Aarona Christophela je důkazem síly komunity a otevřeného přístupu k technologiím. Ukazuje, že i zdánlivě obyčejné věci, jako je zubní kartáček, mohou skrývat zajímavá tajemství a výzvy pro nadšené kutily.

Teorie bylo dost, pojďme se podívat na praktický návod, jak "hacknout" hlavici zubního kartáčku Philips Sonicare a jak si s tímto vylepšením můžete dál čistit zuby. V následujících krocích si ukážeme, jak získat heslo pro vaši hlavici pomocí generátoru hesel a jak ho následně použít k resetování čítače času. Nezapomeňte však, že tento zásah může vést ke ztrátě záruky a je tedy důležité zvážit všechna rizika.

Co budete potřebovat

Nejprve budete potřebovat aplikaci NFC Tools aplikace pro práci s čipem NFC. Aplikace je k dispozici buď pro iOS nebo Android.

Nyní musíte najít UID hlavy štětce. K tomu použijte aplikaci ke čtení čipu NFC hlavy štětce pomocí možnosti “Číst / Upravit paměť ” v nabídce “Jiné ”. Tím získáte dlouhý seznam adres a jejich dat. Najděte své UID v prvních dvou řádcích:

Ve výše uvedeném snímku obrazovky by bylo UID 04:03:47:7A:22:70:81. (Poslední bajt na první adrese je ignorován, protože se jedná o hodnotu BCC0 a nikoli část UID.)

Nyní potřebujeme kód produktu. Toto je vytištěno na kovovém ráfku na základně hlavy:

Nebo to najdete zakódováno v ASCII na adresách 21 až 23 (ignorujte první 2 byti):

Přejdeme na stránku SonicareGenerator a vygenerujeme jedinečný příkaz reset pro tuto hlavu kartáčku: Generátor hesel SONICARE

V NFC Tools aplikaci, můžete přejít na “Pokročilé příkazy NFC ” zadejte svůj konkrétní příkaz do pole “Data ” a odešlete jej do kartáčku , hlava pro resetování získá původní hodnoty časovače.

A máme hotovo.

The post Hack zubího kartáčku Philips SONICARE first appeared on Hard Wired.

Nadšenci rádií, zbystřete! V tomto videu od Tech Mindes jsem objevil parádní software pro rádia Quansheng s názvem QuangShang Dock. Tento nástroj od Nicka Shawa umožňuje vzdálenou správu rádií s vlastním firmwarem, čímž otevírá zcela nové možnosti pro práci s těmito zařízeními. S touto úprávou múžete ovládat své rádio pomocí počítače.

Trochu jsem zapátral a snažil se ucelit dostupné informace. Tahle zajímavost si určitě zaslouží podrobnější článek a detailním návodem a postupem konstrukce kabelu. Také by bylo dobré navrhnout desku plošného spoje a vytvořit redukci která by nahradila krácení kabelu a jeho úpravy.

https://github.com/nicsure/quansheng-dock-fw/releases/tag/0.32.8x
https://github.com/nicsure/QuanshengDock
https://github.com/nicsure/quansheng-dock-fw

Došlo k některým významným změnám konfigurace a může to narušit předchozí konfigurace. Vymazání konfigurace může vyřešit jakékoli problémy, ve složce Dokumenty vyhledejte složku QuanshengDock a buď ji odstraňte, nebo ji přejmenujte, abyste vymazali předchozí konfiguraci.

Aplikace WPF pro Windows, která umožňuje dálkové ovládání ručních vysílaček Quansheng UV-K5 (a ekvivalentních) pomocí programovacího kabelu.

Funkce

• Vylepšený skener předvoleb/kanálů.
• VFO na hardwarové úrovni (experimentální)
• Vylepšené klonování LCD displeje. Výběr písma a barvy.
• Editor kanálů s možností upravit více kanálů současně.
• Integrace RepeaterBook.
• Spektrální analyzátor s monitorovacím režimem.
• Zobrazení vodopádu.
• Zvukový průchod.

Nedávné změny

• Další změny budou uvedeny v poznámkách k vydání místo zde
• Posel
• XVFO CW režim
• Oprava CHIRP
• Přednastavené kolečko voliče
• Funkce Sledovat a odpovídat
• Přidáno více VFO A, B, C a D
• Kolečko myši mění frekvenci XVFO nastaveným krokem, když je ukazatel nad ovládacím kolečkem.
• Individuální nastavení číslic pomocí kolečka myši
• Facelift skeneru XVFO
• Přednastavený skener XVFO (velmi raný design, funkční, ale ošklivý. Stejně jako já)
• Opraveny dva chybné kódy DCS
• Přidána nastavení Ultra Wide a Ultra Low bandwidth, i když si nejste jisti, jak užitečné budou. (XVFO)
• Opravena chyba v editoru kanálů zabraňující zadání záporné offsetové frekvence.
• Auto Squelch (XVFO).
• Import kanálu do předvoleb XVFO.
• Mic Gain (XVFO).
• Implementováno RX CTCSS/DCS (XVFO).
• XVFO TX implementováno stejně jako další funkce.

Tato úprava je velice zajímavá, je zde ale jeden problém a to to že nic neuslyšíte. A proto je potřeba si udělat speciální kabel jako JH1LHV.

Aplikace bude fungovat pouze s programovacím kabelem, ale nebudete moci slyšet zvuk rádia, protože programovací kabel deaktivuje hlavní reproduktor. Také nebudete moci správně vysílat, protože to také odpojí mikrofon rádia. Chcete-li tedy dostat zvuk do a z rádia, budete potřebovat další hardware.

AIOC (doporučeno)
DŮRAZNĚ doporučuji používat s tímto softwarem vynikající kabel AOIC.

• Stránku AIOC GitHub najdete zde https://github.com/skuep/AIOC
• Průvodce pro konfiguraci AIOC s Quansheng Dock lze nalézt na kanálu YouTube zde https://www.youtube.com/watch?v=IrnzWVdOlu8

Provizorní audio rozhraní (nedoporučuje se)
Abyste slyšeli zvuk, můžete si vyrobit jednoduchý kabelový svazek.

• Rozřízněte jeden z koncovek 2,5mm adaptéru na polovinu a izolujte vnitřní vodiče na obou stranách, budou tři, Vnější stínění, které je uzemněné, a dva vodiče, z nichž jeden přenáší zvuk a druhý nese sériové TX .
• Určete, který z nich je zvuk. Je to vodič, který se připojuje ke špičce (konci) zástrčky 2,5 mm jack, k tomu můžete použít multimetr v režimu spojitosti.
• Odřízněte a izolujte audio kabel na zadní straně (bez rádia), protože se nepoužívá.
• Na straně rádia připojte 47k rezistor k audio drátu.
• Odřízněte jeden z konců propojovacího kabelu a izolujte vnitřní vodiče, budou tři, vnější stínění pro zem a dva vnitřní vodiče, které přenášejí levý a pravý zvukový kanál.
• Spojte vnitřní vodiče dohromady a poté připojte tento kombinovaný vodič na druhou stranu rezistoru.
• Spojte obě strany uzemnění ocasu (vnější stínění) zpět k sobě a připojte je k vnějšímu stínění propojovacího kabelu.
• Spojte datové linky TX ocasu zpět dohromady. Možná se divíte, proč nemůžete použít pouze externí reproduktor, důvodem je to, že zvuk je třeba převést na vysokou impedanci, aby se zabránilo přerušování zvuku přes sériová data. Pokud pouze připojíte reproduktor s nízkou impedancí (jako u reproduktorového mikrofonu) a programovací kabel pomocí adaptérů Y, když je slyšet zvuk z rádia, sériová linka se zahltí odpadními daty.

Tato úprava je rozhodně velice zajímavá, ja osobně se to hodlám otestovat. Projekt je sice stále v plenkách ale myslím že se můžeme tešit na další aktualizave a pokroky.

Odkazy: 
https://github.com/nicsure/QuanshengDock/tree/master
https://github.com/nicsure/QuanshengDock/blob/master/README.md
https://github.com/nicsure/quansheng-dock-fw/releases/tag/0.32.8x
https://github.com/nicsure/QuanshengDock/releases/tag/0.32.8x

The post Quansheng Dock first appeared on Hard Wired.

V době, kdy se technologický pokrok nezadržitelně šíří do všech oblastí života, nelze opomenout ani inovace které přináší letectví. Automatic Dependent Surveillance–Broadcast, zkráceně ADS-B, se stává klíčovým prvkem modernizace leteckého provozu. Tato inovativní technologie představuje přechod od tradičních radionavigačních systémů k inteligentnímu, satelitně řízenému sledování letadel.

A to nám radioamatérům a bastlířům pokládá další výzvu, a to naladit a dekódovat jejich vysílání. ADS-B je moderní technologie sledování letadel, která využívá satelitních a datových komunikačních systémů. Princip fungování ADS-B lze shrnout do několika klíčových bodů:

1. GPS (Global Positioning System): Každé letadlo vybavené systémem ADS-B má integrovaný GPS přijímač, který neustále určuje jeho polohu v reálném čase.
2. Senzory a datové zdroje: Kromě GPS informací letadla také shromažďují další údaje, jako je rychlost, výška, kurs, identifikátor letadla a další relevantní parametry letu. Tyto údaje se integrují do ADS-B vysílacího zařízení.
3. ADS-B vysílač: Letadla vysílají své polohové údaje a další informace pomocí ADS-B vysílače. Tato data jsou následně šířena všem ostatním letadlům ve svém okolí, stejně jako k příslušným pozemním řídicím střediskům.
4. Příjem ADS-B signálů: Ostatní letadla vybavená ADS-B přijímači zachytávají vysílané signály a získávají informace o polohách a stavech všech letadel v jejich blízkosti.
5. Zobrazení informací: Přijaté informace se následně zobrazují na palubním monitoru pilotů, což zvyšuje jejich situační povědomí o okolním leteckém prostoru.

Díky tomuto otevřenému vysílání informací mají piloti a řídící střediska v reálném čase přesnější a komplexnější informace o pohybu letadel. Tím se zvyšuje bezpečnost, efektivita a kapacita vzdušného provozu. ADS-B také umožňuje zlepšenou spolupráci mezi letadly, což je klíčovým prvkem v kontextu moderního leteckého provozu. Ale pokud toto mohou přijímat piloti letadel na svých palubních počítačích tak proč bychom to nemohli přijímat i mi pevně stojící na zemi. Naštěstí standardní ADS-B nezahrnuje výrazná opatření k šifrování dat. Informace o poloze, výšce, rychlosti a další relevantní údaje letadla jsou vysílány nezašifrované a jsou veřejně dostupné pro každé zařízení, které je schopné přijímat ADS-B signály.

Tato otevřenost byla záměrně zvolena pro zlepšení bezpečnosti a efektivity vzdušného provozu, umožňující včasnější detekci a reakci na blízkost jiných letadel. Například systémy jako TCAS (Traffic Collision Avoidance System) využívají nešifrovaná ADS-B data k varování pilotů o možných konfliktech s jinými letadly.

Nicméně existují úsilí a diskuse ohledně zabezpečení ADS-B signálů, zejména s ohledem na možné bezpečnostní hrozby a potenciální zneužití dat. Některé novější technologie a implementace mohou zahrnovat opatření k zabezpečení dat, ale to závisí na konkrétním systému a regionálních normách nebo předpisech.

Abych vám usnadnil googlení a bádání představím vám svůj ADS-B SetUP

Ten se skládá jen z pár základních věcí a je možno ho použít jak s počítačem, tak i s mobilním telefonem Android.
Co budeme potřebovat?

1. SDR Rádio
2. ADS-B anténu, já obvykle používám malou PCB anténu z Ali za 100korun
3. Zesilovač ADS-B s filtrem na vstupu (není podmínkou) ale je to s ním 100 a 1
4. OTG kabel pokud tohle chceme provozovat na mobilním telefonu.
5. Power banka pro napájení zesilovače. (pokud máte aktivní napájení ve svém SDR nechte si vyrobit verzi zesilovače která to umí, já se k předělání ještě nedostal tak to stále napájím externě i když moje sdr tuto možnost má.)
6. Notebook nebo mobilní telefon s Android.

Pro snadné a jednoduché použití na PC použijeme program SDRangel a pro práci na mobilním telefonu použijeme Dump1090. Níže ve videu najdete postup, jak nastavit SDRAngel a sledovat letecký provoz. (Předpokladem je že máte nainstalované ovladače pro SDR rádio)

Dump1090 Android

The post ADS-B portable setup first appeared on Hard Wired.

ADS-B (Automatic Dependent Surveillance-Broadcast) je v posledních letech stále populárnější technologií pro sledování letadel v reálném čase. Tato technologie je důležitá pro zajištění bezpečnosti letového provozu, efektivnosti a optimalizaci letového plánování.

Systém funguje tak, že letadlo vysílá údaje o své poloze, rychlosti a směru letu prostřednictvím datového spojení, které je přijímáno na zemi. Tyto informace se poté zobrazují na monitorech dispečerských středisek a jsou využívány k řízení provozu na letišti, k monitorování kolizních rizik a ke zlepšení plánování tras letů.

ADS-B má významný vliv na bezpečnost letového provozu, protože umožňuje dispečerům v reálném čase sledovat polohu a směr letů, což pomáhá předcházet nehodám a kolizím. Systém také umožňuje efektivnější plánování tras letů, což přispívá k optimalizaci využití letišť a k minimalizaci dopadů na životní prostředí.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že ADS-B je vynikající nástroj pro zlepšení efektivity letového provozu. Umožňuje dispečerům rychle a efektivně reagovat na změny v letovém plánu, a tím zlepšit využití letišť a snížit časové zpoždění.

V souhrnu lze říci, že ADS-B je klíčovou technologií pro zlepšení bezpečnosti, efektivity a optimalizace letového provozu. Jeho rozšíření v celosvětovém měřítku přispívá k významnému pokroku v oboru a poskytuje důležité informace pro řízení letového provozu.

Kdo stojí za ADS-B

NEXTGEN (Next Generation Air Transportation System) je program amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA), který má za cíl modernizovat a zlepšit systémy řízení letového provozu v USA.

V rámci tohoto programu hraje ADSB důležitou roli jako součást nového, modernějšího systému řízení letového provozu. ADSB je totiž součástí strategie FAA pro zlepšení efektivity a bezpečnosti letového provozu, a to prostřednictvím poskytování přesnějších a aktuálnějších informací o poloze letadel v reálném čase.

V rámci programu NEXTGEN se tedy plánuje větší implementace a rozšíření ADS-B jako součásti systému řízení letového provozu, aby bylo možné zlepšit efektivitu a bezpečnost letového provozu v USA. Tyto zlepšení mohou zahrnovat například přesnější řízení letového provozu, snazší a efektivnější komunikaci mezi dispečerskými středisky a letadly, a výrazně nižší emise skleníkových plynů z letectví.

ADS-B používá protokol 1090 MHz Extended Squitter (1090ES) a UAT (Universal Access Transceiver) na frekvenci 978 MHz. Tyto protokoly se používají k vysílání informací o poloze, směru a rychlosti letadla.

1090ES je hlavním protokolem používaným pro komunikaci mezi letadly a dispečerskými středisky a je standardem pro provoz v mezinárodním vzdušném prostoru. UAT je na druhé straně alternativním protokolem pro použití v oblastech s nízkou hustotou letového provozu, jako je například Severní Amerika.

V závislosti na geografické oblasti a specifických potřebách mohou být používány jak 1090ES, tak UAT pro sledování letadel a řízení letového provozu. Oba protokoly jsou však navrženy tak, aby poskytovaly informace o poloze letadla v reálném čase a zajišťovaly bezpečnost letového provozu.

Jaký je rozdíl mezi ADS-B a ADS-R

ADS-B (Automatic Dependent Surveillance-Broadcast) a ADSR (Automatic Dependent Surveillance-Rebroadcast) jsou dva různé typy systémů pro sledování letadel.

ADSB je systém pro automatické získávání informací o poloze, směru a rychlosti letadla prostřednictvím vysílání těchto informací pomocí transpondéru na palubě letadla. Tyto informace se pak používají k řízení letového provozu a poskytnutí bezpečného prostoru k letu.

ADS-R (Automatic Dependent Surveillance-Rebroadcast) je na druhé straně technologie, která používá existující radiolokátory k vysílání informací o poloze letadel dále do vzdušného prostoru. Tyto informace jsou pak přijímány jinými zdroji a znovu vysílány, aby byly dostupné v širší oblasti.

Zjednodušeně řečeno, ADSB používá transpondér na palubě letadla ke komunikaci informací o poloze, zatímco ADSR využívá existující radiolokátory k rozšíření těchto informací v širší oblasti. Oba systémy slouží k řízení letového provozu a poskytnutí bezpečného prostoru k letu.

Jak funguje ADS-B transpondér

ADSB transpondér je zařízení na palubě letadla, které vysílá informace o poloze, směru a rychlosti letadla. Tyto informace se používají k řízení letového provozu a poskytnutí bezpečného prostoru k letu.

Fungování ADS-B transpondéru je následující:

1. GPS: Transpondér používá GPS signály k získání přesné informace o poloze letadla.
2. Sběr dat: Tyto informace o poloze jsou pak kombinovány s informacemi o směru a rychlosti letadla z palubního navigačního systému.
3. Vysílání: Tyto informace se následně vysílají do vzdušného prostoru pomocí ADSB transpondéru.
4. Příjem: Tyto informace jsou pak přijímány dispečerskými středisky, letadly a jinými zdroji, kteří je mohou použít k řízení letového provozu a zajištění bezpečnosti letového provozu.

ADS-B transpondér tedy funguje jako vysílač informací o poloze, směru a rychlosti letadla do vzdušného prostoru, aby byly k dispozici pro řízení letového provozu a zajištění bezpečnosti letového provozu.

Dosah ADS-B transponderu závisí na mnoha faktorech, jako je výška letadla, kvalita a výkon transponderu, typ a kvalita přijímačů na zemi, a další. Obecně platí, že pokud letadlo létá v oblasti, kde je dostatek přijímačů, může být jeho poloha zjištěna až do vzdálenosti několika set kilometrů.

Je třeba si uvědomit, že v některých oblastech, jako jsou například horské oblasti nebo oblasti s silným rušením, může být dosah ADS-B transponderu omezen. Je důležité také zmínit, že v některých zemích existují specifické regulace týkající se použití a dosahu ADS-B transponderů, které mohou ovlivňovat jejich dosah.

Ochrana soukromí ADS-B

Američtí provozovatelé všeobecného letectví již dlouho využívají možnosti, aby mohli zabránit zobrazování své identity letadel ve veřejných datových systémech, jako webové stránky pro sledování letu pomocí programu FAA Blocked Aircraft Registration Request ( BARR ). Tento program, nyní nazývaný Omezující data letadel zobrazený ( LADD ), zabraňuje přenosu dat transpondéru letadla, která je přijímána sledovacím radarem FAA, na veřejnosti na displeji situace letadel FAA do průmyslového zdroje ( ASTI ).

S povinným využitím 1090 MHz automatického sledování vysílání ( ADS-B ) V domácím vzdušném prostoru USA se soukromá identifikace letadel opět stala problémem. ADS-B pracuje tak, že přenáší jedinečnou adresu ICAO letadla, což umožňuje identifikaci jakoukoli osobou pomocí přijímače ADS-B nebo softwaru pro sledování letu, jak je vidět na příkladu na obrázku 1. Rovněž je možné sledovat geografickou polohu konkrétního letadla v reálném čase. FAA uznala přání provozovatelů omezit dostupnost polohy ADS-B v reálném čase a identifikační informace pro konkrétní letadlo. Aby se vyřešily obavy operátora, FAA zahájila program ICAO Adresity ( PIA ), aby se zlepšilo soukromí letadel. Tato PIA je naprogramována do transpondéru letadla namísto trvale přiřazené adresy ICAO letadla, maskující registraci letadla na veřejných sledovacích stanovištích.

Nevýhoda změny ICAO

Program PIA má několik omezení, která mohou operátory odvádět od jeho používání. Za prvé, adresa ICAO pro ochranu soukromí může být použita pouze ve vzdušném prostoru USA. Provozovatel by jej nemohl použít pro žádné lety odlétající nebo přicházející do USA; včetně offshore tras do Karibiku nebo přes Mexický záliv. Změna PIA zpět na trvale přiřazenou adresu ICAO je funkcí údržby a na některých platformách vyžaduje přeprogramování modulu identifikace letadla ( APM ). Jinými slovy, nejedná se o změnu “ za běhu ”. Pokud letadlo používá přiřazenou PIA, zabrání jim v přihlášení a používání CPDLC pro domácí přihlášení. Stanice ARINC a SITA nerozpoznají dočasnou adresu ICAO registrovanou pro použití VDL-M2. Provozovatel možná bude muset přejít na nového poskytovatele letového plánu, aby získal požadovanou volací značku. S těmito omezeními nemusí být program PIA praktickou volbou pro všechny operátory.

Tak toto by bylo pro začátek o ADS-B asi všechno. Jen ještě dodám že ADS-B některé letadla nemají a ty co ho mají ho mohou i vypnout. Například česká vojenská letadla a helikoptéry tuto službu většinou nepoužívají, ověřil jsem to na několika pozorovaných vojenských strojích pomocí SDR rádia. Samozřejmě vojenská letadla tuto službu vypínají i nad nepřátelským územím. Nebylo by nic snazšího než sledovat armádní letadlo při misi a díky této službě ho sestřelit.

Příště si ukážeme, jak jednoduše sledovat letecký provoz i na vašem počítači. Mám namysli vlastní sledování, kde máte jistotu, že data nejsou upravovány nebo stahovány z cizích serverů jako třeba flightradar24.com

Autor: Neo Hustopeče

The post Vše co jste kdy chtěli vědět o ADSB first appeared on Hard Wired.