Perex: Koupit dvě vysílačky je otázka deseti minut na e-shopu. Umět je v krizi použít, nikoho přitom nerušit a nedostat se do potíží s Českým telekomunikačním úřadem, je otázka jednoho odpoledne, které skoro nikdo neobětuje. Tady je to odpoledne sepsané: pásma, pravidla, etiketa, příprava a scénáře.

V pátek 4. července 2025 krátce po poledni zhasla velká část Česka. Spadl fázový vodič, na něj navázala kaskáda poruch a bez proudu se ocitly části Prahy, středních, severních i východních Čech. Stálo pražské metro i část vlaků, liberecké tramvaje nejely skoro čtyři hodiny. ČEPS hlásil všechny rozvodny zpátky v provozu kolem 14:50, poslední odběratelé dostali proud až večer (E15, 4. 7. 2025).

Pro většinu lidí to byly tři hodiny. Žádná apokalypsa, spíš zkouška nanečisto. Jenže zrovna takové zkoušky ukazují, kolik lidí nemá ani tu nejzákladnější představu, jak by se domluvili s rodinou, kdyby telefon přestal fungovat. A druhá věc, kterou ukazují: lidé, co si po podobné události koupí vysílačku, ji většinou strčí do šuplíku a na pět let zapomenou.

Tenhle článek je pro ně. Pro člověka, který má doma PMR vysílačky z Lidlu nebo čínský BaoFeng z Alzy a netuší, co s tím smí dělat. A pro každého, kdo chce mít plán dřív, než bude pozdě ho vymýšlet.

Proč to vůbec řešit

Komunikace padá jako jedna z prvních věcí a lidi to pokaždé překvapí. Mobilní síť působí jako přírodní zákon, něco, co prostě je. Ve skutečnosti každá základnová stanice (BTS) potřebuje elektřinu a při výpadku jede na baterie, případně na dieselagregát, pokud ho operátor na daném místě má. Kolik vydrží, čeští operátoři veřejně v číslech neuvádějí a liší se to stanoviště od stanoviště. Pro představu: Ukrajina po zkušenostech s ruskými údery na energetiku stanovila operátorům v roce 2024 povinnost udržet síť deset hodin bez proudu a operátoři si nahlas stěžovali, jak drahé a obtížné to je (Babel.ua, 2024). V běžné evropské síti počítej spíš s hodinami a s tím, že venkovské vysílače bez záložního zdroje zhasnou mezi prvními.

Druhý problém přijde ještě dřív než vybité baterie. Zahlcení. Ve chvíli, kdy se něco stane, vezme telefon do ruky každý a síť dimenzovaná na běžný provoz to nedá. Hovory nepadají, prostě se nespojí. Data se loudají. Kupodivu ještě nejlépe prolézá SMS, protože jde jinou cestou než hovor a nepotřebuje navázané spojení. Ani ta ale nepomůže, když vysílač nad vesnicí mlčí.

A tady přichází vysílačka. Nepotřebuje síť ani vysílač na kopci a nezajímá ji, jestli funguje Česká republika. Stiskneš tlačítko a druhá vysílačka v dosahu tě uslyší. Tahle primitivnost je v krizi její největší přednost.

Většina lidí, co vysílačku doma mají, by ji přesto v krizi nepoužila. Vysílačka totiž sama o sobě nic neřeší. Potřebuje protějšek, nabitou baterii, dohodnutý kanál a člověka na druhé straně, který ví, kdy má poslouchat. Bez toho máš v rukou plastovou krabičku, která šumí.

Co je legální a co ne – bez obalu

Začnu tím nejdůležitějším, protože přesně tady chybuje nejvíc začátečníků. Bez platného průkazu operátora a volací značky nesmíš vysílat na radioamatérských pásmech. Ani trochu, ani „jen na zkoušku“, ani v krizi „preventivně“. Kdo tvrdí opak, plete se nebo lže.

Rádiové spektrum je sdílený a regulovaný prostor. Každý kus má svého pána a svá pravidla, v Česku na ně dohlíží Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Pro lidi bez zkoušky existuje několik pásem, kde smí vysílat kdokoli se schváleným zařízením. Pro všechno ostatní potřebuješ oprávnění.

Dosahy beru z vlastní praxe a ze zkušeností kolegů, nejsou to katalogové údaje. Výrobci na krabice píšou „až 10 km“, případně rovnou „až 16 km“. Tohle číslo platí mezi dvěma vrcholky hor za jasného dne. Ve městě mezi paneláky buď rád, když se s PMR dovoláš přes dva bloky.

PMR446: základ, který může mít každý

PMR446 je pásmo pro osobní komunikaci bez licence. Platí v celé Evropské unii, Česko nevyjímaje: 446,0 až 446,2 MHz, šestnáct analogových kanálů s roztečí 12,5 kHz, maximální vyzářený výkon 0,5 W. Existují i digitální varianty (dPMR446 a DMR), ty ale potkáš spíš u dražších profesionálních modelů a s levnými analogovými stanicemi se nedomluví.

Podstatná a málo známá podmínka zní, že PMR vysílačka musí mít pevně připojenou anténu. Evropské rozhodnutí CEPT to říká výslovně: zařízení smí používat pouze integrovanou anténu (ERC/DEC(98)25, ve znění ECC/DEC(15)05). Smysl je jednoduchý. Kdyby šlo anténu vyměnit, každý by si přišrouboval něco účinnějšího a 0,5 W by se na papíře udrželo jen do první hodiny.

U PMR se často mluví o „kódech“, tedy CTCSS (subtóny) a DCS (digitální kódy). Pozor, nejde o šifrování ani o soukromý kanál. Kód jen způsobí, že tvoje vysílačka otevře reproduktor pouze tehdy, když slyší signál se stejným subtónem. Ostatní na kanálu tě slyší normálně, ty je ne. Pomáhá to filtrovat cizí provoz, ale nic neutajíš.

CB: staré, ale pořád živé

Občanské pásmo 27 MHz (CB) zažilo slávu v osmdesátých a devadesátých letech a dnes na něm najdeš hlavně kamioňáky a nadšence. Čtyřicet kanálů, 4 W na FM nebo AM, u postranního pásma (SSB) 12 W špičkového výkonu. Licence není potřeba.

Pro pěšího je CB nepraktické, ruční stanice s krátkou anténou má mizerný dosah. Ve vozidle nebo doma s anténou na střeše je to jiný příběh, deset až dvacet kilometrů není výjimka. Kanál 9 se tradičně drží jako tísňový, kanál 19 patří řidičům.

Pokud chceš propojit dvě chalupy pět kilometrů od sebe, CB je legální cesta, jak to udělat bez zkoušky.

LPD433: hračka

LPD (Low Power Device) na 433 MHz má výkon 10 mW, tedy padesátkrát méně než PMR. V Česku ho používat smíš, jen to nemá moc smysl. Najdeš ho hlavně v levných dvoupásmových „PMR/LPD“ vysílačkách. Pro krizovou komunikaci ho nepočítej.

Radioamatérská pásma: tady už je potřeba zkouška

Pásma 2 m (144–146 MHz) a 70 cm (430–440 MHz) patří radioamatérské službě. Vysílat na nich smí jen držitel průkazu odborné způsobilosti a individuálního oprávnění, ve kterém mu ČTÚ přidělí volací značku. V Česku existují dvě třídy: A (HAREC, mezinárodně uznávaná) a N (NOVICE, s omezeními). Zkouška je písemná, telegrafii skládat nemusíš. Pro třídu A potřebuješ v testu z předpisů alespoň 16 správných odpovědí z 20 a v provozu 32 ze 40, k tomu přichází elektrotechnika (ČTÚ, soubor zkušebních otázek, květen 2026). Přihláška ke zkoušce stojí 600 Kč správního poplatku (Portál veřejné správy).

Licence není byrokratická buzerace. Na těchto pásmech provozují radioamatéři převáděče, majáky, datové sítě, satelitní provoz. Člověk bez znalostí s pětiwattovou stanicí dokáže snadno zablokovat převáděč pro celý kraj, a to ani nemusí tušit, že nějaký převáděč existuje. Kromě toho je neoprávněné vysílání přestupek podle zákona o elektronických komunikacích a ČTÚ umí rušení zaměřit. Má na to měřicí vozy a dělá to rutinně.

Proč rozhoduje kopec, ne watty

Na VKV a UKV, kde PMR i amatérská pásma 2 m a 70 cm leží, se signál šíří zhruba jako světlo. Potřebuje přímou viditelnost mezi anténami, nebo aspoň něco, od čeho se odrazí. Za kopcem, za řadou panelových domů nebo v hlubokém údolí vznikne rádiový stín a do něj se nedostaneš, ať máš výkonu, kolik chceš.

V praxi z toho plyne pár věcí, které nic nestojí. Vylez výš. Vysílačka v patře u okna dosáhne dvakrát dál než ve sklepě a z půdy ještě dál. Z vyhlídky nad městem se s obyčejnou PMR dovoláš přes celé údolí, zatímco dole mezi domy nedáš ani kilometr. Drž stanici svisle, anténou nahoru, protože PMR stanice vysílají ve svislé polarizaci a nakloněná vysílačka v ruce ztrácí. A nehledej spojení uvnitř auta: plechová karoserie funguje jako slušná klec a vysílačka položená na sedadle se dovolá sotva přes parkoviště. Stáhni okénko nebo vystup.

Přidat výkon pomůže překvapivě málo: čtyřnásobek wattů dosah ve volném prostoru zhruba jen zdvojnásobí. Lepší anténa ve výšce udělá víc, proto ji regulátor u PMR tak hlídá. Antény jsou samostatný obor plný fyziky, impedancí a stojatých vln a nebudu předstírat, že ho shrnu v odstavci.

Pro PMR stačí vědět jedno: anténu měnit nesmíš, takže jediná páka, kterou máš, je místo, odkud vysíláš.

U CB je to trochu jinak, vlny kolem 27 MHz terén lépe obtékají. Rozhoduje tam hlavně anténa: magnetická na střeše auta za pár stovek proti pahýlu ruční stanice znamená rozdíl mezi jedním a patnácti kilometry.

BaoFeng a spol.: kde padá nejvíc lidí

Teď ta nejčastější past. BaoFeng UV-5R a desítky jeho klonů se v Česku prodávají jako běžné zboží za pár stovek. E-shopy u nich píšou „PMR“, „vysílačka“, „dosah 10 km“ a člověk má pocit, že si koupil silnější PMR. Nekoupil.

UV-5R je dvoupásmová radioamatérská stanice. Vysílá na 2 m a 70 cm s výkonem kolem 4–5 W (některé verze tvrdí 8 W) a má odnímatelnou anténu. Prodávat se smí, protože ji legálně používají radioamatéři. Bez průkazu ji ale můžeš použít jen jako přijímač.

Rozšířený mýtus říká, že BaoFeng je legální, když ho přepneš na PMR kanál a nízký výkon. Není. PMR446 vyžaduje zařízení, které je pro toto pásmo schválené a má pevnou anténu, což BaoFeng nesplňuje, ať nastavíš cokoli. Navíc „nízký výkon“ bývá u těchto stanic kolem 1 W, ne 0,5 W. Výsledek: s BaoFengem na PMR kanálu vysíláš nezákonně, i když tě tam rodina s PMR vysílačkou uslyší.

Co tedy s BaoFengem, který už doma máš? Použij ho jako přijímač. Naprogramuj si do něj PMR kanály, místní převáděče, FM rozhlas (UV-5R umí přijímat FM vysílání) a poslouchej. V krizi je poslech sám o sobě cenná informace. A pokud tě to začne bavit, máš ideální motivaci udělat zkoušku, protože pak se z té samé krabičky stane legální stanice.

Zakázané kmitočty a co s posloucháním

Letecké pásmo (118–137 MHz), námořní VKV, kmitočty složek integrovaného záchranného systému a armády. Na těch nikdy nevysíláš. Ani omylem, ani když máš pocit, že „to stejně nikdo neposlouchá“. Na leteckém kanálu se řídí provoz, na námořním kanálu 16 se volá o pomoc. Kdo do takového provozu vstoupí, může přehlušit nebo zablokovat volání pilota či posádky v nouzi. Úmyslné rušení tísňového provozu je trestné a v krajním případě může někoho zabít.

S posloucháním je to jemnější, a tady se rozejdu s tím, co se často tvrdí v prepperských skupinách. Na samotný příjem v Česku žádné povolení nepotřebuješ a přijímač si koupí kdokoli. Zákon ale chrání tajemství zpráv: co uslyšíš v relaci, která ti nebyla určena, nesmíš zaznamenávat, šířit ani zneužít. Rozumná praxe tedy zní: poslouchat leteckou věž pro poučení ano, nahrávat ji a pouštět na sociální sítě ne. U záchranářů je to ostatně bezpředmětné. Hasiči, policie a záchranka jedou na digitální šifrované síti Pegas a z běžného přijímače z nich uslyšíš nanejvýš šum.

Jak se chovat v éteru

Etiketa v éteru není zdvořilost pro zdvořilost. V krizi se na jeden kanál snadno nahrne dvacet lidí a jedině disciplína zajistí, aby se domluvil aspoň někdo.

Stiskni, počkej, mluv

Vysílačka po stisku tlačítka PTT potřebuje chvilku, než začne vysílat, a protistrana zase chvilku, než otevře příjem. Když mluvíš hned, první slabika až dvě se ztratí. Ze „Tady Petr“ zbude „…dy Petr“ nebo jen „…tr“. Zvykni si: stisknout, napočítat v duchu „jedna“, teprve pak mluvit. A po dořečení věty ještě chvilku držet.

Mluv normálním hlasem, ne nahlas. Vysílačku drž pár centimetrů od pusy, ne u ucha a ne v natažené ruce. Řev zkreslí modulaci a protistrana tě uslyší hůř než při běžné řeči.

Krátce, věcně, jedna věc najednou

V běžném dni klidně kecej, PMR kanál je volný. V krizi ale zabírá každá tvoje relace kanál všem ostatním. Řekni, co potřebuješ, a pusť tlačítko. Máš-li delší zprávu, rozděl ji na části a mezi nimi nech prostor. Možná tam čeká někdo s něčím naléhavějším.

Volací procedura

Volání má pevnou stavbu: nejdřív koho voláš, pak kdo volá. „Mamka, tady Petr.“ Pak pustit a čekat. Neodpovídá-li nikdo do deseti, patnácti vteřin, zkus to znovu. Po třech pokusech přestaň a zkus to v dalším dohodnutém okně (o tom za chvíli).

Radioamatéři používají volací značky, tedy „OK1ABC, tady OK2XYZ“. Na PMR žádné značky nemáš, takže použij jméno nebo předem dohodnutou přezdívku. Dobrá rada pro rodiny: dohodněte si krátká, zřetelně odlišná jména. „Petr“ a „Pepa“ se přes šum pletou, „Petr“ a „Bobr“ už ne.

Každou relaci uzavři slovem „přepínám“, když čekáš odpověď, nebo „konec“, když je hotovo.

Nepřerušuj

Na jednom kanálu může v daný okamžik vysílat jen jeden. Když začnou dva najednou, slyší ostatní pískání nebo nic. A ani jeden z vysílajících o tom neví, protože během vysílání nepřijímá. Než stiskneš PTT, poslouchej. Teprve když je ticho, mluv. Když probíhá cizí konverzace, počkej na její konec, nevpadávej do ní, ani když máš pocit, že to tvoje je důležitější. Výjimkou je skutečná nouze.

MAYDAY, PAN PAN, SECURITE

Tyhle tři výrazy pocházejí z letectví a námořnictví, kde mají přesně definovaný význam a prioritu. Radioamatéři je převzali. Na PMR žádný oficiální režim neplatí, nikdo není povinen kanál hlídat a nikdo ti nezaručí odpověď. Přesto je dobré je znát, protože jsou mezinárodně srozumitelné a každý, kdo je slyší, okamžitě ví, oč jde.

MAYDAY je ohrožení života. Někdo krvácí, je uvězněný, dům hoří. Říká se třikrát po sobě: „MAYDAY, MAYDAY, MAYDAY, tady…“ a pak zpráva (struktura dál v článku). MAYDAY má absolutní přednost před vším ostatním.

PAN PAN znamená naléhavost bez bezprostředního ohrožení života. Zlomená noha v lese, kde ti nehrozí podchlazení. Došly léky, které potřebuješ do zítřka. Uvízlé auto se dvěma lidmi. Taky se opakuje třikrát.

SECURITE (výslovnost „sekyrité“) slouží jako bezpečnostní varování pro ostatní. Strom přes silnici, stržený most, vylitá řeka. Nikdo nepotřebuje pomoc, ale ostatní by to měli vědět.

Používej je poctivě. Volat MAYDAY kvůli tomu, že ti došla voda, je stejné jako volat 155 kvůli rýmě. A jestli máš jakýkoli signál mobilu, zkus nejdřív 112. Tísňové volání se spojí přes síť kteréhokoli operátora, takže funguje i tam, kde tvůj vlastní operátor nemá pokrytí.

Když slyšíš cizí tíseň

Nejtěžší disciplína: mlčet. Pokud někdo vysílá MAYDAY, nech ho domluvit celé. Až skončí, počkej pár vteřin, jestli neodpoví někdo blíž nebo s lepšími možnostmi. Když nikdo, ozvi se: „Tady Petr, slyším tvoje volání, rozumím…“ a zopakuj, co jsi pochopil, hlavně polohu.

Pak se nabídni jako relay, tedy prostředník. Možná ty máš signál mobilu a on ne. Možná ty slyšíš jeho i někoho dalšího, kdo pomoct může, ale navzájem se neslyší. Relay je v krizi nejcennější služba, jakou můžeš s obyčejnou PMR nabídnout. Zapiš si všechno, co uslyšíš, tužkou na papír. V nervech zapomeneš polovinu.

Kanál, na kterém probíhá tísňový provoz, nech volný pro tíseň. Svoje běžné věci řeš jinde.

Hláskování

„Pošli nás do Bítova.“ Bítov, nebo Bílov? Vítov? Přes šum PMR neodlišíš b, p, v, d ani t. Proto existuje hláskovací abeceda. Mezinárodní verzi znáš z filmů: Alfa, Bravo, Charlie a tak dál až po Zulu. Celou si ji vytiskni na kartičku k vysílačce.

Čeští radioamatéři používají i domácí abecedu (Adam, Božena, Cyril, David, Emil, František…), kterou si možná pamatuješ od prarodičů. Je v pořádku, když ji použiješ s rodinou. Hlavně si dohodněte jednu, ať při hláskování nedojde k chaosu. Čísla, hlavně souřadnice, hlásej číslici po číslici: „čtyři, devět, čárka, jedna, dva…“, nikdy „čtyřicet devět celých dvanáct“. V šumu se „dvanáct“ a „dvacet“ pletou až nepříjemně často.

Praktická příprava: co mít doma

Dvě vysílačky, ne jedna

Zní to jako vtip, ale vidím to pořád. Někdo si koupí jednu „profesionální“ vysílačku za tři tisíce a pak zjistí, že se nemá s kým bavit. Vysílačky se kupují minimálně v páru. Pokud máš rodinu, počítej se třemi až čtyřmi: jedna zůstává doma, ostatní jdou s lidmi ven.

Na PMR v krizi nepotřebuješ nic drahého. Použitelný pár seženeš od zhruba 600 Kč, slušné sady od zavedených výrobců začínají kolem tisícovky. Vyplatí se ti model, který jede na běžné tužkové baterie AA nebo AAA, ideálně s možností vložit i nabíjecí akumulátory. Vestavěný akumulátor s proprietární nabíječkou je v krizi slabé místo: jakmile se vybije a nemáš kde nabít, máš šmytec.

Energie bez sítě

Počítej s tím, že proud nebude. Do krizové sady patří balení tužkových baterií pro všechny vysílačky (lithiové vydrží v šuplíku deset let a snášejí mráz), k tomu nabíjecí akumulátory a nabíječka na USB. Powerbanku s USB-C měj nabitou a jednou za čtvrt roku ji dobij, protože se pomalu samovybíjí. Skládací solární panel 20–30 W s USB výstupem pořídíš zhruba za dva tisíce, ceny ale skáčou podle značky a výkonu a v akcích jde sehnat i levnější kus. Za slunečného dne nabije powerbanku. V listopadu pod mrakem ovšem dodá zlomek, takže na něj nespoléhej jako na jediný zdroj. Ruční dynamo funguje, ale je to dřina. Na pár minut provozu přijímače ano, na nabití powerbanky spíš ne.

Jedna past, na kterou narazí skoro každý. Spousta powerbanek se sama vypne, když z nich odebíráš malý proud, protože si myslí, že už nic nenabíjí. Nabíjecí stojánek k PMR si bere tak málo, že ho powerbanka po pár desítkách vteřin „ztratí“ a ty ráno najdeš vysílačky stejně vybité jako večer. Druhý problém je USB-C. Levné vysílačky s USB-C konektorem často nemají správně zapojený obvod, kterým si o proud řeknou, a z nabíječky nebo kabelu C–C se nenabijí vůbec. Fungují jen s kabelem z klasického USB-A do USB-C. Obojí vyzkoušej doma, dokud máš proud: nech vysílačky přes noc nabíjet z powerbanky. Pokud ráno nejsou nabité, hledej powerbanku s režimem pro malý proud (výrobci ho mívají pod názvem pro sluchátka nebo hodinky) a do sady přibal kabel USB-A na USB-C.

Mimochodem, vysílání žere řádově víc energie než příjem. Vysílačka, která na příjmu vydrží dva dny, při častém vysílání padne za odpoledne. I proto platí pravidlo krátkých zpráv a dohodnutých oken.

Ochrana a záloha

Vysílačky ulož do sáčku s uzávěrem nebo vodotěsné krabičky. Nemají-li aspoň krytí IPX4, v dešti je drž pod bundou. U stanic s odnímatelnou anténou (CB, amatérské) měj náhradní anténu, anténní konektor se v terénu rád ulomí. PMR s pevnou anténou tenhle problém nemají.

Do sady patří i papír: tužka, blok a zalaminovaná kartička s frekvenčním plánem, hláskovací abecedou a šablonou tísňové zprávy. Telefon s poznámkami se vybije. Papír ne.

Frekvenční plán: to nejdůležitější z celého článku

Jestli si z celého textu odneseš jednu věc, ať je to tahle.

Vysílačka bez dohody je k ničemu. Představ si, že vypadne proud, ty jsi v práci v Brně, žena s dětmi doma, syn na tréninku. Všichni máte PMR. Když nemáte předem dohodnuto, na kterém kanálu, kdy a kdo volá koho, budete se navzájem hledat na šestnácti kanálech s různými kódy, a protože vysílačky na příjmu žerou baterku, nikdo je nenechá zapnuté celý den.

Dobrý plán má tyhle části. Hlavní kanál a kód (třeba kanál 5, CTCSS 12), záložní kanál pro případ, že na hlavním někdo jiný provozuje svou komunikaci (třeba kanál 11, stejný kód), a časové okno. Okno je klíč: například „každou sudou hodinu, od :00 do :05, všichni zapnou a poslouchají“. Mimo okna můžou mít vysílačky vypnuté a šetřit baterie. V okně se každý ohlásí, předá informace a zase vypne.

K tomu sraz. Pokud se do tří oken nikdo neozve, všichni jdou na dohodnuté místo: k babičce, do školy, ke kostelu. Vysílačka je jen nástroj a plán musí fungovat, i když vysílačky selžou.

Plán sepiš, rozdej všem a polož kopii k vysílačkám. Pokud máte skupinu sousedů nebo kamarádů, domluvte si i společný „sousedský“ kanál, odlišný od rodinného.

Testování

Vysílačky, které jsi nikdy nezkusil, nefungují. Nevíš, kam dosáhnou, nevíš, jak se ovládají, a nevíš, jestli je děti zvládnou. Jednou za čtvrt roku udělej test: nabít, vyrazit, zkusit spojení z práce domů, z lesa na chalupu, z auta. Zjistíš, že ze sklepa nedosáhneš nikam, ale z okna v patře to jde. Že syn neumí přepnout kanál. Že baterie v jedné stanici vytekla.

Výsledky si zapiš. Stačí jednoduchý sešit: datum, odkud kam, kanál, jak dobře bylo slyšet. Radioamatéři tomu říkají staniční deník a vedou ho ze zvyku i z povinnosti, ty ho veď z praktického důvodu. Za rok budeš mít mapu míst, odkud se domů dovoláš, a to je informace, kterou v krizi nevymyslíš.

Dobrý nápad je udělat z toho hru. Pro děti je vysílačka zábava, a když s nimi projdeš „misi“ s hláskováním a tajnými kódy, naučí se to rychleji než ty.

Když přijde pohroma

Krátkodobý blackout: hodiny

Tohle je nejpravděpodobnější scénář, přesně ten, který 4. července 2025 zažily statisíce domácností. Mobilní síť zprvu většinou běží, ale je přetížená. SMS projde líp než hovor, takže pošli krátkou zprávu typu „Jsem OK, jdu domů, dorazím do 17:00“ a víc nezatěžuj síť. Zapni PMR v dohodnutém okně.

Mesh aplikace typu Briar nebo Bridgefy fungují bez internetu přes Bluetooth nebo Wi-Fi telefonu a zprávy si předávají mezi zařízeními. Jejich dosah je ale desítky metrů mezi dvěma telefony, ve volném prostoru o něco víc. Zpráva se šíří, jen když je mezi tebou a cílem dost dalších telefonů s aplikací. V davu na náměstí to funguje skvěle. Na vesnici, kde nejbližší soused s nainstalovanou aplikací bydlí kilometr daleko, nefunguje vůbec. Je to nástroj na dav, ne na dálku. A nainstalovat si ho musíš předem, ve chvíli výpadku už internet na stažení mít nebudeš.

Pro informace měj rádio na baterky. Český rozhlas má pro krizové vysílání záložní napájení (UPS a dieselagregáty) a připravené scénáře pro 22 typů mimořádných událostí (Lupa.cz, 27. 11. 2025). FM rádio na baterie za pár stovek je nejlevnější pojistka, jakou můžeš mít.

Živelná pohroma: dny

Povodeň, vichřice, sněhová kalamita. Tady už počítej s tím, že mobilní síť v postižené oblasti nebude několik dní fungovat spolehlivě. Komunikují složky IZS: hasiči, policie, záchranka. Jejich síť Pegas neodposlechneš a do ní nezavoláš. Informace k tobě půjdou přes rozhlas, obecní rozhlas, případně megafon z hasičského auta.

V tomhle scénáři ukazuje radioamatérská komunita, co umí. V Česku je podle odhadů zhruba pět tisíc aktivních radioamatérů. V dubnu 2026 proběhlo v Jihočeském kraji cvičení simulovaného blackoutu, při kterém zhruba sto dobrovolníků, převážně radioamatérů z projektu ARDOS při Radioklubu Armády ČR, propojovalo odříznuté obce s krizovým štábem v Českých Budějovicích. Kromě hlasu přenášeli i textové soubory zakódované do zvuku. Hasiči a policie cvičili s nimi (Seznam Zprávy, 25. 4. 2026). V USA tuhle práci dělá ARES, organizovaná síť radioamatérů pro mimořádné události. U nás se o něco podobného pokouší právě ARDOS a vedle něj spolupracují s obcemi i jednotlivé radiokluby.

Pro tebe s PMR z toho plyne jedno: pokud v okolí víš o radioamatérovi, poznej se s ním dřív, než nastane krize. V nouzi může tvou zprávu přeposlat tam, kam tvoje PMR nedosáhne.

Dlouhodobý výpadek: týdny

Tady se láme rozdíl mezi „mám vysílačku“ a „umím komunikovat“. Po týdnu bez proudu už nejde o to, jestli dorazíš domů. Řešíš zásobování, zdraví, bezpečnost, kontakt s příbuznými o sto kilometrů dál. PMR na tohle nestačí, ani CB to nezachrání. Potřebuješ se napojit na lidi, kteří dosáhnou dál než ty.

První dva dny poslouchej. BaoFeng, který jinak leží v šuplíku, teď konečně dělá svou práci, protože příjem je legální. Proleť místní převáděče na 2 m a 70 cm a volací kmitočty 145,500 MHz a 433,500 MHz, kde se radioamatéři v pásmu hledají napřímo. Zapisuj si, kdo vysílá, kdy a o čem. Za den dva víš, kdo v okolí má stanici a funkční napájení a jestli už nějaká síť běží. Seznam převáděčů v okolí si vytiskni dřív, než bude potřeba. Uprostřed výpadku ho z internetu nestáhneš.

Třetí den jdi osobně. Nejdřív na obecní úřad, protože tam sedí krizový štáb obce a starosta bude spojení potřebovat víc než ty. Pak do nejbližšího radioklubu, jehož adresu máš (stejně jako seznam převáděčů) zjištěnou předem. Bez licence ti tam vysílat nedají a ani by neměli. Můžeš ale být užitečný jinak: jako posel, který nosí zprávy mezi štábem a stanicí, jako obsluha PMR, která spojuje ulici s radioamatérem na kopci, nebo jako ten, kdo přinese naplněný kanystr k jeho agregátu. Takhle krizové sítě fungují. Pár lidí s licencí a kolem nich desítky dalších, kteří drží všechno ostatní.

Pokud máš vlastní stanici a licenci, řeš hlavně energii. Ruční vysílačka se dobije z powerbanky. Mobilní stanice s výkonem 50 W si ale při vysílání vezme ze 12V zdroje kolem 10 A, na příjmu jen zlomek. Obyčejná olověná autobaterie 60 Ah dá rozumně vybít asi do poloviny, takže při střídmém provozu vydrží den, dva. Lithium-železofosfátová baterie (LiFePO4) stejné kapacity dá víc a snese hlubší vybití. Se solárním panelem kolem 100 W a regulátorem z ní máš zdroj, který se každý slunečný den doplní. A když nic jiného nezbývá, poslouží auto. Nastartuj ho na čtvrt hodiny denně a dobij baterii, ale nikdy ne v garáži nebo pod otevřeným oknem, oxid uhelnatý zabíjí potichu.

Zprávy, které předáváš dál, piš na papír. Čas, od koho, pro koho, text a nic víc. Ústně předávaná zpráva se po třetím převyprávění změní v tichou poštu a „babička potřebuje inzulin do pátku“ dorazí jako „babička je v pořádku“.

Upřímně: pokud tě tenhle scénář opravdu zajímá, udělej si radioamatérskou zkoušku dřív, než přijde. Uprostřed výpadku ji neuděláš, ČTÚ v tu chvíli zkoušet nebude. Licence ti otevře převáděče, které pokryjí kraj, a krátké vlny, na kterých se za vhodných podmínek spojíš přes celou Evropu s pár watty a drátem nataženým mezi stromy. A hlavně komunitu lidí, kteří vědí, jak udržet síť naživu. Zkouška není raketová věda a rozhodně není jen pro ajťáky a elektrikáře, mezi radioamatéry najdeš studenty, hasiče, učitelky i důchodce. Všechny otázky ČTÚ zveřejňuje i se správnými odpověďmi, takže víš přesně, co tě čeká. Předpisy a provoz se dají naučit za pár týdnů, elektrotechnika potrápí víc, pokud jsi naposledy viděl Ohmův zákon na střední. Kurzy vedou radiokluby po celém Česku i některé vysoké školy, třeba klub OK2KOJ při brněnském VUT, a často jsou zadarmo nebo za symbolický poplatek.

Můj osobní názor, se kterým nemusíš souhlasit: dlouho jsem si myslel, že pro běžnou rodinu je licence přehnaná. Pak jsem pár let sledoval, kdo v reálných situacích skutečně komunikuje, a názor jsem změnil. Ne každý ji potřebuje. Ale každá skupina sousedů by měla mít aspoň jednoho člověka, který ji má.

Zdravotní nouze: co říct do éteru

Když voláš o pomoc, máš většinou jen jednu šanci, že tě někdo uslyší celého. Proto měj šablonu, kterou zvládneš i v šoku. Dobře se pamatuje řada „kdo, kde, co, kolik, stav, potřeba“.

Kdo: tvoje jméno a odkud voláš. Kde: poloha, co nejpřesněji. Souřadnice ti ukáže telefon, GPS funguje i bez sítě. Pokud nemáš souřadnice, popiš místo podle orientačních bodů: „lesní cesta z Lelekovic na Babí lom, asi kilometr za rozcestím u kříže, vlevo od cesty“. Co: co se stalo. Kolik: počet lidí, počet zraněných. Stav: jsou při vědomí, dýchají, krvácí? Potřeba: co přesně chceš, záchranku, nosítka, léky, dopravu.

Celé to pak zní třeba takhle: „MAYDAY, MAYDAY, MAYDAY. Tady Petr. Lesní cesta z Lelekovic na Babí lom, kilometr za rozcestím u kříže. Pád ze stromu, jeden zraněný, muž, čtyřicet let, při vědomí, nemůže hýbat nohama. Potřebuju záchranku a někoho, kdo zavolá 155. Přepínám.“ Pak pusť tlačítko a poslouchej. Neodpoví-li nikdo, opakuj po minutě. Mezitím šetři baterii.

Pokud tě někdo slyší, nech ho zopakovat polohu. Nevěř tomu, že správně rozuměl napoprvé.

Když už nejde o zákon, ale o to, kdo poslouchá

Všechno výš počítá se světem, kde stát funguje, jen má zrovna špatný týden. Teď scénář, o kterém se nemluví rádo. Proud nejde měsíce, úřady buď neexistují, nebo mají jiné starosti než rušení na PMR, a víc než kontroly z ČTÚ se bojíš lidí z vedlejší vesnice. V takovém světě tě zákon nechrání, ale ani netrestá. Rozhoduje jedna otázka: kdo tě slyší.

Jedna výjimka přitom platí i dnes, ne až po konci světa. Radiokomunikační řád Mezinárodní telekomunikační unie (čl. 4.9) dovoluje stanici v tísni použít jakýkoli prostředek, který má k dispozici, aby přivolala pomoc a oznámila svou polohu. Je to pojistka pro situaci, kdy jde o život, ne povolení k běžnému provozu. Dokud stát stojí, platí všechno z kapitoly o legalitě do posledního písmene.

Počítej s tím, že tě slyší každý

PMR, CB i amatérská pásma jedou v analogu bez šifrování. Kódy CTCSS a DCS nic neutají, jen filtrují. Levný skener, klidně ten samý BaoFeng, projede šestnáct PMR kanálů za pár vteřin a zastaví se tam, kde někdo mluví. V rozpadu tě může poslouchat skupina, která systematicky zjišťuje, kdo má co a kde.

Z toho plyne základní pravidlo, ze kterého vychází všechno ostatní: do éteru říkej jen to, co by ti nevadilo slyšet přečtené nahlas na návsi.

Zní to jednoduše. Dodržet to je těžké.

Co nikdy neříkat

Celé jméno, adresu, popis domu ani cestu k němu. Co máš: zásoby jídla, benzín, léky, agregát, cokoli, co má v nouzi cenu. Kolik vás je a kdo z vás je zranitelný, tedy děti, nemocní, staří. A hlavně kdy bude dům prázdný. Věta „Jdeme všichni k babičce, doma nikdo nezůstane“ je v normálním světě nevinná. V rozpadu je to pozvánka.

Pozor i na nepřímé prozrazení. „Máme toho dost, klidně vám něco dáme“ zní jako dobrý skutek a zároveň oznamuje celému okolí, že u vás je co brát.

Kódy, které zvládne i vystrašené dítě

Na PMR šifrovat neumíš. Můžeš ale mluvit tak, aby cizí posluchač nerozuměl, o čem je řeč. Stačí kódová kartička pro rodinu nebo skupinu, jen musí být jednoduchá. Složitý kód v nervech nikdo nedá, a když ho nezvládne nejslabší člen skupiny, je k ničemu.

Místo adres používej dohodnuté krycí názvy pro pár konkrétních míst. „U Studny“ může být křižovatka za lesem, „Škola“ stodola u strýce, „Hnízdo“ váš dům. Jména nahraď přezdívkami, které nikoho neprozradí. Stav celé skupiny se dá shrnout jedním slovem ze tří: dohodněte si třeba „klid“, „pozor“ a „průšvih“ a každé ať znamená něco přesného, ne náladu. Kartičku drž u vysílačky a v hlavě, ne vyvěšenou na lednici, kde ji uvidí každá návštěva.

Počítej i s tím, že o vysílačku jednou přijdeš. Ztracená stanice s kartičkou v pouzdře znamená prozrazený kanál i kódy. Proto mějte připravenou druhou sadu (jiný kanál, jiné krycí názvy) a jedno slovo, po kterém všichni přejdou na ni.

Pro úplnost: na amatérských pásmech jsou kódy se skrytým významem za normálních okolností zakázané stejně jako šifrování. Na PMR si mezi sebou říkat „Hnízdo“ místo „domů“ smíš kdykoli.

Ověř si, s kým mluvíš

Hlas přes šum se napodobí snadno a vysílačka se dá ukrást. Když se ti na rodinném kanálu ozve „tady táta, kde jste?“, nevíš jistě, že je to táta. Proto výzva a odpověď: jedna strana řekne dohodnutou otázku, druhá musí odpovědět dohodnutou odpovědí, která s otázkou zdánlivě nesouvisí. Na „Jaké je počasí?“ se neodpovídá „hezky“, ale „pes štěká“. Kdo odpověď nezná, nedostane od tebe žádnou informaci.

K tomu jedno slovo pro nátlak. Pokud ho člen skupiny použije v jinak normální větě, ostatní vědí, že mluví pod nátlakem: nikam nechodit, nic neprozrazovat, sraz zrušit. Zní to jako z thrilleru. Stojí to ale dvě minuty domluvy u stolu, a když přijde nejhorší chvíle, žádnou jinou pojistku mít nebudeš.

Vysílač prozradí, kde jsi

Tohle si začátečníci uvědomují nejméně. Každou vysílající stanici jde zaměřit. Nepotřebuješ na to armádu, stačí přijímač a směrová anténa. Čeští radioamatéři z toho dokonce mají sport, rádiový orientační běh, kterému se říká „hon na lišku“. Závodník běží lesem se směrovou anténou v ruce a hledá ukryté vysílače. Zkušený závodník je najde za desítky minut, a to se vysílače „lišek“ ozývají jen krátce a v pravidelných intervalech. Tvoje dlouhé hlášení z okna obýváku by našel dřív, než si stihne zavázat tkaničky.

Z toho plyne pár zásad. Vysílej krátce, pár vteřin, ne minuty, protože každá dlouhá relace dává zaměřovači čas. Nevysílej z domu: odejdi kus stranou a vrať se jinudy, a pokud vysíláš pravidelně, střídej místa. Používej nejnižší výkon, který stačí na spojení. Hlavně ale víc poslouchej než mluv. Přijímač se v praxi zaměřit nedá, prozrazuje tě jen tlačítko PTT.

Pokud máš licenci, v tomhle světě se nepředstavuj volací značkou. Značky se dají dohledat ve veřejných databázích a u části radioamatérů vedou až k adrese.

Časová okna jinak

Pevné okno „každou sudou hodinu v :00“ je v klidných časech ideální. V rozpadu ho ale za týden zná každý, kdo tě poslouchá, a ví přesně, kdy si sednout k přijímači. Proto mějte dvě sady oken a kódové slovo pro přepnutí, a do éteru nikdy neříkej, kdy se ozveš příště. To patří na kartičku, ne do vysílání.

Poslouchání je tvoje největší výhoda

Tady se z BaoFengu bez licence stane to nejcennější, co máš. Poslouchej, kdo je na kterých kanálech, kolik lidí mluví, jak se mezi sebou oslovují a o čem se baví. Zapisuj si to do sešitu: čas, kanál, co jsi slyšel. Za pár dní budeš mít obrázek o tom, kde se pohybují hlídky, kde se rozdává pomoc a kde se něco děje. Kdo jen poslouchá, je pro ostatní neviditelný.

Tíseň, když poslouchá kdokoli

Tady se bezpečnost a přežití dostávají do přímého sporu. Otevřené MAYDAY s přesnou polohou oznámí celému okolí, kde leží zraněný a bezbranný člověk. Mlčení ho ale může zabít taky.

Univerzální odpověď neexistuje. Kdo ti ji nabízí, vymýšlí si. Rozumné pořadí vypadá takhle: nejdřív zkus svoji skupinu na vašem kanálu a s vašimi kódy, potom známé lidi a teprve když nikdo neodpovídá, volej otevřeně. Já osobně bych v tu chvíli volal. Zranění, které nikdo neošetří, zabíjí spolehlivěji než náhodný posluchač, a většina lidí, kteří v krizi uslyší volání o pomoc, přijde pomoct, ne krást.

Časté chyby začátečníků

Jedna vysílačka. Opakuji to záměrně, protože je to nejčastější chyba vůbec. Vysílačka je komunikační prostředek a komunikace potřebuje dva konce.

Vybité baterie jsou chyba číslo dvě. Vysílačka ležící tři roky v šuplíku s vloženými alkalickými bateriemi má dnes dost možná vyteklý elektrolyt a zkorodované kontakty. Baterie skladuj vedle vysílaček, ne v nich, a jednou za půl roku zkontroluj, jestli všechno funguje.

Žádná domluva s rodinou. Koupíš čtyři vysílačky, rozdáš je a nikomu neřekneš, na jakém kanálu a kdy. V krizi pak každý zkouší jiný kanál a nikdo se s nikým nespojí. Frekvenční plán stojí dvacet minut u kuchyňského stolu a dělá z hromádky elektroniky systém.

Mluvení přes sebe. Jenže pokud stiskneš PTT, zatímco ona vysílá, neuslyší tě a ty neuslyšíš ji. Oba pak mluvíte do prázdna a myslíte si, že ten druhý neodpovídá.

Vysílání na zakázaných kmitočtech. Typicky s BaoFengem, který někdo „naprogramoval z internetu“ podle tabulky, ve které nebylo poznamenáno, co je čí. Netušíš, kam vysíláš, a klidně můžeš rušit převáděč nebo něco horšího. Pokud nevíš, co je za kmitočtem, nevysílej na něm.

Spoléhání na mobil. „Mobil přece funguje, to se dovolám.“ Do chvíle, kdy nefunguje. Telefon je skvělý nástroj, ale je to první věc, která v krizi selže, a tvůj plán s tím musí počítat.

A nakonec myšlenka „oživím to, až to budu potřebovat“. Neoživíš. Ve chvíli, kdy to potřebuješ, je pozdě. Budeš ve stresu, nebudeš mít čas číst návod, nebudeš vědět, kde je nabíječka, a sousedé, kterých by ses mohl zeptat, budou mít vlastní problémy.

Krabička bez plánu

Vysílačka je plast, baterie a pár čipů. Co z ní dělá záchranu, je dohoda: kdo, kdy, na jakém kanálu, kde se sejdete, když selže i ona. Dvě PMR za šest stovek, papír s frekvenčním plánem na lednici a jedno sobotní odpoledne s dětmi v lese udělají v krizi víc než taktická vesta, solární generátor a stanice za dvacet tisíc, kterou nikdo z rodiny neumí zapnout.

Zdroje

• E15: Česko zažilo rozsáhlý blackout, 4. 7. 2025
• CEPT: ERC/DEC(98)25 o PMR 446 (ve znění pozdějších změn), požadavek integrované antény a 500 mW ERP
• Wikipedia: PMR446 (kanálový rastr, dPMR/DMR)
• ČTÚ: Soubor zkušebních otázek pro radioamatérské zkoušky, květen 2026
• Portál veřejné správy: Zkouška odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení (poplatek 600 Kč)
• Seznam Zprávy: cvičení ARDOS v Jihočeském kraji, 25. 4. 2026
• Lupa.cz: Český rozhlas posiluje připravenost na krizové vysílání, 27. 11. 2025
• ITU: Radiokomunikační řád, čl. 4.9 (použití jakýchkoli prostředků stanicí v tísni)
• ČTÚ: zkušební otázky a odpovědi (veřejně dostupné)
• IARU Region 1: kmitočtový plán VKV/UKV (volací kmitočty 145,500 a 433,500 MHz)
• Babel.ua: požadavek desetihodinové autonomie mobilních sítí na Ukrajině, 2024

The post Vysílačka do krize: co smíš, co ne a jak mluvit, aby tě slyšeli first appeared on Hard Wired.

Na střeše budovy Red Hatu v Brně-Medlánkách stojí krabička za pár tisíc, která dokáže to, co před dvěma lety zvládla jen profesionální infrastruktura: spolehlivě doručit zprávu přes půl republiky bez jediného mobilního operátora. Jmenuje se techpark.meshcore.cz a je to jeden z uzlů, na kterých teď stojí česká MeshCore síť.

V minulém článku jsme si vysvětlili, proč MeshCore existuje. Tohle je díl o tom, jak se do něj reálně připojit, co koupit, čeho se v české komunitě vyvarovat a proč není dobrý nápad nechávat na síti běžet vlastního pingovacího bota.

Co se za poslední čtyři měsíce změnilo

Když jsme o MeshCore psali loni v červenci, byla to spíš čerstvá zajímavost než infrastruktura. Mapa repeaterů byla řídká, návody chyběly, lidi tipovali, jestli se z toho stane další zaprášený meshtasticový pokus, nebo něco trvalejšího.

Stalo se to druhé. Mezi únorem a dubnem 2026 česká síť přerostla sama sebe. Jiří Eischmann, který má na blogu jeden z nejčtenějších českých textů o MeshCore, to popisuje jednoduše: sever Brna je tak hustě pokrytý, že mu na jednu zprávu odpoví klidně šest repeaterů najednou. Spojení Brno–Hradec Králové, které ještě v únoru chodilo jen přes jižní trasu Děvín–Hostýnské vrchy–Praděd, teď chodí severní cestou Babí lom–Orlické hory a zprávu i s potvrzením doručí během několika sekund. A když je někdo na Ještědu, dokáže paket skočit až přes Brdy – jeden hop na víc než sto kilometrů.

Síť se za tu dobu posunula i na úrovni firmwaru. Verze 1.15 vyšla 19. dubna 2026 a přinesla podporu pro Heltec V4.3, OTA aktualizace pro nRF52 desky přes mobilní aplikaci a pár změn chování, které stojí za přečtení, než člověk začne flashovat. Heltec V4.3 navíc umí ovládat FEM hardware, což komunitní buildy jako EasySkyMesh 14.1 dovedly až na 5,5 mA klidového proudu. Pro solární repeater je to zásadní detail.

A pak je tu jedna věc, která komunitu poslední tři měsíce zaměstnává nejvíc.

Kampaň 2-byte: proč si po prvním flashi musíš změnit jednu položku v menu

Když dva uzly v síti vygenerují klíče, jejichž první bajt náhodou koliduje, je problém. Cesty (path) v MeshCore se počítají z hashe veřejného klíče a jednobajtová verze umí adresovat jen 256 unikátních prefixů.

V březnu 2026 už v české síti žádné úplně volné prefixy nebyly. Síť rostla rychleji, než byl protokol původně navržený.

Řešení přišlo s firmwarem 1.14. Dvoubajtový hash sníží počet možných hopů (z 64 na 32), ale dá síti 65 535 unikátních prefixů – tedy řádově dost na to, aby kolize přestaly být problém. Česká komunita to vzala jako koordinovanou kampaň. Provozovatelé repeaterů jeden po druhém aktualizovali firmware a od konce dubna je 2B nastavení reálným standardem.

Pro koncového uživatele to znamená jednu položku v menu. Po prvním flashi otevřeš v aplikaci MeshCore Experimental Settings a Default Path Hash Size přepneš na 2 bytes. „V experimentálním nastavení si teď nastavte Výchozí velikost hashe cesty na 2b," stojí přímo na meshcore.cz. Když to zapomeneš, fungovat to bude, ale tvoje zprávy budou v menšině a u některých starších repeaterů by mohly zmizet úplně.

Takhle prozaicky se v praxi řeší škálování decentralizované sítě. Žádný governance token, žádné hlasování přes blockchain. Telegramová skupina, hlasování na Facebooku, postupný rollout.

Tři role, tři firmwary

Na rozdíl od Meshtasticu, kde přeposílá víceméně každý uzel, MeshCore strukturu sítě rozdělil na tři role. To je hlavní rozdíl mezi oběma sítěmi a důvod, proč se v reálném provozu chovají úplně jinak.

Companion je uzel, který si dáš do kapsy nebo na stůl. Přes Bluetooth (případně USB nebo WiFi, podle toho, jaký firmware nahraješ) ho spojíš s mobilem a posíláš a přijímáš zprávy. Provoz ostatních uživatelů nepřeposílá – pokud zpráva není určená tobě, companion ji ignoruje. Tím šetří éter i baterii.

Repeater je naopak součást infrastruktury, ne relé navíc. Jeho jediným úkolem je předávat pakety smysluplným směrem. Bez Bluetooth, bez displeje, často bez krytu kromě 3D tištěné krabičky. Patří na střechu, komín, vysílač nebo kopec. Solární panel, 18650 nebo LiFePO4 baterie, anténa s rozumným výhledem. Operátor si ho nakonfiguruje přes web config tool ještě před tím, než ho někam pověsí, protože jakmile je nahoře, není kam strčit USB-C.

Room Server je třetí typ. Něco jako lokální BBS pro region – uzel, který umí ukládat zprávy, sdružovat uživatele do tematických kanálů a fungovat jako store-and-forward, když je adresát zrovna mimo dosah sítě.

Role nejde přepnout konfigurací. Když chceš ze svého companionu udělat repeater, musíš ho znovu flashnout. To zní jako omezení, ale dává smysl: firmware pro každou roli je jinak optimalizovaný a komunita má jistotu, že když má někdo v síti repeater, je to opravdu repeater, a ne mobil, kterému zrovna umřela baterka.

Hardware: co reálně koupit v polovině roku 2026

Tabulka, kterou bych si přál mít, když jsem s MeshCore začínal.

K hardwaru pár poznámek z praxe, protože tabulka neřekne všechno.

Heltec V3 je pořád nejrozšířenější deska v české síti. Funguje, je levný, návodů na něj je plný Telegram. Pokud začínáš a nechceš řešit detaily, vezmi Heltec V3 nebo V4 v EU variantě (868 MHz, ne 915 MHz – ten je pro USA a v české síti nezachytí nic).

T-Deck je jiná liga. Pro lidi, co chtějí mít komunikaci úplně mimo telefon – na hory, do auta na dlouhé tahy, nebo prostě jako koncept „vlastní pager bez internetu". Pořád stojí kolem 3500 Kč, ale když k tomu přidáš baterii a pořádnou anténu, cena se snadno přehoupne přes pět litrů.

A SenseCAP Solar Node P1 Pro je teď v české komunitě nejcitovanější volba pro hotový repeater. Eischmann o něm píše: „Úplně se mi nechtělo bastlit vlastní řešení, takže jsem zvolil ověřené hotové řešení SenseCAP Solar Node P1 Pro." Pět tisíc je dost peněz na to, aby ses k nákupu rozhoupal, ale když jde o střechu rodinného domu, kde má mít spojení tvůj soused i ty, je to investice, která se vrátí.

BOM pro vlastní solární repeater (DIY varianta, ~1700 Kč)

Pro úplnost, kdyby ti to nedalo a chtěl bys ho postavit.

Zhruba takhle vypadá rozumný DIY repeater postavený na Heltecu, který přežije i bez sítě:

• Heltec V3 (EU 868 MHz) – 750 Kč
• LiFePO4 článek 18650, 1500 mAh – 250 Kč (pozor na firmware ≥ 1.12, kde byly s LFP/LTO články hlášené problémy s napěťovou křivkou)
• TP4056 modul s ochranou – 30 Kč
• 6V/5W solární panel – 200 Kč (zimní slunce v ČR je nízké a krátké, dimenzuj radši s rezervou)
• LoRa anténa 868 MHz, zisk 3–5 dBi – 200 Kč
• Pigtail SMA / IPEX – 60 Kč
• 3D tištěná krabička – pár desítek korun za filament
• IP65 průchodka pro anténní kabel – 80 Kč
• Spojovací materiál, dlaždice, držák – podle situace

Cena pohodlně pod dva tisíce, pokud máš tiskárnu doma. Když kupuješ všechno nové a tiskneš v servisu, přidej k tomu pár stovek za filament a držák antény.

Frekvence a nastavení regionu pro ČR

Tohle bývá první past pro lidi, co začínají. MeshCore v Evropě obecně jede na pásmu 868 MHz, ale česká komunita se sjednotila na konkrétním presetu, který se ne vždycky shoduje s výchozím nastavením „EU" v aplikaci. Konkrétně: frekvence 869,432 MHz, šířka pásma 62,5 kHz, spreading factor 7, coding rate 5, vysílací výkon 22 dBm.

Co to znamená v praxi: vysíláš na bezlicenčním pásmu, žádné poplatky, žádná registrace. Ale musíš respektovat duty cycle limit 1 % – tedy ze sta sekund vysílat nejvýš jednu. Firmware to hlídá sám, ale když si pustíš na síti bota, který každé tři minuty odešle status update, ten limit ti tiše vyžere a tvoje skutečné zprávy se přes něj nedostanou.

A teď k tomu botovi.

Etiketa: žádné automaty, žádné scrapery

Česká MeshCore komunita má jedno pravidlo, které visí přímo na úvodní stránce meshcore.cz a v každém druhém příspěvku na Telegramu. „Síť budujeme striktně pro komunikaci mezi lidmi (keyboard to keyboard). Vyvarujte se automatizovanému posílání zpráv, vyčítání repeaterů nebo jiné komunikaci, která není mezi lidmi!"

Důvod je matematický. LoRa síť má reálnou propustnost zhruba tří kilobitů za sekundu. To není opomenutí, to je fyzika daná modulací. Komunita po hlasování konstatovala, že 75 % generovaného provozu tvořili boti, což snižuje pravděpodobnost doručení skutečných zpráv. Vznikla z toho samostatná kampaň: provozovatelé botů se mají vypnout. Jediný, kdo tam má povolení zůstat, je El Pong – komunitní bot s AI a emailem, který si komunita schválně nechala jako experiment.

Když si tedy zapneš svůj první uzel a napadne tě napsat skript, který bude každou hodinu pingovat dosah, prostě to nedělej. Není to vůči nikomu fér.

Totéž platí pro scrapery a „monitory pokrytí". Existuje veřejná mapa i analyzer, oba běží na backendu, kde tu zátěž nese server, ne LoRa éter. Když si chceš zmapovat vlastní dosah, projdi se s companionem a koukej do aplikace. Žádný autopilot.

Krok za krokem: od krabičky k první zprávě

Předpokládejme Heltec V3 v EU 868 MHz verzi, Android telefon a Chrome v notebooku.

Připoj desku přes USB-C k počítači. Pozor na kabel – některé „nabíjecí" mají jen napájení a žádná data, a flasher se ti k čipu nedostane. Když to nepřipojí, zkus jiný kabel dřív, než začneš googlovat ovladače.

Otevři flasher.meshcore.co.uk v Chromu (nebo jiném prohlížeči postaveném na Chromiu – Edge funguje, Firefox bohužel ne, protože nemá Web Serial API). Po načtení vyber model desky. Pro Heltec V3 zvol Community Firmware a roli Companion Bluetooth. Stiskni Flash. Asi po půl minutě má deska firmware.

Stáhni si aplikaci MeshCore – existuje pro Android i iOS. Po spuštění klepni na „přidat zařízení" a aplikace najde tvůj uzel přes Bluetooth. Spárování chce PIN, který se ti zobrazí na OLED displeji.

První věc, kterou pak v aplikaci uděláš (ano, ještě před tím, než pošleš první zprávu): otevři Experimental Settings a přepni Default Path Hash Size na 2 bytes. To je ta kampaň, o které jsem psal výš. Pak nastav region – pro Česko buď použij preset EU Recommended, nebo manuálně nastav 869,432 MHz / BW 62,5 kHz / SF 7 / CR 5.

Teď klepni v aplikaci na ikonu vlny (advert) a pošli Flood Routed Advert. To je signál „jsem tady, kdo mě slyší". V Contacts by se ti během následujících sekund až minut měly začít objevovat repeatery a uživatelé v dosahu. Když ne, vystup na balkon nebo zkus jít k oknu. LoRa není WiFi a na úrovni ulice mezi paneláky se jí obvykle moc nedaří.

Pošli testovací zprávu do kanálu #test. Pokud uvidíš v aplikaci „Heard X repeat(s)", jsi v síti. Hotovo.

Linuxový klient Meshy: alternativa pro lidi, co nechtějí mobil

Pokud jsi typ člověka, co radši pracuje na notebooku než na mobilu, je tu pro tebe Meshy. Linuxový klient pro MeshCore, který od února 2026 píše Jiří Eischmann. Aplikace má dokonce funkce, které oficiální klient zatím nemá – třeba vykreslení trasy poslední úspěšné zprávy přímo na mapě v chatu.

Meshy se aktuálně distribuuje přes Flatpak repozitář a každý commit do gitu spouští nový build pro x86_64 i aarch64 (díky Roští.cz za poskytnutí builderu). Eischmann teď cílí na publikaci ve Flathubu – hlavní překážka prý je, že kvůli udev pravidlu pro připojení companionu přes USB potřebuje obejít sandbox pomocí flatpak spawn. Časem to vyřeší. Komunita kolem linuxového klienta roste a Meshy je teď nejstabilnější varianta, pokud chceš MeshCore používat z laptopu.

Pro lidi z radioamatérské scény, kteří už znají RTL-SDR, gpredict a další unixové utility, je Meshy přirozenější než přepínání mezi mobilem a notebookem. V brněnské komunitě je to čím dál jasnější volba.

Brno jako centrum české MeshCore scény

Když si zmapuješ aktivitu české komunity, jihomoravský trojúhelník vyčnívá. Většina nejaktivnějších provozovatelů sítě sedí v Brně. Jindřich Skácel měl v únoru 2026 přednášku na 216. srazu spolku OpenAlt na FIT VUT, ukazoval klientská zařízení a praktické nasazení repeateru, video je na vhsky.cz. Na budově Red Hatu v Medlánkách přímo běží repeater techpark.meshcore.cz, který kryje větší část severu Brna.

Není to náhoda. Brno má kombinaci, která MeshCore přeje: hustá technická komunita (Red Hat, FIT VUT, SUSE, NIC.CZ), aktivní open-source scéna kolem OpenAltu, prolínání ham a maker komunity a topologie s viditelností na okolní kopce (Babí lom, Děvín, Hostýn).

Eischmann to v jednom blogu trefil přirovnáním ke CZFree.Netu z přelomu nultých let – komunita, která bere infrastrukturu do svých rukou, protože ji to baví, ne protože musí.

Pokud bydlíš v Brně nebo okolí a chceš se připojit, je to teď nejjednodušší. Telegramová skupina meshcore_cz má aktivní topic Wiki a Repeatery, srazy OpenAltu v Red Hat Labu na FIT VUT chodí pravidelně každý třetí pátek v měsíci (i když ne každý je o MeshCore) a v Brně máš největší šanci potkat lidi, kteří síť reálně staví.

Jiné regiony pochopitelně taky fungují. Praha má pokrytí, Hradec a Liberec mají své sysopy, jižní Čechy mají svou skupinku. Ale hustota brněnské sítě v polovině roku 2026 je v republice unikum a kdyby ses chtěl podívat, jak vypadá MeshCore, když má kritickou masu, stojí za to si sem na jeden pátek vyrazit a vidět to z první ruky.

Co dál

Když máš companion v kapse a fungující spojení do sítě, je to první krok. Logické pokračování je vlastní repeater. Pokud bydlíš výš nebo máš střechu, je to nejspíš něco, co tvoje okolí ocení. Eischmannovi přes zimu umřely baterky na repeateru ivanovice.meshcore.cz, který byl 300 metrů od něj, a najednou byl bez spojení. Jeho ponaučení: „když závisíte na repeaterech ostatních, měli byste mít spojení alespoň na dva. Nebo mít vlastní." Síť odolnou proti blackoutu nepostavíš tím, že čekáš na sysopa o tři ulice dál.

Před tím, než si pořídíš hardware na repeater, vygeneruj si přes Key Generator vlastní prefix klíče. V březnu 2026 už volné jednobajtové prefixy nebyly. Při 2-byte hashi je situace lepší, ale stejně si zkontroluj v analyzeru, jestli zrovna tvůj generovaný prefix neběží už ten den někomu přes ulici.

A pokud chceš jít dál než ke klasickým textovkám – existuje GROUP_DATA, binární typ paketu, který firmware 1.15 přinesl pro pokročilejší aplikace. Telemetrie, řízení vzdálených zařízení, integrace s domácí automatizací. Část komunity tudy už šlape, v Brně víc, v ostatních městech méně.

Co MeshCore není a co se nestane: nikdy z toho nebude bezdrátový internet, nikdy nebude pohánět videohovory, nikdy nezvládne přenášet fotky v rozumném čase. To je v pořádku. Stačí, že umí to, co lidi v Karpatech, na chatě v Beskydech nebo v zatopeném Bohumíně skutečně potřebují: krátkou textovku, která projde, i když všechno ostatní leží.

A taková síť se buduje úplně stejně, jako se před třiceti lety budoval CZFree.Net. Po jednom uzlu, po jedné krabičce, po jedné neděli na střeše.

The post MeshCore v praxi: jak v Česku postavit vlastní LoRa uzel a nezapadnout first appeared on Hard Wired.

UVB76:

V říši krátkých vln existuje fenomén, který již více než půl století fascinuje radioamatéry, konspiračních teoretiky a zvědavce po celém světě. Je známý pod různými jmény - UVB76, UZB-76, "The Buzzer" (Bzučák) nebo MDZhB. Tato záhadná rádiová stanice, vysílající z hlubin Ruska, je předmětem intenzivních spekulací a nespočetných teorií o jejím skutečném účelu.

Historie a základní charakteristika

UVB76 začala své vysílání někdy v 70. letech 20. století. Od té doby, s výjimkou několika krátkých přerušení, nepřetržitě vysílá monotónní bzučivý tón. Tento charakteristický zvuk, připomínající bzučení čmeláka, dal stanici její neoficiální název "The Buzzer".

Hlavní vysílací frekvence je 4625 kHz, ačkoli byly zaznamenány i záložní frekvence 4810 kHz a 5448 kHz. Stanice využívá amplitudovou modulaci (AM) a odhadovaný výkon vysílače je kolem 10 kW. Předpokládá se, že vysílač používá dipólovou anténu.

Bzučivý tón má frekvenci přibližně 1 Hz, což znamená jeden pulz za sekundu. Toto monotónní bzučení je občas přerušováno krátkými pauzami trvajícími několik sekund. Nejzajímavější jsou však hlasové zprávy, které se objevují zhruba jednou až dvakrát měsíčně.

Hlasové zprávy a kódy

Tyto krátké hlasové zprávy jsou vysílány v ruštině a často obsahují čísla, jména a někdy i krátké fráze. Před samotnou zprávou obvykle zazní speciální tón nebo série pípnutí, které upozorní posluchače na nadcházející sdělení.

Příklad takové zprávy byl zachycen v roce 2013: "ВНИМАНИЭ: 9 3 8 8 0 БРВМЕНИ 11 00 ЗАРРРА 555555" (v překladu: "Pozor: 9 3 8 8 0 čas 11 00 zítra 555555"). Tyto kryptické zprávy jsou jádrem mnoha spekulací o skutečném účelu stanice.

Lokace a změny v průběhu let

Původně byla stanice sledována z oblasti blízko Povarova, města ležícího severozápadně od Moskvy. V průběhu let však došlo k několika změnám. Nejvýraznější z nich proběhla v roce 2010, kdy se pravděpodobně změnila lokace vysílače. Během tohoto období byly v éteru slyšet zvuky stěhování a diskuse personálu.

V současnosti se předpokládá, že UVB76 vysílá z vojenské základny nedaleko města Pskov, které se nachází blízko hranic s Estonskem. Tato změna lokace byla doprovázena i změnou charakteru vysílání - bzučivý tón se mírně pozměnil a frekvence hlasových zpráv se zvýšila.

Teorie a spekulace

Skutečný účel UVB76 zůstává záhadou, což vedlo ke vzniku mnoha teorií:

1. Komunikační systém pro špiony: Nejpopulárnější teorie tvrdí, že stanice slouží k předávání zakódovaných zpráv ruským agentům v terénu.

2. Systém "Mrtvá ruka": Podle této teorie je UVB76 součástí automatizovaného systému odvetného jaderného úderu, který by se aktivoval v případě zničení ruského vojenského velení.

3. Ionosférický výzkum: Méně dramatická, ale stále fascinující teorie naznačuje, že stanice slouží k monitorování podmínek v ionosféře.

4. Udržování frekvence: Některé teorie tvrdí, že nepřetržité vysílání slouží k "rezervaci" frekvence pro případné budoucí použití v krizových situacích.

5. Mimozemská komunikace: Nejodvážnější spekulace naznačují, že bzučení je ve skutečnosti komunikací s mimozemskými civilizacemi nebo signálem z paralelního vesmíru.

Záhadné incidenty

V historii UVB76 se vyskytlo několik neobvyklých událostí, které jen prohloubily její tajemnou pověst:

• V září 2010 byla běžná rutina stanice narušena sérií podivných zvuků, včetně úryvků skladby "Labutí jezero" od Čajkovského.

• V srpnu 2020 stanice vysílala sérii číselných kódů a ruských frází, které byly delší a komplexnější než obvykle, což vyvolalo spekulace o možné vojenské aktivitě nebo cvičení.

• Občas byly zaznamenány případy, kdy bylo v pozadí slyšet konverzaci nebo zvuky z místnosti, což naznačuje, že alespoň část vysílání je "živá" a ne plně automatizovaná.

## Kulturní vliv

UVB76 se stala významným fenoménem popkultury. Inspirovala mnoho umělců, hudebníků a spisovatelů. Stanice byla předmětem několika dokumentárních filmů, byla zmíněna v knihách a dokonce se objevila jako prvek v některých videohrách.

## Mezinárodní sledování

Fascinace UVB76 vedla k vytvoření mezinárodní komunity posluchačů a výzkumníků. Radioamatéři po celém světě nepřetržitě monitorují její vysílání, dokumentují každou změnu a analyzují každou zprávu. Existují specializované webové stránky a fóra věnovaná sdílení informací a teorií o této záhadné stanici.

## Závěr

I v dnešní době internetu a satelitních komunikací zůstává UVB76 fascinujícím tajemstvím. Její neúnavné bzučení, přerušované občasnými kryptickými zprávami, nadále poutá pozornost lidí po celém světě.

Ať už je skutečný účel UVB76 jakýkoli, tato tajemná stanice se stala symbolem záhad skrytých v éteru. Připomíná nám, že i v naší zdánlivě plně prozkoumaném světě stále existují tajemství čekající na odhalení. Dokud nebude oficiálně odhalen účel "The Buzzer", zůstane předmětem fascinace, spekulací a nekonečných debat, symbolizujícím neodolatelné kouzlo neznámého v našem technologicky vyspělém světě.

The post UVB76: Tajemný bzučák ruského éteru first appeared on Hard Wired.

Nadšenci rádií, zbystřete! V tomto videu od Tech Mindes jsem objevil parádní software pro rádia Quansheng s názvem QuangShang Dock. Tento nástroj od Nicka Shawa umožňuje vzdálenou správu rádií s vlastním firmwarem, čímž otevírá zcela nové možnosti pro práci s těmito zařízeními. S touto úprávou múžete ovládat své rádio pomocí počítače.

Trochu jsem zapátral a snažil se ucelit dostupné informace. Tahle zajímavost si určitě zaslouží podrobnější článek a detailním návodem a postupem konstrukce kabelu. Také by bylo dobré navrhnout desku plošného spoje a vytvořit redukci která by nahradila krácení kabelu a jeho úpravy.

https://github.com/nicsure/quansheng-dock-fw/releases/tag/0.32.8x
https://github.com/nicsure/QuanshengDock
https://github.com/nicsure/quansheng-dock-fw

Došlo k některým významným změnám konfigurace a může to narušit předchozí konfigurace. Vymazání konfigurace může vyřešit jakékoli problémy, ve složce Dokumenty vyhledejte složku QuanshengDock a buď ji odstraňte, nebo ji přejmenujte, abyste vymazali předchozí konfiguraci.

Aplikace WPF pro Windows, která umožňuje dálkové ovládání ručních vysílaček Quansheng UV-K5 (a ekvivalentních) pomocí programovacího kabelu.

Funkce

• Vylepšený skener předvoleb/kanálů.
• VFO na hardwarové úrovni (experimentální)
• Vylepšené klonování LCD displeje. Výběr písma a barvy.
• Editor kanálů s možností upravit více kanálů současně.
• Integrace RepeaterBook.
• Spektrální analyzátor s monitorovacím režimem.
• Zobrazení vodopádu.
• Zvukový průchod.

Nedávné změny

• Další změny budou uvedeny v poznámkách k vydání místo zde
• Posel
• XVFO CW režim
• Oprava CHIRP
• Přednastavené kolečko voliče
• Funkce Sledovat a odpovídat
• Přidáno více VFO A, B, C a D
• Kolečko myši mění frekvenci XVFO nastaveným krokem, když je ukazatel nad ovládacím kolečkem.
• Individuální nastavení číslic pomocí kolečka myši
• Facelift skeneru XVFO
• Přednastavený skener XVFO (velmi raný design, funkční, ale ošklivý. Stejně jako já)
• Opraveny dva chybné kódy DCS
• Přidána nastavení Ultra Wide a Ultra Low bandwidth, i když si nejste jisti, jak užitečné budou. (XVFO)
• Opravena chyba v editoru kanálů zabraňující zadání záporné offsetové frekvence.
• Auto Squelch (XVFO).
• Import kanálu do předvoleb XVFO.
• Mic Gain (XVFO).
• Implementováno RX CTCSS/DCS (XVFO).
• XVFO TX implementováno stejně jako další funkce.

Tato úprava je velice zajímavá, je zde ale jeden problém a to to že nic neuslyšíte. A proto je potřeba si udělat speciální kabel jako JH1LHV.

Aplikace bude fungovat pouze s programovacím kabelem, ale nebudete moci slyšet zvuk rádia, protože programovací kabel deaktivuje hlavní reproduktor. Také nebudete moci správně vysílat, protože to také odpojí mikrofon rádia. Chcete-li tedy dostat zvuk do a z rádia, budete potřebovat další hardware.

AIOC (doporučeno)
DŮRAZNĚ doporučuji používat s tímto softwarem vynikající kabel AOIC.

• Stránku AIOC GitHub najdete zde https://github.com/skuep/AIOC
• Průvodce pro konfiguraci AIOC s Quansheng Dock lze nalézt na kanálu YouTube zde https://www.youtube.com/watch?v=IrnzWVdOlu8

Provizorní audio rozhraní (nedoporučuje se)
Abyste slyšeli zvuk, můžete si vyrobit jednoduchý kabelový svazek.

• Rozřízněte jeden z koncovek 2,5mm adaptéru na polovinu a izolujte vnitřní vodiče na obou stranách, budou tři, Vnější stínění, které je uzemněné, a dva vodiče, z nichž jeden přenáší zvuk a druhý nese sériové TX .
• Určete, který z nich je zvuk. Je to vodič, který se připojuje ke špičce (konci) zástrčky 2,5 mm jack, k tomu můžete použít multimetr v režimu spojitosti.
• Odřízněte a izolujte audio kabel na zadní straně (bez rádia), protože se nepoužívá.
• Na straně rádia připojte 47k rezistor k audio drátu.
• Odřízněte jeden z konců propojovacího kabelu a izolujte vnitřní vodiče, budou tři, vnější stínění pro zem a dva vnitřní vodiče, které přenášejí levý a pravý zvukový kanál.
• Spojte vnitřní vodiče dohromady a poté připojte tento kombinovaný vodič na druhou stranu rezistoru.
• Spojte obě strany uzemnění ocasu (vnější stínění) zpět k sobě a připojte je k vnějšímu stínění propojovacího kabelu.
• Spojte datové linky TX ocasu zpět dohromady. Možná se divíte, proč nemůžete použít pouze externí reproduktor, důvodem je to, že zvuk je třeba převést na vysokou impedanci, aby se zabránilo přerušování zvuku přes sériová data. Pokud pouze připojíte reproduktor s nízkou impedancí (jako u reproduktorového mikrofonu) a programovací kabel pomocí adaptérů Y, když je slyšet zvuk z rádia, sériová linka se zahltí odpadními daty.

Tato úprava je rozhodně velice zajímavá, ja osobně se to hodlám otestovat. Projekt je sice stále v plenkách ale myslím že se můžeme tešit na další aktualizave a pokroky.

Odkazy: 
https://github.com/nicsure/QuanshengDock/tree/master
https://github.com/nicsure/QuanshengDock/blob/master/README.md
https://github.com/nicsure/quansheng-dock-fw/releases/tag/0.32.8x
https://github.com/nicsure/QuanshengDock/releases/tag/0.32.8x

The post Quansheng Dock first appeared on Hard Wired.

V době, kdy se technologický pokrok nezadržitelně šíří do všech oblastí života, nelze opomenout ani inovace které přináší letectví. Automatic Dependent Surveillance–Broadcast, zkráceně ADS-B, se stává klíčovým prvkem modernizace leteckého provozu. Tato inovativní technologie představuje přechod od tradičních radionavigačních systémů k inteligentnímu, satelitně řízenému sledování letadel.

A to nám radioamatérům a bastlířům pokládá další výzvu, a to naladit a dekódovat jejich vysílání. ADS-B je moderní technologie sledování letadel, která využívá satelitních a datových komunikačních systémů. Princip fungování ADS-B lze shrnout do několika klíčových bodů:

1. GPS (Global Positioning System): Každé letadlo vybavené systémem ADS-B má integrovaný GPS přijímač, který neustále určuje jeho polohu v reálném čase.
2. Senzory a datové zdroje: Kromě GPS informací letadla také shromažďují další údaje, jako je rychlost, výška, kurs, identifikátor letadla a další relevantní parametry letu. Tyto údaje se integrují do ADS-B vysílacího zařízení.
3. ADS-B vysílač: Letadla vysílají své polohové údaje a další informace pomocí ADS-B vysílače. Tato data jsou následně šířena všem ostatním letadlům ve svém okolí, stejně jako k příslušným pozemním řídicím střediskům.
4. Příjem ADS-B signálů: Ostatní letadla vybavená ADS-B přijímači zachytávají vysílané signály a získávají informace o polohách a stavech všech letadel v jejich blízkosti.
5. Zobrazení informací: Přijaté informace se následně zobrazují na palubním monitoru pilotů, což zvyšuje jejich situační povědomí o okolním leteckém prostoru.

Díky tomuto otevřenému vysílání informací mají piloti a řídící střediska v reálném čase přesnější a komplexnější informace o pohybu letadel. Tím se zvyšuje bezpečnost, efektivita a kapacita vzdušného provozu. ADS-B také umožňuje zlepšenou spolupráci mezi letadly, což je klíčovým prvkem v kontextu moderního leteckého provozu. Ale pokud toto mohou přijímat piloti letadel na svých palubních počítačích tak proč bychom to nemohli přijímat i mi pevně stojící na zemi. Naštěstí standardní ADS-B nezahrnuje výrazná opatření k šifrování dat. Informace o poloze, výšce, rychlosti a další relevantní údaje letadla jsou vysílány nezašifrované a jsou veřejně dostupné pro každé zařízení, které je schopné přijímat ADS-B signály.

Tato otevřenost byla záměrně zvolena pro zlepšení bezpečnosti a efektivity vzdušného provozu, umožňující včasnější detekci a reakci na blízkost jiných letadel. Například systémy jako TCAS (Traffic Collision Avoidance System) využívají nešifrovaná ADS-B data k varování pilotů o možných konfliktech s jinými letadly.

Nicméně existují úsilí a diskuse ohledně zabezpečení ADS-B signálů, zejména s ohledem na možné bezpečnostní hrozby a potenciální zneužití dat. Některé novější technologie a implementace mohou zahrnovat opatření k zabezpečení dat, ale to závisí na konkrétním systému a regionálních normách nebo předpisech.

Abych vám usnadnil googlení a bádání představím vám svůj ADS-B SetUP

Ten se skládá jen z pár základních věcí a je možno ho použít jak s počítačem, tak i s mobilním telefonem Android.
Co budeme potřebovat?

1. SDR Rádio
2. ADS-B anténu, já obvykle používám malou PCB anténu z Ali za 100korun
3. Zesilovač ADS-B s filtrem na vstupu (není podmínkou) ale je to s ním 100 a 1
4. OTG kabel pokud tohle chceme provozovat na mobilním telefonu.
5. Power banka pro napájení zesilovače. (pokud máte aktivní napájení ve svém SDR nechte si vyrobit verzi zesilovače která to umí, já se k předělání ještě nedostal tak to stále napájím externě i když moje sdr tuto možnost má.)
6. Notebook nebo mobilní telefon s Android.

Pro snadné a jednoduché použití na PC použijeme program SDRangel a pro práci na mobilním telefonu použijeme Dump1090. Níže ve videu najdete postup, jak nastavit SDRAngel a sledovat letecký provoz. (Předpokladem je že máte nainstalované ovladače pro SDR rádio)

Dump1090 Android

The post ADS-B portable setup first appeared on Hard Wired.

Poslední dobou se na našich webových stránkách objevuje stále více článků o rádiích Quansheng UV-K5 a K6. Tyto články se věnují různým tématům, jako jsou upgrade firmware, instalace nových funkcí a vylepšení výkonu.

Abychom vám usnadnili orientaci v této široké nabídce článků, přidáváme rozcestník, který obsahuje odkazy na všechny tyto články. Doufáme, že vám tento rozcestník pomůže rychle a snadno najít informace, které hledáte.

Nový firmware od IU0IJV pro Quansheng UV-K5 / K6 IJV Firmwar

V článku je popsán nový firmware pro rádia Quansheng UV-K5, K5(8), K6 a K5-plus. Firmware byl vytvořen uživatelem IU0IJV a obsahuje následující změny:

* Podpora nových pásem: 136-174 MHz, 400-470 MHz, 700-900 MHz, 1240-1300 MHz, 136-174 MHz (VHF) a 400-470 MHz (UHF)
* Vylepšená stabilita a výkon
* Nové funkce:
* Nastavení citlivosti přijímače
* Nastavení šumové brány
* Nastavení hlasitosti
* Nastavení tónu DTMF
* Nastavení zvukového výstupu

Celkově lze říci, že nový firmware od IU0IJV je významnou aktualizací, která přináší řadu nových funkcí a vylepšení. Firmware je k dispozici zdarma a jeho instalace je poměrně jednoduchá.

Vylepšení a doplňky Quansheng UV-K5

Vylepšení ovládacích prvků pomocí 3D tisku je jednoduchý a efektivní způsob, jak zlepšit uživatelské rozhraní rádia Quansheng UV-K5. Pokud máte základní znalosti 3D tisku, můžete si své vlastní ovládací prvky vytisknout sami.

Modifikace Quansheng UV-K5

Technologický pokrok se nevyhýbá ani světu radioamatérství. Jedním z příkladů této inovace je radiostanice Quansheng UV-K5, která po jednoduché úpravě umožňuje poslouchat frekvence od 18 do 1300 MHz. Tato čínská radiostanice nabízí řadu funkcí, které ji řadí mezi špičku na trhu mezi levnými stanicemi. V tomto článku se podíváme na některé z nejzajímavějších vlastností a možností, které Quansheng UV-K5 přináší do světa radioamatérství.

Quansheng UV-K5 Firmware mod

V oblasti rádioamatérských vysílačů existuje široká škála zařízení, která lákají svou dostupností a možností experimentování. Jedním z těchto rádií je Quansheng UV-K5, dvoupásmový transceiver, který si pořídíte za přibližně 700 Korun. Tohle zařízení nabízí fascinující možnosti hackování a nahrání nového firmware, což umožňuje uživatelům přidávat nové funkce a upravovat chování rádia.

Quansheng UV-K6

Dvoupásmová funkčnost: Quansheng UV-K6 disponuje dvěma frekvenčními pásmy: 2metrové amatérské pásmo (144-148 MHz) a 70centimetrové pásmo (420-450 MHz). Tato dvojitá funkcionalita poskytuje uživatelům flexibilitu a kompatibilitu s různými rádiovými systémy. Bez ohledu na vaše komunikační potřeby, UV-K6 se postará o spolehlivé a jasné spojení.

The post Quansheng UV-K5 / K6 úpravy, modifikace, vylepšení, firmware first appeared on Hard Wired.

Název Aplikace: Ham operátor

Hodnocení: (5/5)

Titulek: Perfektní příprava na zkoušky pro radioamatéry!

Informace o Aplikaci:

• Název Aplikace: Ham operátor
• Verze: 3.5
• Platforma: iOS

Popis Aplikace:

Ham operátor je mobilní aplikace navržená pro přípravu na zkoušky pro radioamatérský průkaz. Aplikace kombinuje interaktivní testy, výukový materiál a simulace zkoušek, aby uživatelé získali nejlepší možnou přípravu na získání radioamatérské licence.

Pozitiva:

• Rozsáhlá Databáze Otázek: Aplikace obsahuje rozsáhlou databázi otázek, které jsou relevantní pro všechny třídy radioamatérských licencí. Otázky jsou pravidelně aktualizovány podle aktuálních předpisů.
• Interaktivní Testy: Uživatelé mohou testovat své znalosti pomocí interaktivních testů, které pokrývají různé témata. Po každém testu jsou poskytnuty detailní odpovědi.
• Statistiky: Aplikace udržuje statistiky o pokroku uživatele, což umožňuje sledovat, která témata vyžadují další práci. To je užitečné pro cílenou přípravu.
• Aplikace má krásný jednoduchý a přehledný design kde si můžete nastavit barevný vzhled kompletní aplikace takže pokud preferuje DarkMode není problém.
• Simulace Zkoušek: Funkce simulace zkoušek vytváří realistické prostředí, které pomáhá uživatelům připravit se na skutečné zkoušky. To poskytuje důvěru a minimalizuje nervozitu.
• Aktualizace S Aktuálními Pravidly: Vývojáři pravidelně aktualizují aplikaci tak, aby odpovídala nejnovějším předpisům pro radioamatérské zkoušky.

Negativa: Na žádné negativum jsem při třídenním testování nenašel. Snad jen to že není pro Android. Docela Mě mrzí že jsem ji neměl když jsem zkoušky dělal já, bylo by to vše mnohem snazší.

Závěr:

Ham operátor je nepostradatelným nástrojem pro každého, kdo se chystá k radioamatérským zkouškám. Jeho uživatelsky přívětivé rozhraní, rozsáhlý obsah a praktické funkce poskytují efektivní a pohodlný způsob, jak dosáhnout úspěchu. Mohu plně doporučuji tuto aplikaci všem aspirujícím radioamatérům!

Aplikaci naleznete klasicky v App Store

OK2HSS

73

The post Aplikace: HAM operátor first appeared on Hard Wired.

Historie APRS

První předchůdce systému APRS vytvořil Bob Bruninga na počítači Apple II v roce 1982. O dva roky později předělal systém na počítač Commodore VIC-20 a
používal ho pro hlášení polohy na závodu koní na 100 míl. Brunningen rozvíjel systém dál pod názvem Connectionless Emergency Traffic System (CETS). Pak začal tento systém na cvičení používat FEMA a systém byl předělán na platformu IBM. Na začátku 90 let byl systém znám jako funkce automatických systémů a je nadále vyvíjen do dnešní podoby.

APRS je zkratka pro Automatic Packet Reporting System, což je digitální rádiový komunikační systém používaný radioamatéry , který umožňuje sdílení informací o místním zájmu mezi stanicemi. Nejznámějším použitím APRS je přenos zeměpisné polohy stanic nebo jiných prvků souvisejících s činností radioamatérů. APRS je založen na stejném protokolu jako paketové rádio , AX.25 , amatérská verze X.25 .

Systém APRS představil Bob Bruninga, WB4APR, na konferenci o digitální komunikaci TAPR / ARRL v roce 1992.

Co je to APRS

APRS je v zásadě paketový komunikační protokol pro vysílání živých dat všem uživatelům sítě v reálném čase. Jeho hlavním rysem je kombinace paketového rádia se satelitní sítí Global Positioning System ( GPS ), která umožňuje radioamatérům automaticky vizualizovat polohy rozhlasových stanic a různých objektů na mapách objevujících se na PC. K dispozici jsou také další možnosti, které přímo nesouvisejí s automatickým sledováním polohy, jako jsou zprávy o počasí, vyhledávání majáků a zprávy.

• Umožňuje vizualizaci map a dalších údajů o poloze vozidel a osob a hlášení počasí v reálném čase.
• Okamžitě provede aktualizaci uživatele díky jedinému rámci paketů!
• Používá generický opakovač se stejnými kódy, který umožňuje celosvětovou standardizaci, takže není nutné znát klasifikaci sítě.
• Umožňuje inteligentní opakování s nahrazením kódů, aby se snížilo přetížení sítě.
• Pomocí rámců Unproto AX.25 podporuje obousměrný přenos zpráv, distribuci zpravodajů a oznámení, což vede k rychlému doručování informací v textové podobě.
• Podporuje komunikaci s Kenwood TH-D7 a TM-D700, vysílači Yaesu VX8-G, zařízeními s firmwarem TNC a APRS.

Konvenční paketové rádio je užitečné pouze pro odesílání velkých zpráv z jednoho bodu do druhého a je tradičně obtížné jej použít na události v reálném čase, kde mají informace krátkou životnost. APRS transformuje rádiový paket na taktický vizualizační a komunikační systém v reálném čase pro případ nouze a služby obecného zájmu.

APRS umožňuje univerzální propojení všech stanic, ale vyhýbá se složitosti, přetížení a omezením sítě vyžadující připojení. Umožňuje velkému počtu stanic vyměňovat si data, jako by to byli lidé na schůzce. Jakákoli stanice s poskytnutými informacemi ji jednoduše odešle a všichni uživatelé ji obdrží.

APRS umožňuje během zvláštních nebo mimořádných událostí umístění hlavních zúčastněných stran v reálném čase. Kde je vůdce maratonu? Kde jsou pohotovostní vozidla? Jaké je počasí na různých místech regionu? Kam spadlo elektrické vedení? Kde je hlava průvodu? Kde je vozidlo s kamerou ATV  ? Kde je bouře? Kde je nejbližší nemocnice?

Pro zodpovězení těchto otázek poskytuje APRS automatické a úplné sledování pozic a stavů vozidel. Může být použit s jakýmkoli obousměrným rádiovým systémem, včetně radioamatérů , námořních pásem a mobilních telefonů. K dispozici je i mezinárodní umístění APRS síti živě na internetu .

Modulace je modulace Bell 202 , 1200 bitů za sekundu v AFSK.

• Bell 202 AFSK používá 1200 Hz tón pro značku (typicky binární 1 ) a 2200 Hz pro mezeru (typicky binární 0 ).

Co je tedy ve skratce APRS?

APRS je digitální komunikační systém, který posílá pakety dat prostřednictvím rádiových vln za účelem výměny zpráv a informací na krátkou vzdálenost. Původně jej vyvinul Bob Bruninga, WB4APR (SK), v 90. letech 20. století a od té doby se stal široce používaným mezi amatérskými radiotelegrafisty.

APRS funguje tak, že přenáší digitální pakety informací, jako jsou GPS souřadnice, do jiných stanic v dosahu. Pakety jsou pak přenášeny do sítě APRS, která se skládá z řady bran a digipeaterů propojených s internetem. Kromě toho Mezinárodní vesmírná stanice provozuje APRS digipeater, který lze použít k přenosu paketů mimo naši planetu.

Na mapě pak uživatel může sledovat např. pohyb vozidla s radioamatérem. Nejenom, že zde radioamatér získá informace o ostatních radioamatérech, ale navíc zde zjistí informace o počasí z tzv. WX stanic. Některé jsou vybavené dokonale a podají informace o rychlosti a směru větru, teplotě, rychlosti větru v nárazech, rosném bodě, tlaku, teplotě vzduchu, srážkách atd.. Pro příjem APRS jsou vyráběny radiostanice, na jejichž display se zobrazují veškeré informace přímo, bez potřeby počítače. Další využití APRS záleží na každém uživateli. Např., když se stane dopravní nehoda či havárie v chemické továrně, může se HAM, který se to dozví, o takto vzniklou krizovou situaci podělit s ostatními. Jednoduše vyšle údaje o havárii se souřadnicemi a ostatní
můžou být během pár chvil ve velkém okruhu varováni. Lze informovat o náledích na silnicích, větrných smrštích atd.

Dnešní APRS

Dnés můžeme mít klasické APRS běžící na frekvenci 144 MHz to je klasické vysílání APRS, nebo LORA APRS která se čím dál tím více rozmáhá a nabývá na popularite. LORA APRS v české republice funguje na frekvenci 433 MHz. K provozování APRS LORA nám stačí nějaky LORA vysílač a microcontroler jako je třeba TTGO Lora. Tento modul jde jednoduše naprogramovat podobně jako Arduino. Nezapomínejte že toto provozovat podléhá Radioamaterským licenčním podmínkách takže pokud nejste držiteli oprávnění a značky tyto systemy nesmíte používat. Pokud však licenci vlastníte a chcete si udělat vlstní LORA APRS tracker tak další podrobnosti najdete v našem minulém prýspěvku.

Co je co v APRS

Aby to na mapě dávalo smysl a šlo rozeznat co je co tak náš APRS musím být správně označen. A to má své pravidla.
Začínáme svojí volací značkou takže v mém případě je to OK2HSS pokud používám APRS na mobilním telefonu moje označení bude OK2HSS-10 číslo 10 označuje že se jedná o internetové APRS, To znamená že moje informace o poloze nejsou přenašeny na frekvenci 144 MHz nebo 433 MHz ale pomocí internetu. Níže uvádím tabulku číselných označení APRS stanic. Sledovat pozice APRS stanic můžeme třeba na arps.fi

0 - Vaše primární stanice.
1 - Generická přídavná stanice, digi, mobil, wx atd
2 - Generická přídavná stanice, digi, mobil, wx atd
3 - Obecná přídavná stanice, digi, mobil, wx atd
4 - Obecná přídavná stanice, digi, mobil, wx atd
5 - Další sítě (Dstar, Iphone, Android, Blackberry atd.)
6 - Speciální aktivita, satelitní operace, kempování.
7 - Vysílačky, HT nebo jiných přenosných lidí
8 - Loď, plachetnice, obytný vůz nebo druhý hlavní mobilní Tx
9 - Primární mobilní (obvykle s podporou zpráv)
10 - Internet, Igates, echolink, winlink, AVRS, APRN atd
11 - Balóny, letadla, kosmické lodě atd..
12 - APRStt, DTMF, RFID, zařízení, jednosměrné trackery* atd
13 - Meteorologická stanice
14 - Truckers nebo obecně řidiči na plný úvazek
15 - Generická sekundární stanice, digi, mobile, wx atd

Dále si potom v nastavení můžeme vyrat symbol našeho zařízení.

Autor: OK2HSS

The post Základy APRS first appeared on Hard Wired.

Quansheng UV-K5 Levná revoluce v radioamatérské komunikaci

V dnešní době se technologie neustále vyvíjí, a to platí i pro svět radioamatérské komunikace. Jedním z příkladů této inovace je radiostanice Quansheng UV-K5, která se po jednoduché úpravě stává multiinstrumentálním rádiem schopným poslouchat frekvence od 18 do 1300 MHz. Tato čínská radiostanice nabízí řadu funkcí, které ji řadí mezi špičku na trhu mezi levnými stanicemi. V tomto článku se podíváme na některé z nejzajímavějších vlastností a možností, které Quansheng UV-K5 přináší do světa radioamatérství.

Praktické změny a inovace: Quansheng UV-K5

Quansheng UV-K5 není jen obyčejnou radiostanicí, ale přináší také praktické změny a inovace, které zlepšují uživatelský zážitek. Mezi tyto úpravy patří podrobnější ikona baterie, možnost vypnout úvodní obrazovku, detailnější S-metr, změna písma, invertování displeje a mnoho dalšího. Uživatelé mohou také upravit ladicí krok, kontrast LCD a dokonce i počeštit MENU. S dlouhou výdrží na jedno nabití a širokým rozsahem přijímače se Quansheng UV-K5 stává zajímavou volbou pro radioamatéry a experimentátory.

Levná alternativa s širokými možnostmi

I když Quansheng UV-K5 není na vrcholu radioamatérských radiostanic v radiových vlastnostech, nabízí řadu funkcí, které mohou zaujmout radioamatéry. Jedním z příkladů modifikace je spektrální analyzátor, který umožňuje v reálném čase skenovat nastavený úsek pásma a zobrazit frekvence signálů nad nastavenou úrovní. Navíc modeři neustále vylepšuje své funkce a přináší novinky, jako je přijímání SSB signálů. I když může být některými nadšenci stále považován za "levný čínský šunt," Quansheng UV-K5 si postupně získává své místo na trhu radioamatérských radiostanic díky svým inovacím a cenové dostupnosti.

První modifikace

Nový a upravený firmware otevírá řadu možností pro vaše zařízení. Jednou z jeho klíčových výhod je schopnost přijímat signály ve více režimech, včetně FM a AM  (AM tento chip neumí, jená se o integrovaný obvod BK4819 je to poloduplexní TDD FM transceiver pracující v pásmu 18 MHz ~ 620 MHz, 840 MHz ~ 1200 MHz ) Proto tedy budete AM poslouchat jen jako. UV-K5 řídí STM32F030 (čínský klon GD32F030. Pokud chcete plně využít všechny výhody tohoto firmwaru, doporučujeme navštívit původní stránku projektu na GitHubu. Zde najdete podrobné informace a další zajímavosti, které vám pomohou lépe pochopit, co všechno nový firmware umožňuje.

• FM příjem od 18-850MHz (1300MHz s rozšířeným modem)
• "AM" příjem od 18-136MHz (850MHz s rozšířeným modem)
• Přenos mimo pásma 136-174,400-520MHz

Tady jsou užitečné odkazy které vám pomohou porozumět "hackování" vašeho rádia UV-K5
https://github.com/Tunas1337/UV-K5-Modded-Firmwares
https://github.com/amnemonic/Quansheng_UV-K5_Firmware
https://github.com/piotr022/UV_K5_playground
https://github.com/spm81/Quansheng_UV-K5
https://whosmatt.github.io/uvmod/

Stáhněte si upravený firmware.

Stáhněte si soubor:

Rozbalte archiv a nainstalujte AnonymPSUpdater_Setup_EN.
Spusťte program Portable Radio Updater.

Připojte baofeng kabel do vypnutého Quanshengu a do USB portu počítače s Windows.

1. Stiskněte a podržte PTT vysílací tlačítko a Quansheng zapněte. Měla by se rozsvítit svítilna na horní straně.
2. Vyberte COM port a poté stiskněte v programu tlačítko [Connect]
3. Tlačítkem […] vyberte soubor firmware s příponou *.bin
4. Stiskněte [Update]

Led na horní straně bude blikat a v počítače uvidíte průběh instalace. Jak proces skončí, vypněte stanici, odpojte kabel.  Všechny dosud uložené paměti zůstanou zachovány. Jediné co se změní je rozsah stanice.

Pokud se vám v okénku COM neobjeví žádný port, nainstalujte nejprve USB ovladač, který je součástí archivu “quansheng.”

Pokud byste z nějakého důvodu chtěli stanici uvést do původního stavu, například pro uplatnění záruky, nahrejte původní firmware
Postup je stejný jak je popsáno výše.

Další úpravy se provadějí naprosto stejným způsobem, jen použijete jiný firmware. 

Messenger

AFSK messenger s podporou T9

• stáhněte si mod uv_k5_01_26_cold_messenger_encoded.bin
• pro aktivaci zobrazení messengeru stiskněte tlačítko světla
• k psaní zprávy použijte klávesnici
• stiskněte MENU pro odeslání zprávy
• stiskněte EXIT pro vymazání zprávy
• pokud je zpráva vymazána, použijte EXIT pro ukončení zobrazení zpráv
• Pro tlačítko není časový limit. Pokud chcete psát písmena umístěná na stejném tlačítku v řadě, použijte hvězdičku (*) k potvrzení vybraného znaku

Spectrum_fagci

Funkce:

• žádný zvuk skenování
• squelch podle úrovně uživatelského vstupu
• Frekvenční rozsahy 0,1 .. 3,2 MHz
• F podle frekvence (100 500 1000 kHz)
• špičková frekvence záchytného signálu
• krok automatické změny frekvence
• krok automatického skenování
• frekvenční blacklist k odstranění nežádoucích signálů
• ovládání podsvícení

Jak začít:

• před povolením modu nastavte úroveň sql. na 0 nebo přejděte do režimu monitoru
• pro zobrazení spektru stiskněte tlačítko světla

Jak pracovat:

• stiskněte tlačítko UP / DOWN pro změnu frekvence
• stiskněte 1 / 7 pro ovládání času měření (zvýšení "citlivosti")
• stisknutím 2 / 8 nastavte krok změny frekvence
• stiskněte 9 / 3 pro přiblížení / oddálení
• stiskněte a podržte * / F pro nastavení úrovně utlumení
• stisknutím 5 přepnete podsvícení
• stiskněte 0 pro odstranění frekvence ze spektra pro skenování
• stiskněte EXIT pro deaktivaci zobrazení spektra

Spektrum

Skener spektra. Zobrazí graf spektra. Přiblížení i rozlišení lze ovládat pomocí klávesnice.

• stáhněte si mod uv_k5_01_26_spectrum_2MHz_encoded.bin
• pro zobrazení spektra stiskněte tlačítko světla
• pro změnu střední frekvence podržte klávesu nahoru nebo dolů
• stiskněte 8 / 2 pro přiblížení / oddálení
• stiskněte 1/7 pro zvýšení/snížení rozlišení (menší rozlišení == rychlejší aktualizace )
• stiskněte PTT nebo EXIT pro deaktivaci zobrazení spektra

Rssi_sbar

Sbar s kalibrovanými S kroky, na TX tiskne mikrofon v amplitudě

• stáhněte si mod uv_k5_01_26_rssi_sbar_encoded.bin
• flash s originálním nástrojem pro aktualizaci quansheng

Rssi_printer

Mod pro tisk úrovně signálu rx (RSSI) v číselném formátu, obsahuje také malou tabulku úrovně signálu.

nahrávání do rádia

• stáhněte si mod uv_k5_01_26_rssi_printer_encoded.bin
• nahrajte jej pomocí originálního nástroje pro aktualizaci firmwaru:
  web Quancheng

Pong

Pong je naprosto k ničemu

• stáhněte si mod uv_k5_01_26_pong_game_encoded.bin

UVMOD - sestavení firmware on-line

A poslení MOD je trochu jiný. Kompletně si můžete naklikat vše co chcete ve svém webovém prohlížeči a necháte si ho vygenerovat, existuje možnost jak si ho rovnou nahrát přes webový prohližeč, ale toto jsem nezkoušel, jsem stará škola a nahrál jsem ho tam klasickou cestou. Tento web se jmenuje UVMOD a najdete ho na této adrese: https://whosmatt.github.io/uvmod/

Doplněno:

Vylepšení a doplňky Quansheng UV-K5

Nebo můžete otestovat poslední novou úprva o které psali na AMA RADUI. Jde o přidání SSB

Quansheng UV-K5 je revoluce!

S pozdravem OK2HSS

The post Modifikace Quansheng UV-K5 first appeared on Hard Wired.