15. dubna 2026 prolomil bezpečnostní výzkumník Paul Moore oficiální evropskou aplikaci pro ověřování věku za dvě minuty. Snímky obličejů z dokladů ukládala nešifrované. Biometrickou autentizaci šlo obejít přepnutím jednoho booleanu v config souboru. Francouzský výzkumník Baptiste Robert to nezávisle potvrdil.

O necelý měsíc později, 6. května, sdílela Výzkumná služba Evropského parlamentu na sociálních sítích lednový briefing o VPN. Označila je za „loophole in the legislation that needs closing". Tedy mezeru, kterou je třeba zacelit, protože děti přes VPN obcházejí ten samý systém ověřování věku, který jiný hacker prolomil v podivně krátkém čase.

A v tuhle chvíli česká média ztratila nervy.

Anatomie titulkové paniky

cnews.cz: „Konec anonymního surfování přes VPN". tiscali.cz: „EU jde po soukromém internetu". centrum.cz/cdr.cz: „Závažný útok na soukromí". V překladu: Brusel zítra zatne.

Reálně? EPRS je think-tank Evropského parlamentu. Píše analytické briefy pro poslance, ne zákony. Materiál ze 6. května není legislativní návrh, je to shrnutí debaty, ve které někdo nahodil tezi a publicistika ji zachytila jako fakt.

Nejstřízlivější hlas v ČR má v tomhle Petr Koubský v rozhlasovém Online Plus. „Orgán demokratické Evropy to udělat nemůže," říká k případnému zákazu. „Drtivá většina podobně radikálních návrhů skončí pod stolem."

Koubský má pravdu v jedné věci. Plošný zákaz VPN je v EU politicky neprůchodný. Naráží na DSA, GDPR, na ekonomický fakt, že VPN potřebují všechny korporace s remote workery. A pokud by k němu náhodou došlo, technicky by ho šlo vynutit jedině přes deep packet inspection na úrovni ISP. Což je infrastruktura, kterou dnes provozují Čína, Rusko a Írán. EU ne. A nikdo soudný nechce, aby ji EU začala stavět.

Jenže Koubský upozorňuje ještě na něco. Pracovní materiál Rady EU z roku 2025 zmiňuje, že členské státy zvažují přidat VPN na seznam služeb spadajících pod data retention. Čili povinné ukládání metadat o připojení. Kdo se kdy odkud kam připojil. Bez obsahu, ale s identitou.

A o tom by se mělo psát. Ne o zákazu, který nepřijde.

Goodhartův zákon pro internetovou regulaci

Když cíl regulace prochází přes proxy ukazatel, ten proxy ukazatel se sám stane cílem a celý smysl regulace se rozpadne. Britský Online Safety Act platí od července 2025. Měl chránit děti před pornografickým obsahem. Reálný výstup? Po jeho zavedení vyletěla stahování VPN aplikací v UK o 1 800 % během prvního měsíce. Proton VPN hlásil nárůst registrací o 1 400 až 2 000 procent v hodinách po zapnutí kontrol. Děti se nepřestaly dívat na porno. Naučily se obcházet věkové kontroly v devíti letech místo třinácti. A jejich rodiče si nainstalovali NordVPN spolu s nimi, protože měli pocit, že British Telecom je sleduje.

Britská Children's Commissioner Rachel de Souza na to v BBC Newsnight reaguje předvídatelně. VPN označuje za „absolutely a loophole that needs closing". Volá po věkovém ověřování pro samotné VPN služby. House of Lords v lednu odhlasoval 207 ku 159 dodatek k Children's Wellbeing and Schools Bill, který by zakázal poskytování VPN dětem. Vrátilo se to do Dolní sněmovny. Není to zákon.

Ale logika je tady jasná. Když ověřování věku funguje špatně, přidej další vrstvu ověřování. Když ani ta nefunguje, přidej třetí. Až nakonec stojí mezi devítiletým dítětem a kdejakým webem tři biometrické skeny, dva systémy national ID a jeden požadavek na verifikaci VPN klienta. Devítileté dítě mezitím používá Tor přes Tails na flash disku, který si vyrobilo podle YouTube návodu.

Goodhart by se bavil.

Děti budou.

Bezpečnost přes obscurantismus, jen obráceně

Co EU reálně řeší, není dětská pornografie. Je to nepříjemný fakt, že po dvou desetiletích politiky „internet pro všechny" se objevuje cosi jako digitální nepřehlednost. Lidé používají Signal. Šifrovaný DNS. WireGuard běžící na vlastní VPS za pět euro měsíčně. Self-hosted instance Nextcloudu. Místo Chromu Brave nebo Mullvad Browser. A státní aparát, který si zvykl, že webový provoz teče přes pět velkých korporací s funkčním legal interface, najednou neví, co se mu děje pod nosem.

Místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunen to 29. dubna 2026 řekla na tiskové konferenci nahlas. VPN by neměly sloužit k obcházení age verification. Tečka. Že VPN ale slouží primárně k něčemu úplně jinému, třeba k tomu, abych se z hotelové WiFi v Bangkoku připojil bezpečně do firemní infrastruktury, to v jejím prohlášení nezaznělo. Já sám používám WireGuard denně pro připojení k vlastní laboratoři přes Tailscale. Sto procent provozu jde tunelem. A je mi naprosto jedno, jestli tam někde v paketu plave packet, který by někoho v Bruselu naštval.

Tedy bylo mi to jedno. Dokud jsem nečetl Council Working Paper, který Koubský zmiňuje.

Data retention je tichý jed

Logování metadat má jednu vlastnost, kterou plošný zákaz nemá: nedělá rozruch. NordVPN, Mullvad, Proton, všichni budou dál fungovat. Reklama bude dál slibovat anonymitu. Logo zámku v rohu obrazovky bude dál uklidňovat uživatele. Jenom v server room v Bukurešti nebo v Zürichu poběží daemon, který do databáze ukládá: IP X se v 14:23:11 připojila k serveru Y, který má ven adresu Z. Trvalo to 4 hodiny. Přeneslo se 12 GB.

Žádný obsah. Žádné dešifrované zprávy. Jen kdo, kdy, odkud, kam. Což je v digitální stopě často víc, než je obsah samotný. Metadata mají tu nepříjemnou vlastnost, že přežijí všechno end-to-end šifrování světa. Vědí to v NSA. Vědí to vyšetřovatelé. A teď to ví Rada EU.

Pro VPN poskytovatele to znamená dvě možnosti.

Buď vyhoví, a celá jejich marketingová narativa o no-logs policy se stane fikcí. Mullvad dnes hrdě tvrdí, že nezná IP svých uživatelů. V regulovaném scénáři by ji znát museli. Nebo se z EU stáhnou. Což udělá ten lepší kus z nich, jenže pak zbude uživateli volba mezi statně registrovaným provozovatelem s povinným logováním a turkmenstánskou společností s pochybným whois záznamem. Nebudu hádat, co si vybere medián českého uživatele.

A k tomu se přidá ještě jeden detail, který se v české debatě skoro neobjevuje. Open Dialogue Foundation prezidentka Lyudmyla Kozlovska upozorňuje, že přesně tímhle jazykem se argumentuje v autoritářských režimech. „VPN slouží k obcházení zákonů" je rétorická figura, kterou používá Roskomnadzor v Rusku, Ministerstvo informací v Bělorusku a regulátoři v Číně už dvacet let. Když ji začne používat Brusel, nezíská tím morální převahu. Ztrácí ji.

Co s tím

Devatenáct organizací (Mozilla, EFF, Proton, Tor Project, Mullvad a další) poslalo 5. května 2026 britským ministrům otevřený dopis. Cituji volně, protože stojí za to: omezení nástrojů pro ochranu soukromí podkopává schopnost uživatelů pohybovat se po síti bezpečně a budovat digitální gramotnost. Přeloženo do hardwired řeči: vyrobíte děti, které neumí používat HTTPS, ale umí obcházet státní DPI.

V Bruselu se zatím nic neděje. Formálně. EPRS briefing je analytický papír. Council Working Paper je interní pracovní materiál. Henna Virkkunen na jedné tiskovce vyslovila jednu větu. Komise zatím nepředstavila konkrétní návrh.

Jenže když se podíváš na vektory tlaku, na Online Safety Act v UK, Senate Bill 73 v Utahu, australský zákaz sociálních sítí pro děti do šestnácti let, French double-blind verification system, vidíš, že západní demokracie se v posledních dvou letech pomalu přesouvají od regulace obsahu k regulaci samotné infrastruktury anonymity. Není to konspirace. Je to inercie. Každý regulátor řeší svůj malý problém. Skleníkový efekt vznikne sám.

Pokud nás v ČR něco potká, nebude to oznámení „VPN je od dnešního dne zakázána". Bude to novela zákona o elektronických komunikacích, která rozšíří povinnost ukládání provozních a lokalizačních údajů na poskytovatele VPN služeb. Předloženo poslancem, kterého nikdo nezná. Schválena ve třetím čtení v pátek odpoledne. A v pondělí budeš mít metadata svého WireGuard tunelu uložená v centrální databázi po dobu šesti měsíců.

A teď zkus někomu na Twitteru vysvětlit, proč tě to štve.

The post EU nezakáže VPN. Donutí poskytovatele logovat metadata first appeared on Hard Wired.

Jak VPN funguje a proč je účinná

VPN vytváří šifrovaný tunel mezi vaším zařízením a VPN serverem. Veškerá vaše internetová komunikace prochází tímto tunelem, což znamená, že:

1. Váš poskytovatel internetu vidí pouze to, že komunikujete s VPN serverem - nemůže zjistit, které webové stránky navštěvujete ani jaký obsah prohlížíte.

2. Vaše IP adresa je maskována - webové stránky, které navštěvujete, vidí IP adresu VPN serveru, nikoli vaši skutečnou adresu. To komplikuje identifikaci vaší polohy a identity.

3. Vaše data jsou šifrována - obsah vaší komunikace je chráněn před odposlechem na nezabezpečených sítích (např. veřejné Wi-Fi).

Klíčové vlastnosti bezpečné VPN služby

Při výběru VPN služby je důležité zaměřit se na následující kritéria:

1. Politika neuchovávání logů - Poskytovatel VPN by neměl zaznamenávat a uchovávat informace o vaší aktivitě, připojených zařízeních nebo časech připojení.

2. Silné šifrování - Kvalitní VPN používá šifrování AES-256 nebo ekvivalentní.

3. Protokoly VPN - Moderní a bezpečné protokoly jako OpenVPN, WireGuard nebo IKEv2.

4. Jurisdikce - Sídlo společnosti v zemi s příznivými zákony pro ochranu soukromí, ideálně mimo jurisdikci "14 Eyes" (mezinárodní aliance zpravodajských služeb).

5. Ochrana proti úniku DNS a IP - Funkcionalita zabraňující úniku skutečné IP adresy v případě přerušení VPN spojení.

6. Transparentnost a nezávislé audity - Poskytovatel by měl být transparentní ohledně svých praktik a ideálně by měl podstupovat nezávislé bezpečnostní audity.

Nejbezpečnější a nejkvalitnější VPN služby

Na základě výše uvedených kritérií a nezávislých hodnocení patří mezi nejlepší VPN služby následující:

1. ProtonVPN

   • Klíčové přednosti: Sídlo ve Švýcarsku (silné zákony na ochranu soukromí), důsledná politika neuchovávání logů, open-source aplikace, pravidelné nezávislé audity, podporuje protokol WireGuard.
   • Bezpečnostní funkce: Secure Core servery (multi-hop VPN), integrovaná ochrana proti malwaru (NetShield), Kill switch.
   • Zvláštnosti: Nabízí omezený bezplatný plán, což je neobvyklé pro kvalitní VPN služby. Společnost stojí za šifrovaným e-mailovým službou ProtonMail.

2. Mullvad VPN

   • Klíčové přednosti: Sídlo ve Švédsku, extrémní důraz na anonymitu (nevyžaduje e-mail ani osobní údaje při registraci, platby přijímá v hotovosti a kryptoměnách), open-source software.
   • Bezpečnostní funkce: WireGuard protokol, podporuje multi-hop spojení, integrovaná blokace reklam a sledovacích technologií.
   • Zvláštnosti: Jednotná cenová politika, možnost vytvoření účtu bez poskytnutí jakýchkoliv osobních údajů.

3. IVPN

   • Klíčové přednosti: Sídlo na Gibraltaru, transparentní politika ochrany soukromí, nezávislé audity kódu i infrastruktury.
   • Bezpečnostní funkce: Anti-tracker, multi-hop VPN (až dva skoky), WireGuard protokol.
   • Zvláštnosti: Nezaměřuje se na streamovací služby, ale prioritizuje soukromí a bezpečnost.

4. NordVPN

   • Klíčové přednosti: Sídlo v Panamě (mimo jurisdikci 14 Eyes), rozsáhlá serverová síť, pravidelné nezávislé audity.
   • Bezpečnostní funkce: Double VPN (multi-hop), Onion over VPN (kombinace s Tor sítí), CyberSec (blokování reklam a malwaru).
   • Zvláštnosti: Obfuskované servery pro použití v zemích s internetovou cenzurou, dedikované IP adresy jako volitelná funkce.

5. ExpressVPN

   • Klíčové přednosti: Sídlo na Britských Panenských ostrovech, výjimečná rychlost, serverová technologie TrustedServer (běží pouze v RAM).
   • Bezpečnostní funkce: Vlastní protokol Lightway, privátní DNS servery, split tunneling.
   • Zvláštnosti: Jedna z nejrychlejších VPN služeb, nabízí rozšíření pro routery pro ochranu celé domácí sítě.

Praktické tipy pro používání VPN

1. Vždy aktivujte "kill switch" - Tato funkce zastaví veškerý internetový provoz, pokud se VPN spojení přeruší, a zabrání tak odhalení vaší skutečné IP adresy.

2. Zkontrolujte úniky IP a DNS - Po připojení k VPN navštivte specializované stránky jako ipleak.net, které ověří, zda je vaše skutečná IP adresa a DNS dotazy skutečně skryty.

3. Připojení při startu systému - Nastavte VPN tak, aby se automaticky připojila při spuštění zařízení.

4. Vyberte vhodnou lokaci serveru - Pro běžné prohlížení volte server v geograficky blízké lokaci pro lepší rychlost. Pro maximální soukromí zvažte servery v zemích s příznivými zákony pro ochranu soukromí.

5. Používejte VPN na všech zařízeních - Většina kvalitních VPN služeb umožňuje současné používání na více zařízeních.

Je důležité si uvědomit, že ačkoli VPN poskytuje silnou ochranu proti sledování ze strany poskytovatelů internetu a běžnému sledování na webu, není dokonalou ochranou proti všem formám sledování. Pro maximální soukromí je vhodné kombinovat VPN s dalšími nástroji a technikami zmíněnými v předchozí části.

The post VPN – Možnost obrany proti sledování státem first appeared on Hard Wired.

Rozšíření sledování internetové aktivity: Stát chce zaznamenávat navštívené webové stránky

Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu navrhuje novou vyhlášku, která by výrazně rozšířila rozsah dat sbíraných o internetové aktivitě občanů. Návrh má doplnit stávající povinnost poskytovatelů internetového připojení zaznamenávat, odkud se uživatelé připojují, o nový prvek - cílové IP adresy, které odhalují, které konkrétní webové stránky lidé navštěvují.

Současný stav sběru dat

Aktuálně jsou poskytovatelé internetového připojení podle zákona o elektronických komunikacích povinni zaznamenávat:

• Místo připojení uživatelů k internetu
• Čas a délku připojení
• Zdrojové IP adresy (identifikátory zařízení připojeného k internetu)

Dosud však nesbírají informace o tom, které konkrétní webové stránky uživatelé navštěvují.

Co se má změnit

Připravovaná novela plánuje od poloviny letošního roku zavést:

• Sběr cílových IP adres, které identifikují servery navštívených webových stránek
• Kombinaci těchto údajů s již sbíranými časovými údaji, což umožní zjistit, kdy uživatel stránku navštívil a jak dlouho na ní strávil

Cílová IP adresa zpravidla jednoznačně identifikuje navštívenou webovou stránku, ačkoliv v některých případech může být na jedné IP adrese hostováno více webů.

Argumenty předkladatelů

Ministerstvo vnitra a policie obhajují návrh následujícími argumenty:

1. Větší efektivita vyšetřování - Dosud museli operátoři předávat údaje o stovkách či tisících adres, protože nemohli přesně identifikovat zařízení podezřelé komunikace.

2. Údajné posílení ochrany soukromí - Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá tvrdí, že zásah do soukromí bude nižší, protože odpovědi operátorů budou moci jednoznačně určit konkrétní místo připojení.

3. Soudní kontrola - Podle policejního mluvčího Ondřeje Moravčíka bude mít policie přístup k těmto údajům pouze při vyšetřování vymezených trestných činů a žádost bude schvalovat soud.

4. Standardizace praxe - Někteří poskytovatelé internetového připojení už údajně cílové IP adresy sbírají a policii poskytují. Novela má situaci učinit předvídatelnější.

Kompletní znění v PDF najdete zde.

Kontext a kritika

Ministerstvo vnitra o podobné rozšíření sběru dat usilovalo již v roce 2015, ale návrh byl zamítnut. V připomínkovém řízení tehdy dopady na soukromí kritizoval Český telekomunikační úřad i Úřad pro ochranu osobních údajů.

Proti plošnému sběru provozních údajů se v minulosti vymezila také soudkyně Ústavního soudu Kateřina Šimáčková, která upozornila, že skrze takto shromažďovaná data je možné zjistit "osobní vazby, prostředí, společenské postavení, politickou orientaci, zdravotní stav nebo sexuální orientaci" osob.

V současnosti probíhá soudní spor o uchovávání provozních informací mezi ministerstvem průmyslu a novinářem Českého rozhlasu Janem Cibulkou. Nejvyšší soud už rozhodl, že stát je odpovědný za možné porušení práva EU, a případem se nyní zabývá Městský soud v Praze.

Reakce a obavy z dopadů na občanské svobody

Tento návrh představuje naprosto nepřípustný zásah do základních práv občanů a výrazně ohrožuje svobodu jednotlivce v digitálním prostoru. Systematické sledování navštívených webových stránek nápadně připomíná dystopický svět popsaný v knize George Orwella "1984", kde totalitní stát monitoruje každý krok svých občanů.

Zavedení takto rozsáhlého sledování by vedlo k několika závažným důsledkům:

1. Narušení svobody pohybu na internetu - Vědomí, že každá navštívená stránka je zaznamenávána a může být později využita, vytvoří takzvaný "chilling effect" - lidé ze strachu omezí své chování na internetu.

2. Strach z persekuce za odlišné názory - Monitoring navštěvovaných webů může vést k vytváření profilů uživatelů podle jejich politických preferencí, což otevírá možnost cíleného zneužití proti politickým oponentům.

3. Ohrožení svobody vyznání a sexuální orientace - Sledováním navštěvovaných stránek lze odhalit citlivé informace o náboženském přesvědčení nebo sexuální orientaci osob, což může vést k diskriminaci a stigmatizaci.

4. Dlouhodobé uchování dat - I když momentálně může být přístup k datům omezen, jejich samotná existence vytváří riziko budoucího zneužití v případě změny politického klimatu.

Tvrzení, že takové sledování "zlepší ochranu soukromí", je cynickým převracením skutečnosti a pokusem o manipulaci veřejného mínění. Ve společnosti, která se hlásí k demokratickým hodnotám a ochraně lidských práv, je plošné sledování internetové aktivity občanů v přímém rozporu s těmito principy.

Možnosti obrany proti sledování

Existuje několik způsobů, jak se uživatelé mohou chránit před státním i komerčním sledováním své internetové aktivity:

Technologická řešení

1. Používání VPN (Virtual Private Network) - VPN služby vytvářejí šifrovaný tunel mezi vaším zařízením a internetem. Pro poskytovatele internetu je viditelná pouze komunikace s VPN serverem, nikoli s konkrétními webovými stránkami. Důležité je vybrat důvěryhodnou VPN službu, ideálně s politikou neuchovávání logů a sídlem v zemi s příznivou legislativou pro ochranu soukromí.

2. Tor prohlížeč - Síť Tor směruje vaši komunikaci přes několik serverů a několikanásobně ji šifruje, což výrazně ztěžuje sledování. Je vhodný pro citlivé aktivity, ale za cenu pomalejšího připojení.

3. Používání alternativních DNS serverů - Změna výchozích DNS serverů vašeho poskytovatele internetu na soukromé alternativy (např. 1.1.1.1 od Cloudflare nebo 9.9.9.9 od Quad9) může pomoci omezit sledování na úrovni DNS dotazů.

4. HTTPS Everywhere - Rozšíření do prohlížeče, které automaticky přepíná všechna spojení na šifrovanou verzi HTTPS, pokud je dostupná.

5. Blokování sledovacích cookies a skriptů - Rozšíření jako Privacy Badger, uBlock Origin nebo NoScript mohou blokovat sledovací technologie na webových stránkách.

Změny v chování na internetu

1. Používání soukromých vyhledávačů - Místo Google využívejte alternativy jako DuckDuckGo nebo Startpage, které nesledují a neukládají vaše vyhledávací dotazy.

2. Pravidelné mazání cookies a historie - Nastavte svůj prohlížeč tak, aby při zavření automaticky mazal historii prohlížení a cookies.

3. Používání různých prohlížečů pro různé účely - Oddělte prohlížeče pro pracovní, osobní a citlivé aktivity.

4. Pozor na přihlašování - Buďte opatrní při přihlašování do služeb, zejména pokud používáte stejné přihlašovací údaje na více místech.

5. Využívání šifrovaných komunikačních platforem - Pro citlivou komunikaci používejte end-to-end šifrované služby jako Signal, ProtonMail nebo podobné alternativy.

Právní a občanské kroky

1. Podpora neziskových organizací - Finančně podpořte organizace bojující za digitální práva, jako je Iuridicum Remedium, Otevřená společnost nebo mezinárodní organizace Electronic Frontier Foundation.

2. Aktivní občanství - Zapojte se do veřejných konzultací a připomínkových řízení k návrhům zákonů týkajících se internetové svobody a soukromí.

3. Informovanost - Sledujte vývoj legislativy v oblasti digitálních práv a šiřte povědomí o problematice ve svém okolí.

4. Politická participace - Podporujte politické strany a kandidáty, kteří mají ochranu soukromí a digitální práva jako své priority.

Je důležité poznamenat, že žádné z těchto opatření neposkytuje 100% ochranu, zejména proti cílenému sledování ze strany státních orgánů s rozsáhlými technickými prostředky. Kombinace různých technik však může výrazně zvýšit úroveň soukromí běžného uživatele a ztížit hromadné sledování.

VPN jako primární nástroj ochrany soukromí

Virtuální privátní sítě (VPN) představují v současnosti nejdostupnější a nejefektivnější první linii obrany proti sledování internetové aktivity. Pojďme se podrobněji podívat na jejich fungování, výhody a na konkrétní služby, které nabízejí nejvyšší úroveň bezpečnosti a kvality. Pokračvat ve čtení

The post Stát chce zaznamenávat navštívené webové stránky first appeared on Hard Wired.