Na střeše budovy Red Hatu v Brně-Medlánkách stojí krabička za pár tisíc, která dokáže to, co před dvěma lety zvládla jen profesionální infrastruktura: spolehlivě doručit zprávu přes půl republiky bez jediného mobilního operátora. Jmenuje se techpark.meshcore.cz a je to jeden z uzlů, na kterých teď stojí česká MeshCore síť.

V minulém článku jsme si vysvětlili, proč MeshCore existuje. Tohle je díl o tom, jak se do něj reálně připojit, co koupit, čeho se v české komunitě vyvarovat a proč není dobrý nápad nechávat na síti běžet vlastního pingovacího bota.

Co se za poslední čtyři měsíce změnilo

Když jsme o MeshCore psali loni v červenci, byla to spíš čerstvá zajímavost než infrastruktura. Mapa repeaterů byla řídká, návody chyběly, lidi tipovali, jestli se z toho stane další zaprášený meshtasticový pokus, nebo něco trvalejšího.

Stalo se to druhé. Mezi únorem a dubnem 2026 česká síť přerostla sama sebe. Jiří Eischmann, který má na blogu jeden z nejčtenějších českých textů o MeshCore, to popisuje jednoduše: sever Brna je tak hustě pokrytý, že mu na jednu zprávu odpoví klidně šest repeaterů najednou. Spojení Brno–Hradec Králové, které ještě v únoru chodilo jen přes jižní trasu Děvín–Hostýnské vrchy–Praděd, teď chodí severní cestou Babí lom–Orlické hory a zprávu i s potvrzením doručí během několika sekund. A když je někdo na Ještědu, dokáže paket skočit až přes Brdy – jeden hop na víc než sto kilometrů.

Síť se za tu dobu posunula i na úrovni firmwaru. Verze 1.15 vyšla 19. dubna 2026 a přinesla podporu pro Heltec V4.3, OTA aktualizace pro nRF52 desky přes mobilní aplikaci a pár změn chování, které stojí za přečtení, než člověk začne flashovat. Heltec V4.3 navíc umí ovládat FEM hardware, což komunitní buildy jako EasySkyMesh 14.1 dovedly až na 5,5 mA klidového proudu. Pro solární repeater je to zásadní detail.

A pak je tu jedna věc, která komunitu poslední tři měsíce zaměstnává nejvíc.

Kampaň 2-byte: proč si po prvním flashi musíš změnit jednu položku v menu

Když dva uzly v síti vygenerují klíče, jejichž první bajt náhodou koliduje, je problém. Cesty (path) v MeshCore se počítají z hashe veřejného klíče a jednobajtová verze umí adresovat jen 256 unikátních prefixů.

V březnu 2026 už v české síti žádné úplně volné prefixy nebyly. Síť rostla rychleji, než byl protokol původně navržený.

Řešení přišlo s firmwarem 1.14. Dvoubajtový hash sníží počet možných hopů (z 64 na 32), ale dá síti 65 535 unikátních prefixů – tedy řádově dost na to, aby kolize přestaly být problém. Česká komunita to vzala jako koordinovanou kampaň. Provozovatelé repeaterů jeden po druhém aktualizovali firmware a od konce dubna je 2B nastavení reálným standardem.

Pro koncového uživatele to znamená jednu položku v menu. Po prvním flashi otevřeš v aplikaci MeshCore Experimental Settings a Default Path Hash Size přepneš na 2 bytes. „V experimentálním nastavení si teď nastavte Výchozí velikost hashe cesty na 2b," stojí přímo na meshcore.cz. Když to zapomeneš, fungovat to bude, ale tvoje zprávy budou v menšině a u některých starších repeaterů by mohly zmizet úplně.

Takhle prozaicky se v praxi řeší škálování decentralizované sítě. Žádný governance token, žádné hlasování přes blockchain. Telegramová skupina, hlasování na Facebooku, postupný rollout.

Tři role, tři firmwary

Na rozdíl od Meshtasticu, kde přeposílá víceméně každý uzel, MeshCore strukturu sítě rozdělil na tři role. To je hlavní rozdíl mezi oběma sítěmi a důvod, proč se v reálném provozu chovají úplně jinak.

Companion je uzel, který si dáš do kapsy nebo na stůl. Přes Bluetooth (případně USB nebo WiFi, podle toho, jaký firmware nahraješ) ho spojíš s mobilem a posíláš a přijímáš zprávy. Provoz ostatních uživatelů nepřeposílá – pokud zpráva není určená tobě, companion ji ignoruje. Tím šetří éter i baterii.

Repeater je naopak součást infrastruktury, ne relé navíc. Jeho jediným úkolem je předávat pakety smysluplným směrem. Bez Bluetooth, bez displeje, často bez krytu kromě 3D tištěné krabičky. Patří na střechu, komín, vysílač nebo kopec. Solární panel, 18650 nebo LiFePO4 baterie, anténa s rozumným výhledem. Operátor si ho nakonfiguruje přes web config tool ještě před tím, než ho někam pověsí, protože jakmile je nahoře, není kam strčit USB-C.

Room Server je třetí typ. Něco jako lokální BBS pro region – uzel, který umí ukládat zprávy, sdružovat uživatele do tematických kanálů a fungovat jako store-and-forward, když je adresát zrovna mimo dosah sítě.

Role nejde přepnout konfigurací. Když chceš ze svého companionu udělat repeater, musíš ho znovu flashnout. To zní jako omezení, ale dává smysl: firmware pro každou roli je jinak optimalizovaný a komunita má jistotu, že když má někdo v síti repeater, je to opravdu repeater, a ne mobil, kterému zrovna umřela baterka.

Hardware: co reálně koupit v polovině roku 2026

Tabulka, kterou bych si přál mít, když jsem s MeshCore začínal.

K hardwaru pár poznámek z praxe, protože tabulka neřekne všechno.

Heltec V3 je pořád nejrozšířenější deska v české síti. Funguje, je levný, návodů na něj je plný Telegram. Pokud začínáš a nechceš řešit detaily, vezmi Heltec V3 nebo V4 v EU variantě (868 MHz, ne 915 MHz – ten je pro USA a v české síti nezachytí nic).

T-Deck je jiná liga. Pro lidi, co chtějí mít komunikaci úplně mimo telefon – na hory, do auta na dlouhé tahy, nebo prostě jako koncept „vlastní pager bez internetu". Pořád stojí kolem 3500 Kč, ale když k tomu přidáš baterii a pořádnou anténu, cena se snadno přehoupne přes pět litrů.

A SenseCAP Solar Node P1 Pro je teď v české komunitě nejcitovanější volba pro hotový repeater. Eischmann o něm píše: „Úplně se mi nechtělo bastlit vlastní řešení, takže jsem zvolil ověřené hotové řešení SenseCAP Solar Node P1 Pro." Pět tisíc je dost peněz na to, aby ses k nákupu rozhoupal, ale když jde o střechu rodinného domu, kde má mít spojení tvůj soused i ty, je to investice, která se vrátí.

BOM pro vlastní solární repeater (DIY varianta, ~1700 Kč)

Pro úplnost, kdyby ti to nedalo a chtěl bys ho postavit.

Zhruba takhle vypadá rozumný DIY repeater postavený na Heltecu, který přežije i bez sítě:

• Heltec V3 (EU 868 MHz) – 750 Kč
• LiFePO4 článek 18650, 1500 mAh – 250 Kč (pozor na firmware ≥ 1.12, kde byly s LFP/LTO články hlášené problémy s napěťovou křivkou)
• TP4056 modul s ochranou – 30 Kč
• 6V/5W solární panel – 200 Kč (zimní slunce v ČR je nízké a krátké, dimenzuj radši s rezervou)
• LoRa anténa 868 MHz, zisk 3–5 dBi – 200 Kč
• Pigtail SMA / IPEX – 60 Kč
• 3D tištěná krabička – pár desítek korun za filament
• IP65 průchodka pro anténní kabel – 80 Kč
• Spojovací materiál, dlaždice, držák – podle situace

Cena pohodlně pod dva tisíce, pokud máš tiskárnu doma. Když kupuješ všechno nové a tiskneš v servisu, přidej k tomu pár stovek za filament a držák antény.

Frekvence a nastavení regionu pro ČR

Tohle bývá první past pro lidi, co začínají. MeshCore v Evropě obecně jede na pásmu 868 MHz, ale česká komunita se sjednotila na konkrétním presetu, který se ne vždycky shoduje s výchozím nastavením „EU" v aplikaci. Konkrétně: frekvence 869,432 MHz, šířka pásma 62,5 kHz, spreading factor 7, coding rate 5, vysílací výkon 22 dBm.

Co to znamená v praxi: vysíláš na bezlicenčním pásmu, žádné poplatky, žádná registrace. Ale musíš respektovat duty cycle limit 1 % – tedy ze sta sekund vysílat nejvýš jednu. Firmware to hlídá sám, ale když si pustíš na síti bota, který každé tři minuty odešle status update, ten limit ti tiše vyžere a tvoje skutečné zprávy se přes něj nedostanou.

A teď k tomu botovi.

Etiketa: žádné automaty, žádné scrapery

Česká MeshCore komunita má jedno pravidlo, které visí přímo na úvodní stránce meshcore.cz a v každém druhém příspěvku na Telegramu. „Síť budujeme striktně pro komunikaci mezi lidmi (keyboard to keyboard). Vyvarujte se automatizovanému posílání zpráv, vyčítání repeaterů nebo jiné komunikaci, která není mezi lidmi!"

Důvod je matematický. LoRa síť má reálnou propustnost zhruba tří kilobitů za sekundu. To není opomenutí, to je fyzika daná modulací. Komunita po hlasování konstatovala, že 75 % generovaného provozu tvořili boti, což snižuje pravděpodobnost doručení skutečných zpráv. Vznikla z toho samostatná kampaň: provozovatelé botů se mají vypnout. Jediný, kdo tam má povolení zůstat, je El Pong – komunitní bot s AI a emailem, který si komunita schválně nechala jako experiment.

Když si tedy zapneš svůj první uzel a napadne tě napsat skript, který bude každou hodinu pingovat dosah, prostě to nedělej. Není to vůči nikomu fér.

Totéž platí pro scrapery a „monitory pokrytí". Existuje veřejná mapa i analyzer, oba běží na backendu, kde tu zátěž nese server, ne LoRa éter. Když si chceš zmapovat vlastní dosah, projdi se s companionem a koukej do aplikace. Žádný autopilot.

Krok za krokem: od krabičky k první zprávě

Předpokládejme Heltec V3 v EU 868 MHz verzi, Android telefon a Chrome v notebooku.

Připoj desku přes USB-C k počítači. Pozor na kabel – některé „nabíjecí" mají jen napájení a žádná data, a flasher se ti k čipu nedostane. Když to nepřipojí, zkus jiný kabel dřív, než začneš googlovat ovladače.

Otevři flasher.meshcore.co.uk v Chromu (nebo jiném prohlížeči postaveném na Chromiu – Edge funguje, Firefox bohužel ne, protože nemá Web Serial API). Po načtení vyber model desky. Pro Heltec V3 zvol Community Firmware a roli Companion Bluetooth. Stiskni Flash. Asi po půl minutě má deska firmware.

Stáhni si aplikaci MeshCore – existuje pro Android i iOS. Po spuštění klepni na „přidat zařízení" a aplikace najde tvůj uzel přes Bluetooth. Spárování chce PIN, který se ti zobrazí na OLED displeji.

První věc, kterou pak v aplikaci uděláš (ano, ještě před tím, než pošleš první zprávu): otevři Experimental Settings a přepni Default Path Hash Size na 2 bytes. To je ta kampaň, o které jsem psal výš. Pak nastav region – pro Česko buď použij preset EU Recommended, nebo manuálně nastav 869,432 MHz / BW 62,5 kHz / SF 7 / CR 5.

Teď klepni v aplikaci na ikonu vlny (advert) a pošli Flood Routed Advert. To je signál „jsem tady, kdo mě slyší". V Contacts by se ti během následujících sekund až minut měly začít objevovat repeatery a uživatelé v dosahu. Když ne, vystup na balkon nebo zkus jít k oknu. LoRa není WiFi a na úrovni ulice mezi paneláky se jí obvykle moc nedaří.

Pošli testovací zprávu do kanálu #test. Pokud uvidíš v aplikaci „Heard X repeat(s)", jsi v síti. Hotovo.

Linuxový klient Meshy: alternativa pro lidi, co nechtějí mobil

Pokud jsi typ člověka, co radši pracuje na notebooku než na mobilu, je tu pro tebe Meshy. Linuxový klient pro MeshCore, který od února 2026 píše Jiří Eischmann. Aplikace má dokonce funkce, které oficiální klient zatím nemá – třeba vykreslení trasy poslední úspěšné zprávy přímo na mapě v chatu.

Meshy se aktuálně distribuuje přes Flatpak repozitář a každý commit do gitu spouští nový build pro x86_64 i aarch64 (díky Roští.cz za poskytnutí builderu). Eischmann teď cílí na publikaci ve Flathubu – hlavní překážka prý je, že kvůli udev pravidlu pro připojení companionu přes USB potřebuje obejít sandbox pomocí flatpak spawn. Časem to vyřeší. Komunita kolem linuxového klienta roste a Meshy je teď nejstabilnější varianta, pokud chceš MeshCore používat z laptopu.

Pro lidi z radioamatérské scény, kteří už znají RTL-SDR, gpredict a další unixové utility, je Meshy přirozenější než přepínání mezi mobilem a notebookem. V brněnské komunitě je to čím dál jasnější volba.

Brno jako centrum české MeshCore scény

Když si zmapuješ aktivitu české komunity, jihomoravský trojúhelník vyčnívá. Většina nejaktivnějších provozovatelů sítě sedí v Brně. Jindřich Skácel měl v únoru 2026 přednášku na 216. srazu spolku OpenAlt na FIT VUT, ukazoval klientská zařízení a praktické nasazení repeateru, video je na vhsky.cz. Na budově Red Hatu v Medlánkách přímo běží repeater techpark.meshcore.cz, který kryje větší část severu Brna.

Není to náhoda. Brno má kombinaci, která MeshCore přeje: hustá technická komunita (Red Hat, FIT VUT, SUSE, NIC.CZ), aktivní open-source scéna kolem OpenAltu, prolínání ham a maker komunity a topologie s viditelností na okolní kopce (Babí lom, Děvín, Hostýn).

Eischmann to v jednom blogu trefil přirovnáním ke CZFree.Netu z přelomu nultých let – komunita, která bere infrastrukturu do svých rukou, protože ji to baví, ne protože musí.

Pokud bydlíš v Brně nebo okolí a chceš se připojit, je to teď nejjednodušší. Telegramová skupina meshcore_cz má aktivní topic Wiki a Repeatery, srazy OpenAltu v Red Hat Labu na FIT VUT chodí pravidelně každý třetí pátek v měsíci (i když ne každý je o MeshCore) a v Brně máš největší šanci potkat lidi, kteří síť reálně staví.

Jiné regiony pochopitelně taky fungují. Praha má pokrytí, Hradec a Liberec mají své sysopy, jižní Čechy mají svou skupinku. Ale hustota brněnské sítě v polovině roku 2026 je v republice unikum a kdyby ses chtěl podívat, jak vypadá MeshCore, když má kritickou masu, stojí za to si sem na jeden pátek vyrazit a vidět to z první ruky.

Co dál

Když máš companion v kapse a fungující spojení do sítě, je to první krok. Logické pokračování je vlastní repeater. Pokud bydlíš výš nebo máš střechu, je to nejspíš něco, co tvoje okolí ocení. Eischmannovi přes zimu umřely baterky na repeateru ivanovice.meshcore.cz, který byl 300 metrů od něj, a najednou byl bez spojení. Jeho ponaučení: „když závisíte na repeaterech ostatních, měli byste mít spojení alespoň na dva. Nebo mít vlastní." Síť odolnou proti blackoutu nepostavíš tím, že čekáš na sysopa o tři ulice dál.

Před tím, než si pořídíš hardware na repeater, vygeneruj si přes Key Generator vlastní prefix klíče. V březnu 2026 už volné jednobajtové prefixy nebyly. Při 2-byte hashi je situace lepší, ale stejně si zkontroluj v analyzeru, jestli zrovna tvůj generovaný prefix neběží už ten den někomu přes ulici.

A pokud chceš jít dál než ke klasickým textovkám – existuje GROUP_DATA, binární typ paketu, který firmware 1.15 přinesl pro pokročilejší aplikace. Telemetrie, řízení vzdálených zařízení, integrace s domácí automatizací. Část komunity tudy už šlape, v Brně víc, v ostatních městech méně.

Co MeshCore není a co se nestane: nikdy z toho nebude bezdrátový internet, nikdy nebude pohánět videohovory, nikdy nezvládne přenášet fotky v rozumném čase. To je v pořádku. Stačí, že umí to, co lidi v Karpatech, na chatě v Beskydech nebo v zatopeném Bohumíně skutečně potřebují: krátkou textovku, která projde, i když všechno ostatní leží.

A taková síť se buduje úplně stejně, jako se před třiceti lety budoval CZFree.Net. Po jednom uzlu, po jedné krabičce, po jedné neděli na střeše.

The post MeshCore v praxi: jak v Česku postavit vlastní LoRa uzel a nezapadnout first appeared on Hard Wired.

Představte si scénář: pošlete přes Telegram zprávu „dej mi vědět, když teplota čipu překročí 28 stupňů". Bot odpoví, že rozumí. Od té chvíle ESP32 hlídá teplotu sám. Bez cloudu, bez LLM volání, bez WiFi. Spadne vám internet? Hlídá dál. Restartujete ho? Po naběhnutí hlídá dál.

Tohle je WireClaw, open-source firmware od Maria Schallnera (na GitHubu M64GitHub), který vyšel poprvé veřejně 25. února 2026. Z hardware-first myšlení vznikla jedna z mála implementací AI agenta na MCU, která bere vážně otázku, co se stane, když AI selže. Tady si projdeme, jak to funguje, proč to vzniklo a kde to narazí.

Dvě smyčky, jeden čip

Klíčový designový trik: WireClaw na ESP32 logicky rozděluje práci na dvě nezávislé části.

Rule loop běží neustále a nedotýká se sítě. Čte senzory, vyhodnocuje uložená pravidla, spouští akce. Žádný HTTP request, žádná LLM inference. Když teplota přeleze práh, rozsvítí se LED nebo přijde Telegram zpráva, to celé v řádu milisekund, lokálně.

AI loop se probudí, jen když přijde zpráva přes Telegram, USB sériovku nebo NATS. Tehdy WireClaw udělá HTTPS na OpenRouter (nebo HTTP na lokální Ollamu), nechá LLM zformulovat odpověď a případně vytvořit nové pravidlo. Maximum je pět iterací s nástroji na jednu zprávu, pak se vše zabalí.

„The AI creates the rules. The rules run without the AI."

Tahle věta z dokumentace shrnuje celou filozofii. LLM se používá jako kompilátor lidského záměru do embedded logiky. Pravidlo, které vznikne, jde do flash paměti a od té chvíle žije svým životem. Reboot? Po načtení z flashe pokračuje, jako by se nic nestalo.

Pro někoho, kdo zkoušel postavit IoT s ChatGPT v hot loopu, je to úleva. Žádný API výpadek vám neshodí topení.

Co se vejde do ESP32

WireClaw potřebuje 4 MB flash a tři typy čipů: ESP32-C3, C6 nebo S3. Klasický ESP32 s Tensilica jádrem není podporován, kvůli OTA partition table requirementům. ESP8266 je mimo hru kvůli paměti.

Reálná spotřeba zdrojů podle oficiální dokumentace:

RAM:   59,7 %  (196 KB z 320 KB)
Flash: 51,4 %  (1,3 MB z 2,5 MB)

To je dost, ale ne na hraně. Zhruba 40 % RAM zbývá pro vaše vlastní rozšíření. Setup portal a webové GUI sedí v PROGMEM, takže RAM nežerou.

Doporučená volba je ESP32-C6 DevKit. Cena se v Číně pohybuje kolem 5–10 dolarů, RISC-V jádro je rychlé a WS2812B onboard LED rovnou slouží jako vestavěný actuator. ESP32-S3 dává smysl tam, kde plánujete složitější rule chains a chcete víc paměti.

Pravidla v praxi

Rule engine je dost expresivní. Pravidlo se skládá ze senzoru, podmínky (gt, lt, eq a další), prahu a akce. Vestavěných virtuálních senzorů je hned několik: chip_temp z interního čidla, clock_hour, clock_minute a chytrý clock_hhmm. Posledně jmenovaný kóduje čas jako hodina × 100 + minuta, takže 10:12 = 1012. Najednou jde plánovat přes prostou eq podmínku bez nutnosti řešit dvě pole zvlášť. Elegantní hack.

Akce zahrnují led_set (RGB LED), gpio_write, telegram, nats_publish a serial_send. V textových akcích funguje placeholder substituce: do zprávy můžete napsat "Teplota čipu: {chip_temp}°C" a engine to vyrenderuje z živých dat. Bez LLM, přímo v rule loopu.

Pokročilejší trik je rule chaining: jedno LLM volání může vytvořit multi-step sekvenci s non-blocking delays. Spustí se Telegram alert, po pěti sekundách se rozsvítí červená LED, po deseti se zhasne a publikuje se zpráva na NATS. Mezitím engine paralelně vyhodnocuje ostatní pravidla.

Co u všech těchto testovaných modelů funguje, a co ne, stojí za pozornost. Gemini 2.5 Flash zvládá chains excelentně za zhruba 4 sekundy. Claude Sonnet 4.5 taky, ale potřebuje 10 sekund. Qwen 2.5 7B selhává: chybějící kroky, špatné delays, někdy přímo syntax errors. Pokud vás zajímá cost/perf pro běžný hobby use, Gemini Flash přes OpenRouter je sweet spot.

NATS jako páteř

Tady WireClaw zachází dál než většina podobných projektů. NATS, lehký pub/sub broker, je integrovaný ve třech vrstvách.

První vrstva: virtuální senzory. Vytvoříte senzor typu nats_value se subscribe na subject, třeba home.room.temp. Cokoliv, co umí na NATS publishovat (Python skript, Home Assistant, jiný WireClaw, průmyslový PLC), najednou dodává data do rule enginu.

Druhá vrstva: tool-call protokol. Externí AI agent (nemusí to být OpenClaw, stačí jakýkoli NATS klient) může volat 19 dostupných nástrojů přímo na ESP32, bez nutnosti budit lokální LLM. Latence se podle landing page pohybuje kolem 30 milisekund. Číslo z marketingu, ale architekturou to dává smysl.

Třetí vrstva, HAL (Hardware Abstraction Layer), je nejnižší. Žádný LLM, žádný JSON. Pevně definované subjects typu {device}.hal.gpio.5.set s payloadem "1" a odpovědí "ok". Pro programy v Pythonu nebo Go, které potřebují deterministickou latenci, je tohle správná vrstva. Tight loop přes ESP32 z notebooku, žádný overhead.

A pak je tu remote_chat — tool, kterým se jeden WireClaw může ptát druhého, jako by si chatovali. Edge AI mesh s federovaným reasoningem. Trochu sci-fi, ale funkční.

Kde to narazí

Žádný projekt není bez háčků a u WireClawa stojí za to vědět o pár věcech předem.

Tu hlavní jsem už zmínil: klasický ESP32 ne. Pokud máte zásobu starších DevKitů, smůla. Buď port, nebo nákup nových C3/C6/S3 boardů.

Bezpečnost. Setup portal je captive portal bez autentizace. Web GUI po setup taky bez autentizace. Kdokoli v LAN si může změnit system prompt (čili jailbreak agenta), upravit persistent memory nebo smazat pravidla. API key sedí na flashi v plaintextu. Pro lab a hobby OK, pro produkci to chce VLAN izolaci a u Telegram bota strict spending limit na OpenRouter účtu.

Conversation history je čtyřtahový kruhový buffer plus 512 bytů persistent memory. Agent si nepamatuje hlubší kontext, jen poslední pár výměn. Pro chat o teplotě dobré, pro komplexnější dialog málo.

A poslední věc: rule loop běží "každou iterací loop()". Frekvence není v dokumentaci uvedená. Pro motorické řízení, audio nebo cokoli, kde záleží na sub-milisekundové determinističnosti, sáhněte po přímém low-level firmware. WireClaw je orchestrátor, ne real-time kontrolér.

Komu to dává smysl

WireClaw cílí na úzkou komunitu: bastlíře, kteří mají ESP32 v šuplíku a chtějí experimentovat s AI agenty bez nutnosti stavět cloudovou infrastrukturu. Pro lab automatizaci, kde Home Assistant je overkill, pro distribuovanou senzor mesh, pro vzdělávací demo.

Komunita je zatím malá. Patnáct hvězdiček, čtyři forky, žádné formální release. Záleží na jediném vývojáři. To se časem může změnit, ale dneska to ovlivňuje, jak hluboko se do toho pouštět.

Pokud máte ESP32-C6 v šuplíku a hodinu času, web flasher na wireclaw.io/flash.html udělá zbytek. Chrome nebo Edge kvůli WebSerial API, kabel, OpenRouter API key, a za pár minut si můžete přes Telegram říct prvnímu vlastnímu edge agentovi, co má sledovat.

The post WireClaw: ESP32 jako AI agent, který vám neshodí topení, když spadne internet first appeared on Hard Wired.

ESP32: Backdooru v populárním čipu

Úvod

V posledních dnech se odbornou i laickou veřejností šířily znepokojivé zprávy o možném backdooru v čipu ESP32 od čínské společnosti Espressif. Vzhledem k tomu, že těchto čipů bylo celosvětově distribuováno přibližně miliarda kusů a nacházejí se v širokém spektru IoT zařízení, vyvolala tato informace značné obavy. Následující analýza objasňuje, co se skutečně zjistilo a proč se nejedná o závažné bezpečnostní riziko.

Co je ESP32?

ESP32 představuje tzv. "system on chip" (SoC) - kompletní mikrokontrolér integrovaný v jediném čipu o rozměrech přibližně 8×8 mm. Při maloobchodní ceně kolem 50 Kč nabízí mimořádný výkon a funkcionalitu:

• Velké množství vstupně-výstupních (GPIO) pinů pro připojení senzorů a ovládacích prvků
• Integrovanou podporu Wi-Fi a Bluetooth pro snadné připojení do sítě
• Podporu komunikačních standardů jako SPI, I2C, CAN-BUS a další
• Vynikající dokumentaci a vývojářskou podporu
• Příznivý poměr cena/výkon

Díky těmto vlastnostem se ESP32 stal dominantním čipem v oblasti IoT zařízení, chytrých domácností a řady dalších aplikací. Jeho hlavními konkurenty jsou některé čipy od Texas Instruments a pravděpodobně Raspberry Pi Pico 2TV.

Co bylo skutečně objeveno?

Na konferenci Rootcon konané 6.-8. března v Madridu prezentovali dva španělští výzkumníci objev nedokumentovaných příkazů v čipu ESP32. Tyto příkazy umožňují provádět některé nízkoúrovňové operace jako zápis do paměti nebo odesílání specifických Bluetooth paketů.

Je důležité zdůraznit, že existence nedokumentovaných příkazů je v hardwarových i softwarových řešeních běžná. Většina komplexnějších systémů obsahuje interní pomocné rutiny a metody, které nejsou určeny pro koncové uživatele, ale slouží k vnitřnímu fungování systému, ladění a podobným účelům.

Proč se nejedná o bezpečnostní riziko?

Klíčovým faktem je, že k využití těchto nedokumentovaných příkazů musí mít útočník již plnou kontrolu nad zařízením. To znamená:

1. Fyzický přístup k zařízení - Pro nahrání vlastního kódu do ESP32 je často nutné zařízení fyzicky rozebrat a připojit se k UART pinům na základní desce.

2. Překonání bezpečnostních mechanismů - ESP32 umožňuje implementaci kontroly digitálního podpisu firmware, kdy čip odmítne spustit kód, který není podepsán správným klíčem.

3. Harvardská architektura jako ochrana - Na rozdíl od běžných počítačů s von Neumannovou architekturou používá ESP32 harvardskou architekturu s oddělenou pamětí pro kód a data, což znesnadňuje spuštění škodlivého kódu.

Jak došlo k nedorozumění?

Společnost Tarlogic, mateřská organizace zmíněných výzkumníků, vydala původně bombastickou tiskovou zprávu hovořící o "ohrožení stovek milionů IoT zařízení". Tuto zprávu převzal server Bleeping Computer, který v titulku navýšil počet potenciálně ohrožených zařízení na miliardy. Následně se informace lavinovitě šířila dalšími médii.

Po bližším prozkoumání problematiky byly původní články staženy a přeformulovány, aby lépe odrážely skutečnou závažnost situace. Nicméně, původní senzační zprávy už stihly vyvolat značné obavy.

https://www.tarlogic.com/news/hidden-feature-esp32-chip-infect-ot-devices/
https://www.bleepingcomputer.com/news/security/undocumented-commands-found-in-bluetooth-chip-used-by-a-billion-devices/

Závěr

Používání čipu ESP32 je nadále bezpečné. Přítomnost nedokumentovaných příkazů nepředstavuje sama o sobě bezpečnostní riziko, protože k jejich využití je nutná plná kontrola nad zařízením, což by útočníkovi umožnilo i mnohem závažnější zásahy do systému bez ohledu na existenci těchto příkazů.

Bezpečnost zařízení s ESP32 závisí primárně na kvalitě jejich návrhu:

• Zařízení, která byla navržena s důrazem na bezpečnost, zůstávají bezpečná i nadále
• Zařízení s bezpečnostními nedostatky byla zranitelná již před tímto objevem

Uživatelé zařízení s ESP32 mohou tedy pokračovat v jejich používání bez obav a vývojáři mohou nadále implementovat tento čip do svých konstrukcí.

The post ESP32 neobsahuje backdoor first appeared on Hard Wired.

Masové sledování

Současná společnost čelí bezprecedentnímu rozvoji technologií umožňujících komplexní sledování a analýzu lidského chování. To, co bylo dříve doménou sci-fi literatury, se stává každodenní realitou. Moderní systémy sledování kombinují pokročilé technologie sběru dat, sofistikované algoritmy analýzy a rozsáhlé databáze, což umožňuje vytváření detailních profilů jednotlivců i celých populací.

Původní systémy sledování, zaměřené primárně na prevenci a vyšetřování závažné trestné činnosti, se postupně transformovaly v komplexní infrastrukturu umožňující monitoring prakticky všech aspektů lidského života. Tato transformace byla umožněna několika klíčovými faktory: dramatickým poklesem ceny technologií pro sběr a ukládání dat, vývojem pokročilých algoritmů pro analýzu velkých datových sad a především všudypřítomností digitálních zařízení generujících kontinuální proud dat o našich aktivitách.

Systémy státního sledování

Architektura plošného sledování

Moderní státní surveillance systémy jsou založeny na principu "sbírat vše". Tento přístup zahrnuje několik klíčových komponent:

Systémy pro plošný odposlech internetové komunikace využívají technologii Deep Packet Inspection (DPI) implementovanou přímo na úrovni páteřních sítí. Tato zařízení jsou schopná v reálném čase analyzovat veškerý procházející síťový provoz, identifikovat komunikační protokoly, extrahovat metadata a v případě nezašifrované komunikace i samotný obsah. Sofistikované algoritmy následně v těchto datech hledají předem definované vzorce podezřelého chování.

Metadata analýza představuje další kritickou součást sledovacích systémů. I když je samotný obsah komunikace šifrovaný, metadata odhalují kdo, kdy, s kým a jak dlouho komunikoval. Pomocí analýzy sociálních sítí (Social Network Analysis) lze z těchto dat rekonstruovat vztahy mezi sledovanými osobami a identifikovat klíčové uzly v komunikačních sítích.

Systémy masového sledování

Státní dohled

Státní orgány po celém světě budují rozsáhlé systémy sledování občanů. Argumentují přitom potřebou zajištění národní bezpečnosti a boje proti terorismu. Mezi hlavní nástroje patří:

• Plošné sledování internetové komunikace
• Monitorování telefonních hovorů
• Sledování finančních transakcí
• Biometrické databáze
• Systémy rozpoznávání obličejů
• Sledování pohybu pomocí mobilních zařízení
• Analýza sociálních vazeb

Biometrické sledování

Státní aparát významně investuje do rozvoje biometrických sledovacích systémů:

Technologie rozpoznávání obličejů dosáhla v posledních letech dramatického pokroku díky využití deep learning algoritmů. Moderní systémy dokáží identifikovat osoby v reálném čase i z nekvalitních záběrů, sledovat jejich pohyb napříč sítí kamer a automaticky flagovat podezřelé vzorce chování. Tyto systémy jsou implementovány nejen na letištích a hraničních přechodech, ale stále častěji i ve veřejném prostoru.

Behaviorální biometrie představuje další úroveň sledování. Tyto systémy analyzují charakteristické vzorce chování - způsob chůze, gestikulaci, hlas nebo dokonce tepovou frekvenci zachycenou na dálku. Kombinace těchto dat umožňuje jednoznačnou identifikaci osob i v případech, kdy není možné použít tradiční biometrické markery.

Korporátní sledování a datová ekonomika

Korporátní sledování

Technologické společnosti sbírají enormní množství dat o svých uživatelích:

1. Internetoví giganti

   • Google sleduje vyhledávání, pohyb po webu, polohu
   • Facebook analyzuje sociální vazby a chování
   • Amazon monitoruje nákupní zvyky
   • Microsoft sbírá data z operačních systémů a služeb

2. Telekomunikační společnosti

   • Záznamy o hovorech a SMS
   • Data o pohybu uživatelů
   • Metadata o internetovém provozu
   • Historie procházení webu

3. Finanční instituce

   • Historie transakcí
   • Platební vzorce
   • Kreditní historie
   • Finanční profily

Infrastruktura digitálního monitoringu

Korporátní sektor vyvinul mimořádně sofistikované metody sledování uživatelů. Základním stavebním kamenem je všudypřítomné sledování online aktivit:

Browser fingerprinting využívá unikátní kombinaci charakteristik prohlížeče (nainstalované fonty, pluginy, rozlišení obrazovky, časové pásmo atd.) k vytvoření jedinečného identifikátoru uživatele. Tento otisk je natolik specifický, že umožňuje sledování napříč různými webovými stránkami i v případě, že uživatel maže cookies nebo používá privátní režim prohlížení.

Tracking pixels a další prvky třetích stran jsou implementovány na většině webových stránek. Tyto nástroje nejen sledují pohyb uživatele po internetu, ale také analyzují jeho chování - dobu strávenou na stránkách, vzorce scrollování, pohyby myši a interakce s obsahem. Tyto data jsou agregována napříč různými weby a používána k vytváření detailních profilů uživatelů

Obrana proti sledování

Technická opatření

1. Anonymizace

   • Tor síť
   • VPN služby
   • Proxy servery
   • Anonymní e-maily
   • Decentralizované služby

2. Šifrování

   • End-to-end šifrování komunikace
   • Šifrování úložišť
   • PGP pro e-maily
   • Secure messaging aplikace

3. Blokování sledování

   • Ad blockery
   • Privacy badger
   • NoScript
   • Blokování telemetrie

Mobilní sledování a IoT

Smartphony a IoT zařízení představují kritickou součást korporátního sledování:

Mobilní aplikace kontinuálně sbírají data o lokaci uživatele, používaných aplikacích, kontaktech a dalších aktivitách. Tyto informace jsou často sdíleny s třetími stranami a používány k vytváření behaviorálních profilů. Zvláště významná je schopnost korelace dat z různých senzorů - například kombinace GPS dat s informacemi z akcelerometru a gyroskopu umožňuje velmi přesnou rekonstrukci aktivit uživatele.

IoT zařízení v domácnostech vytvářejí hustou síť senzorů monitorujících každodenní aktivity. Chytré spotřebiče, termostaty, osvětlení a bezpečnostní systémy generují detailní data o životním stylu obyvatel. Zvláště problematické jsou chytré asistenti jako Alexa nebo Google Home, které neustále naslouchají a mohou zachytit citlivé konverzace.

Technická implementace sledovacích systémů

Síťová infrastruktura

Moderní sledovací systémy jsou hluboce integrovány do internetové infrastruktury:

Na úrovni ISP probíhá systematický monitoring veškerého síťového provozu. Kromě DPI jsou implementovány sofistikované systémy pro analýzu DNS dotazů, SSL/TLS certifikátů a dalších metadata. Tyto systémy umožňují sledování i v případě použití šifrování, neboť samotná metadata často poskytují dostatečné informace pro identifikaci typu komunikace a jejích účastníků.

Backbone monitoring na úrovni páteřních sítí umožňuje zachytávání dat ve velkém měřítku. Specializované high-throughput systémy jsou schopné zpracovávat terabyty dat v reálném čase, přičemž sofistikované algoritmy automaticky identifikují podezřelé vzorce komunikace. Tato data jsou následně ukládána v masivních datových centrech pro pozdější analýzu.

Analýza a zpracování dat

Klíčovou součástí moderních sledovacích systémů je schopnost zpracovat a analyzovat obrovské množství zachycených dat:

Machine learning algoritmy jsou používány pro automatickou klasifikaci obsahu, identifikaci anomálií a predikci budoucího chování. Tyto systémy využívají kombinaci supervised a unsupervised learning přístupů, přičemž jsou kontinuálně trénovány na nových datech. Zvláště významné je využití deep learning modelů pro analýzu nestrukturovaných dat jako jsou obrázky, video nebo audio záznamy.

Natural Language Processing (NLP) systémy umožňují automatickou analýzu textové komunikace. Moderní NLP modely dokáží nejen identifikovat témata konverzace, ale také analyzovat sentiment, detekovat skryté významy a identifikovat potenciálně nebezpečnou komunikaci. Tyto systémy jsou často implementovány přímo na úrovni komunikačních platforem.

Legislativní rámec a legitimizace sledování

Evropská regulace

EU implementuje stále přísnější pravidla pro digitální prostor, která paradoxně mohou legitimizovat určité formy sledování:

Digital Services Act (DSA) zavádí povinné monitorování obsahu na online platformách. Pod záminkou boje proti dezinformacím a škodlivému obsahu jsou provozovatelé nuceni implementovat automatické systémy pro detekci a odstraňování "problematického" obsahu. Tyto požadavky de facto legitimizují masové sledování uživatelského obsahu.

Data retention direktivy vyžadují od telekomunikačních operátorů a ISP uchovávání rozsáhlých metadat o komunikaci svých uživatelů. Tyto data musí být na vyžádání dostupné bezpečnostním složkám, přičemž právní ochrana proti zneužití je často nedostatečná.

Národní legislativa

Jednotlivé státy rozšiřují pravomoci svých bezpečnostních složek v digitálním prostoru:

Nové trestné činy v kybernetické oblasti, jako například "činnost pro cizí moc" v České republice, rozšiřují možnosti postihu online aktivit. Tyto zákony často používají vágní definice a mohou být zneužity k omezování legitimních aktivit nebo k zastrašování aktivistů a novinářů.

Zpravodajské služby získávají stále širší pravomoci pro sledování digitální komunikace. Nová legislativa často legalizuje již existující programy masového sledování a současně omezuje možnosti právní obrany proti takovému sledování.

Budoucí trendy ve sledovacích technologiích

Umělá inteligence a strojové učení

Vývoj AI dramaticky rozšiřuje možnosti automatizovaného sledování:

Prediktivní analýza využívající pokročilé AI modely umožňuje s vysokou přesností předpovídat budoucí chování na základě historických dat. Tyto systémy jsou increasingly používány pro "preventivní" zásahy proti osobám, které algoritmus označí jako potenciálně problematické.

Computer vision systémy dosahují human-level performance v oblasti rozpoznávání obličejů a analýzy chování. Nové algoritmy dokáží identifikovat osoby i podle částečně zakrytého obličeje, nestandardního úhlu záběru nebo na základě charakteristické chůze.

Quantum Computing

Kvantové počítače představují významnou výzvu pro současné kryptografické systémy:

Schopnost prolomit současné šifrovací algoritmy znamená, že historická komunikace, která je nyní zachytávána a ukládána, může být v budoucnu dešifrována. Tento fakt motivuje bezpečnostní služby k masivnímu sběru šifrovaných dat.

Quantum machine learning algoritmy dramaticky zvýší schopnosti analýzy velkých datových sad. Tyto systémy budou schopné identifikovat subtle patterns v datech, které jsou pro klasické počítače neviditelné.

Implikace pro společnost a demokracii

Masové sledování fundamentálně mění povahu společenských vztahů a mocenských struktur. Vytváří asymetrický vztah mezi sledujícími a sledovanými, přičemž ti, kdo kontrolují sledovací systémy, získávají bezprecedentní moc nad ostatními.

Vzniká tzv. "chilling effect", kdy si lidé jsou vědomi neustálého sledování a preventivně omezují své chování, aby se vyhnuli potenciálním problémům. Tento efekt má významný dopad na svobodu projevu, politický aktivismus a obecně na schopnost společnosti diskutovat kontroverzní témata.

Digitální soukromí v době masového sledování: Pod dohledem systému

V současné digitální éře žijeme pod neustálým dohledem. Každý náš krok v online prostoru je sledován, zaznamenáván a analyzován. Technologické společnosti, vládní agentury a další subjekty shromažďují obrovské množství dat o našem chování, preferencích a vztazích. Tato масová surveillance se stává stále sofistikovanější a všudypřítomnější.

Nové formy kontroly

Digitální identita

Snahy o zavedení povinné digitální identity představují další úroveň kontroly:

• Propojení online a offline identity
• Povinné ověřování na sociálních sítích
• Biometrické přihlašování
• Centrální databáze občanů
• Sledování aktivit napříč platformami

Sociální kredit

Systémy sociálního kreditu, inspirované čínským modelem, se začínají objevovat i v západních zemích:

• Hodnocení "důvěryhodnosti" občanů
• Přidělování práv a privilegií podle skóre
• Automatické sankce za nežádoucí chování
• Propojení různých datových zdrojů
• Gamifikace společenského chování

Legislativní nástroje kontroly

Evropská unie

EU zavádí stále přísnější regulace internetového prostoru:

1. Digital Services Act (DSA)

   • Povinné monitorování obsahu
   • Rychlé odstraňování "škodlivého" obsahu
   • Vysoké pokuty pro platformy
   • Omezování anonymity
   • Povinné uchovávání dat o uživatelích

2. Další regulace

   • Povinná identifikace uživatelů
   • Omezování end-to-end šifrování
   • Rozšiřování pravomocí bezpečnostních složek
   • Povinné backdoory v komunikačních systémech

Národní legislativa

Jednotlivé státy přijímají vlastní zákony rozšiřující možnosti sledování:

• Povinné uchovávání metadat
• Rozšířené pravomoci zpravodajských služeb
• Nové trestné činy v kybernetické oblasti
• Omezování anonymity na internetu

Technické prostředky sledování

Sledování na úrovni sítě

1. Deep Packet Inspection (DPI)

   • Analýza veškerého síťového provozu
   • Identifikace typu komunikace
   • Sledování obsahu komunikace
   • Blokování nežádoucího obsahu

2. Metadata

   • Kdo s kým komunikuje
   • Kdy a jak dlouho
   • Z jaké lokace
   • Jaké služby využívá

Sledování koncových zařízení

1. Operační systémy

   • Telemetrie Windows
   • Sběr dat v Android a iOS
   • Sledování instalovaných aplikací
   • Monitorování aktivity uživatele

2. Prohlížeče

   • Historie procházení
   • Cookies a trackovací skripty
   • Fingerprinting prohlížeče
   • Sledování napříč weby

IoT a chytrá zařízení

• Chytré domácí spotřebiče
• Nositelná elektronika
• Chytré měřiče energií
• Domácí asistenti (Alexa, Google Home)

Behaviorální opatření

1. Minimalizace digitální stopy

   • Omezení sdílení osobních informací
   • Používání různých identit
   • Pravidelné mazání dat
   • Vyhýbání se centralizovaným službám

2. Bezpečné praktiky

   • Silná hesla
   • 2FA autentizace
   • Pravidelné aktualizace
   • Oddělení pracovního a osobního prostředí

Budoucí hrozby

Umělá inteligence

• Pokročilá analýza chování
• Prediktivní sledování
• Automatizované rozpoznávání vzorců
• Behaviorální profilování

Quantum Computing

• Prolomení současných šifer
• Masivní zpracování dat
• Nové možnosti sledování
• Potřeba kvantově odolného šifrování

Biometrické sledování

• Rozpoznávání obličejů
• Analýza chůze
• Hlasová biometrie
• DNA databáze

Konec digitálního soukromí v moderní době

Žijeme v době, kdy digitální technologie pronikají do všech aspektů našich životů. Nové regulace jako evropský Akt o digitálních službách (DSA) zavádějí přísnější pravidla pro online platformy s cílem zvýšit bezpečnost a omezit škodlivý obsah. Současně se však zvyšuje míra sledování online aktivit uživatelů, což vede k rostoucím obavám o digitální soukromí.

V reakci na tento vývoj vzrůstá mezi technicky vzdělanými uživateli zájem o nástroje a techniky pro ochranu digitálního soukromí. Tento trend odráží legitimní potřebu zachovat si určitou míru anonymity a kontroly nad vlastními daty v online prostoru. Uživatelé mají k dispozici širokou škálu legálních nástrojů, od šifrované komunikace přes bezpečné prohlížeče až po VPN služby.

Klíčovým faktorem je digitální gramotnost a vzdělávání. Poučení uživatelé mohou lépe chápat rizika online prostředí a činit informovaná rozhodnutí o ochraně svého soukromí. To zahrnuje kritické hodnocení služeb, které využívají, a pochopení, jaká data o nich sbírají. Technicky zdatní jedinci často volí pokročilá řešení pro zabezpečení své online komunikace a dat, což lze vnímat jako přirozenou reakci na rostoucí míru digitálního dohledu.

Jak připomíná Edward Snowden: "Argument 'nemám co skrývat' je stejný jako říct 'je mi jedno, co se stane se svobodou projevu, protože nemám co říct.'" Tento výrok podtrhuje důležitost zachování práva na soukromí v digitálním věku. Nejde přitom o snahu něco skrývat, ale o fundamentální právo na kontrolu nad vlastními osobními údaji a komunikací.

V současném komplexním digitálním prostředí je třeba hledat vyváženou cestu mezi oprávněnými bezpečnostními zájmy společnosti a ochranou osobních svobod jednotlivce. Rostoucí zájem o digitální soukromí mezi vzdělanými uživateli lze vnímat jako konstruktivní snahu o zachování těchto svobod v době rostoucího digitálního dohledu. Klíčové je přitom využívání legálních nástrojů a postupů, které umožňují chránit soukromí při zachování souladu s platnými zákony a předpisy.

The post Digitalní radikalizace first appeared on Hard Wired.

Chytré žárovky vybavené WiFi senzory přinášejí zásadní pokrok v oblasti domácí automatizace a bezpečnosti. Tyto inovativní světelné zdroje v sobě kromě klasického LED osvětlení ukrývají také sofistikovaný systém pro detekci osob, který využívá běžné WiFi signály. Princip jejich fungování je založen na analýze odrazů a změn WiFi signálu v prostoru, přičemž lidské tělo, které obsahuje vysoké procento vody, vytváří charakteristické vzory rušení těchto signálů.

Systém neustále monitoruje vzorce WiFi signálů v místnosti a porovnává je s referenčním stavem prázdného prostoru. Jakmile do místnosti vstoupí osoba, její přítomnost způsobí měřitelné změny v charakteristikách signálu, které žárovka okamžitě zaznamená a vyhodnotí. Tato technologie umožňuje nejen detekovat přítomnost osob, ale dokáže rozpoznat i jejich pohyb a v některých případech dokonce i základní aktivitu. Díky tomu mohou žárovky automaticky regulovat osvětlení, šetřit energii v nepřítomnosti osob a zároveň přispívat k celkové bezpečnosti domácnosti bez nutnosti instalace dodatečných pohybových čidel.

Jedním z trendů chytré domácnosti je zjednodušování již existujících věcí, jak při používání, tak instalaci. Třeba automatizované rozsvícení a zhasínání žárovek při příchodu do místnosti. Buď si vyberete model s PIR senzorem, který ale nemůžete umístit do většiny svítidel, protože kryt lamp funkci senzoru více či méně omezí. Anebo vyberete řešení s externím senzorem, který ale musíte někam umístit a nějak napájet.

IP kamera WiZ Home Monitoring Starter kit (929003317801)
Tento článek se nevěnuje IP kameře ale jen systému žárovek.
Úplně jinak na to jde systém SpaceSense, který do žárovek integrovala společnost Wiz, patřící pod mateřskou společnost Signify (ex Philips Lightning) – pro detekci přítomnosti osob v místnosti využívají wi-fi signál. V základním balení najdete tři žárovky s paticí E27. Není potřeba žádný hub nebo bridge, vše se spojí přímo s wi-fi routerem.

Datart

V běžném provozu má systém fungovat jako žárovky s detektorem – přijdete do místnosti, rozsvítí se na přednastavený výkon a teplotu světla, a dokud se v místnosti hýbete, žárovky svítí. Jakmile odejdete, nebo se přestanete hýbat, začne běžet přednastavený interval, a když uplyne, aniž by detekovaly pohyb, žárovky zhasnou.

Jak vlastně detekce funguje?
Detekční systém SpaceSense využívá wi-fi signálu, kterým se žárovky připojují k routeru. Wi-fi signál totiž pokrývá celou místnost, odráží se od objektů a stěn, prochází jimi a je i částečně pohlcován. A tyto změny umí komunikační čipy dobře měřit. S trochou nadsázky si tak SpaceSense můžeme představit jako echolokaci.

Žárovky je potřeba rozmístit do různých svítidel v místnosti, vždy aspoň dva metry od sebe, ale méně než šest metrů od sebe. Jedna žárovka funguje jako maják a dvě jako „procesory". To může být trochu háček, protože lampy/lustry mají běžně víc žárovek najednou a s tím pak detekční systém nefunguje. Do takové lampy tak dáte jednu žárovku se SpaceSense a ostatní pozice doplníte jinými žárovkami od Wiz, které pak systém bude ovládat, ale k detekci nevyužije. A v místnosti pak potřebuje další dvě samostatné lampy.

Při instalaci je potřeba udělat kalibraci, kde si systém bez vaší přítomnosti očuchá, jak vypadá wi-fi v klidu, aby měl lepší představu o podobě změny při příchodu osoby. Prostor, ve kterém funguje detekce, si můžete představit, jako když žárovky postavíte na pomyslnou kružnici – uvnitř kružnice pohyb detekovaný je, vně není. S tím je potřeba počítat.

The post SpaceSense: Žárovky, které vidí skrze WiFi first appeared on Hard Wired.

V dnešním článku si ukážeme, jak vytvořit signalizační světlo napojené na Home Assistant.

Článek ukazuje možnost, jak vyrobit zařízení, které je připojené k elektrické síti. S tím jsou spojena určitá rizika. Článek je čistě informativní. Výroba a použití jsou na vašem uvážení a odpovědnosti.

Motivace

Mám klasická, na dálku ovládaná garážová vrata. Potřeboval jsem nějakým způsobem monitorovat, zda jsou otevřená. Po vyzkoušení několika levných bezdrátových (bateriově napájených) čidel jsem zjistil, že zpravidla nepřežijí zimu. Proto jsem použil klasický magnetický spínač, natáhl dráty až do Wemos D1 Mini a tak informuji Home Assistant o stavu garážových vrat.

Celý modul je uzavřený v elektroinstalační krabici, kde je Wemos, trafo, relé a žárovka. Pokud se vrata otevřou, relé začne zapínat a vypínat červenou žárovku, která bliká. Tím se upozorní ostatní členové domácnosti, že jsou vrata otevřená. A tady začíná problém. Modul je s čidlem spojený drátem, což určuje jeho pozici, a není možné s ním hýbat. Vzhledem ke členitosti domu není signalizace vždy dostatečně efektivní.

Rozhodl jsem se vytvořit malé signalizační světlo, které lze umístit kamkoliv, kde je zásuvka.

Ano, mohl bych si koupit nějakou chytrou žárovku, která je kompatibilní s Home Assistant. Ale to už není DIY Nemohl bych si udělat vlastní design a už by to nebyla taková zábava.

Očekávání

• Funguje všude, kde je Wi-Fi.
• Je to levné, snadno a rychle vyrobitelné, takže je mohu strategicky rozmístit po domě.
• nemá to vyloženě odpudivý design

Požadavky

• Home Assitant + ESP Home rozšíření
• 3D Tiskárna
• DIY svářečka aka tavná pistole
• sada na pájení a lehce skill

Komponenty

Wemos D1 Mini je konkrétně pro tento případ ideální. Jinak mohu klidně použít ESP32 Dev Kit nebo cokoliv kompatibilního s ESP Home. U Lásky je za 128 CZK, na AliExpressu to jde najít za cca 2 USD.

WS2812B 8x LED 5V pásek je ve skutečnosti PCB s osmi adresovatelnými LED. U Lásky je za 28 CZK, na AliExpressu za necelý 1 USD.

Trocha drátu. Netuším náklady, já jednou rozebral asi 5 starých AT/ATX zdrojů a mám zásobu krátkých drátků asi na pár let dopředu.

3D tištěná krabička sežere asi 33 g filamentu. Když vezmeme trošku dražší Průšův Prusament PLA Pristine White za 799 CZK za 1 kg, vyjde nás krabička asi na 26 CZK + hoďka tisku. Při ceně 500 CZK za 1 kg jsme už na 17 CZK.

Micro USB kabel. U Lásky za 28 CZK.

Napájecí zdroj 5V 1A. Když chceme "vyhořet", tak třeba na Allegro za 29 CZK. Ale dají se najít za rozumnou cenu do 50 CZK. Když ještě fungovalo CZC (nechť odpočívá v pokoji), koupil jsem velice levné nabíječky, otestoval je na umělé zátěži a všechny splnily předepsané parametry.

U Lásky to jde všechno koupit za 300 CZK (započítaná i 3D tištěná krabička, bez poštovného). Z Lidové Demokratické Republiky to může vyjít na 190 CZK i s krabičkou a poštovným. Ale určitě bych si dával pozor na ty nabíječky.

Pravdou ovšem je, že pokud doma něco trochu kutíte, většinu věcí už stejně máte doma.

3D Tištěná Krabička

Krabička se skládá ze dvou dílů: základny a stínítka (návleku). Je navržená na jednoduchý tisk bez supportů. Rozměry stínítka jsou optimalizovány na tisk ve Fuzzy Skin módu pro všechny stěny. Pokud nebude stínítko vytištěno jako Fuzzy Skin, bude příliš volné a nebude dobře držet.

Mechanika je naprosto primitivní: do základny se umístí elektronika a nasune se stínítko. Jednoduché a funkční.

Sestavení

Nachystáme si Wemos, LED modul a naměříme tři dráty, aby nám to pěkně vyšlo. Červený drát napájíme do Wemos 5V pinu a do VCC LED modulu. Černý drát připojíme do Wemos GND pinu a GND LED modulu. Pak libovolnou barvu připojíme do Wemos D5 (GPIO 14) pinu a DI (data in) LED modulu. Můžeme klidně zvolit jiný vhodný Wemos GPIO, ale musíme to zohlednit následně při konfiguraci.

Jak máme dopájeno, usadíme elektroniku do základny a připevníme ji pomocí tavné pistole. Osvědčil se mi následující postup:

• Vložíme elektroniku do základny.
• Upravíme dráty, aby se všechno pěkně vešlo.
• Připojíme přes otvor v krabičce micro USB, tím si vše trochu zafixujeme a víme, že půjde USB zapojit.
• Následně zvednu Wemos, dám pod něj trochu tavného lepidla a usadím ho na místo.
• Chvíli přidržím, až to zatuhne; takto budu mít jistotu, že to neujede a vždy se tam s micro USB kabelem dostanu.
• Až je Wemos pevně uchycený, pomocí tavné pistole uchytím LED modul.

Upozornění: Zařízení je myšleno jako signalizační. To znamená, že signalizuje (je rozsvíceno) jen po dobu nezbytně nutnou, krátkou. Není to myšleno jako lampička. LEDky umí pěkně zatopit a vše je připevněno jen tavnou pistolí. Mějte to na paměti.

Instalace

Připojíme zařízení pomocí USB k počítači. Musíme na zařízení nainstalovat firmware, aby ho mohl Home Assistant adoptovat. Web https://web.esphome.io/ nám s tím pomůže. Budeme ale potřebovat prohlížeč, který podporuje Web Serial API, takže Chrome, Brave, atd.

Dáme "Connect".

V našem případě je to COM8. Po výběru zařízení zvolíme „Připravit pro první spuštění“.

A potvrdíme instalaci.

Začne se instalovat firmware.

Následně budeme vyzváni k nastavení Wi-Fi.

Nastaví a připojí zařízení na nastavenou Wi-Fi. Základní instalace je dokončena.

Na zařízení od teď funguje jednoduchý webový server, který zobrazuje například výpis z konzole.

Když přejdeme do Home Assistant do ESP Home, uvidíme, že detekoval nové zařízení.

Zařízení můžeme adoptovat.

Potvrdíme, že chceme nainstalovat konfiguraci na zařízení.

Můžeme sledovat průběh kompilace a instalace firmwaru. Všechno se děje přes OTA.

Změny můžeme sledovat přes webové rozhraní zařízení.

Jakmile se instalace dokončí, je potřeba jít do Nastavení -> Zařízení a služby a tam přes ESPHome integraci přidat zařízení do Home Assistant. Nové zařízení tam bude vidět. Následně se vrátíme do ESPHome rozšíření a u nového zařízení klikneme na Edit. Tím se dostaneme do definičního souboru, kde přidáme LED modul zařízení. Použijeme ESPHome modul NeoPixelBus Light. Je potřeba nastavit pin, přes který je LED modul připojený k Wemosu. V našem případě jsme použili D5 (GPIO 14). Konfigurace vyžaduje hodnotu GPIO. Nastavíme fyzický počet LED, v našem případě 8. Nesmíme zapomenout si LED modul pojmenovat. Pod tímto jménem ho následně uvidíme v Home Assistant.

light:
  - platform: neopixelbus
    type: GRB
    variant: WS2811
    pin: GPIO14
    num_leds: 8
    name: "Signal Light 03"

Uložíme a dáme instalovat. Zeptá se nás to, jakou metodou chceme instalovat nový firmware. Zvolíme bezdrátově.

A počkáme, než se firmware zkompiluje a nahraje na zařízení. Tady to mají takové neintuitivní. Až doběhne instalace, pro pokračování a „odkliknutí“ tohoto dialogu musíme kliknout na tlačítko STOP. Ono je to připojené na sériový výstup zařízení, takže to asi znamená zastavení monitorování sériového výstupu zařízení.

Poté můžeme se zařízením pracovat a přidat ho do Dashboardu.

A začít ho ovládat.

Tímto je hotovo, zařízení je v Home Assistant a můžeme s ním pracovat.

Pro mě byl dalším krokem přidat zařízení do automatizace. Mám dvě automatizace. Když jsou garážová vrata otevřena, zařízení napojené na tuto automatizaci bliká červeně. Ve chvíli, kdy se změní stav z otevřeno na zavřeno, proběhne sekvence. LED modul se na zařízení vypne, rozsvítí se zelená barva a po nějaké době se vypne.

Tohle je už opravdu vše. Od této chvíle je zařízení integrováno, a pokud bude mít šťávu a uvidí na Wi-Fi, tak bude signalizovat, jestli jsou garážová vrata otevřená, případně jestli došlo k zavření.

Bezpečnostní dodatek

Pokud dostáváte návaly úzkosti, když nejste doma a běží tam vámi vytvořené zařízení, tady je pár tipů, jak úzkost zmírnit.

Odpojení v nepřítomnosti

Není asi nutné, aby světýlka blikala/fungovala, když není nikdo doma a nikdo nemá možnost zasáhnout, kdyby došlo k problému. Na to je docela přímočaré řešení. Použijte chytré zásuvky a nastavte, aby zapnuly signalizační modul jen ve chvíli, kdy se někdo nachází doma. Každopádně toto značně prodraží cenu jednoho signalizačního modulu.

Samozhášivý filament

U elektroinstalace se používají samozhášivé krabice z jasného důvodu. Pokud zařízení „blafne“, snižujeme pravděpodobnost vyhoření. Například PLA filament touto vlastností nedisponuje. Ovšem existují samozhášivé PETG filamenty. Například Prusament PETG V0 je tak dvojnásobně dražší a komplikovanější na tisk, ale řešení pro klidnější spaní existuje.

The post DIY Signal Light first appeared on Hard Wired.

V dnešním článku se podíváme na to, jak se z ESP32 development boardu připojit pomocí SSH ke vzdálenému počítači.

Pro vývoj je použito PlatformIO.

platformio.ini

[env:esp32dev]
platform = espressif32
board = esp32dev
framework = arduino
monitor_speed = 115200
lib_deps = ewpa/LibSSH-ESP32@^4.2.0

main.cpp

Jediná externí závislost je libssh-esp32.

#include <Arduino.h>
#include <WiFi.h>
#include <libssh_esp32.h>
#include "libssh_esp32_config.h"
#include <libssh/libssh.h>
#include <vector>
#include <string>

Budeme potřebovat SSID WiFi sítě a heslo.

const char *ssid = "ssid-vasi-wifi";
const char *password = "vase-nejtajnejsi-heslo";

Potřebujeme nastavit přihlašovací údaje pro SSH a příkaz který po přihlášení provedeme.

const int ssh_port = 22;
const char *ssh_username = "pi";
const char *ssh_password = "super-tajne-heslo";
const char *ssh_command = "ls -l";

Dále seznam IP adres serverů na které se chceme připojit.

std::vector<std::string> server_ips = {
    "192.168.1.254",
};

Vytvoříme funkci pro připojení k WiFi. Na konci vypíšeme do konzole MAC adresu přístupového bodu, ke kterému jsme se připojili.

void connectToWiFi()
{
    WiFi.begin(ssid, password);
    while (WiFi.status() != WL_CONNECTED)
    {
        delay(1000);
        Serial.println("Connecting to WiFi..");
    }
    Serial.print("Připojeno k AP s MAC: ");
    Serial.println(WiFi.BSSIDstr());
}

Ted ta nejdelší část. Funkce co vytvoří SSH spojení, provede příkaz a výsledek vypíše na standardní výstup. Funkce si po sobě uklízí.

/**
 * Execute SSH Command
 *
 * @param ip Server IP
 * @param username SSH Username
 * @param password SSH Password
 * @param command Command to execute
 */
void executeSSHCommand(const char *ip, const char *username, const char *password, const char *command)
{
    // Create a new SSH session
    ssh_session session = ssh_new();
    if (session == NULL)
    {
        Serial.println("Failed to create SSH session");
        return;
    }

    // Set SSH options for the session
    ssh_options_set(session, SSH_OPTIONS_HOST, ip);
    ssh_options_set(session, SSH_OPTIONS_USER, username);

    // Connect to SSH server
    int rc = ssh_connect(session);
    if (rc != SSH_OK)
    {
        Serial.println("Failed to connect to SSH server");
        return;
    }

    // Verify the server's identity
    rc = ssh_userauth_password(session, NULL, password);
    if (rc != SSH_AUTH_SUCCESS)
    {
        Serial.println("Failed to authenticate");
        return;
    }

    // Create a new SSH channel
    ssh_channel channel = ssh_channel_new(session);
    if (channel == NULL)
    {
        Serial.println("Failed to create SSH channel");
        return;
    }

    // Open a new SSH session
    rc = ssh_channel_open_session(channel);
    if (rc != SSH_OK)
    {
        Serial.println("Failed to open SSH session");
        return;
    }

    // Execute the command
    rc = ssh_channel_request_exec(channel, command);
    if (rc != SSH_OK)
    {
        Serial.println("Failed to execute command");
        return;
    }

    // Read the output of the command
    char buffer[256];
    int nbytes; // Number of bytes read
    nbytes = ssh_channel_read(channel, buffer, sizeof(buffer), 0);
    while (nbytes > 0)
    {
        if (write(1, buffer, nbytes) != nbytes) // Write to stdout
        {
            Serial.println("Failed to write to stdout");
            return;
        }
        nbytes = ssh_channel_read(channel, buffer, sizeof(buffer), 0);
    }

    // Check if there was an error reading from the channel
    if (nbytes < 0)
    {
        Serial.println("Failed to read from SSH channel");
        return;
    }

    // Send EOF and close the channel
    ssh_channel_send_eof(channel);

    // Close the channel
    ssh_channel_close(channel);

    // Free the channel
    ssh_channel_free(channel);

    // Disconnect the session
    ssh_disconnect(session);

    // Free the session
    ssh_free(session);
}

Teď potřebujeme funkci která provede SSH příkaz pro všechny naše servery, které jsou definované v server_ips.

/**
 * Execute SSH Command on all servers
 * 
 * @param username SSH Username
 * @param password SSH Password
 * @param command Command to execute
 */
void executeSSHCommandOnAllServers(const char *username, const char *password, const char *command)
{
    for (std::string ip : server_ips)
    {
        executeSSHCommand(ip.c_str(), username, password, command);
    }
}

Teď už jen zbývá provést vše při startu ESPčka.

void setup()
{
    Serial.begin(115200);
    while (!Serial)
    {
        ; // Wait for serial to be ready
    }

    connectToWiFi();
    ssh_init();
    executeSSHCommandOnAllServers(ssh_username, ssh_password, ssh_command);
}

Hlavní smyčku programu pro tento příklad necháme odpočívat.

void loop()
{
    delay(1000); // Delay for 1 second
}

To je vše. Po kompilaci, nahrání kódu a spuštění ESPčka se připojí k WiFi a poté provede SSH připojení na zadané IP adresy a provede ls -l příkaz. Ten vypíše do konzole.

main.cpp full

#include <Arduino.h>
#include <WiFi.h>
#include <libssh_esp32.h>
#include "libssh_esp32_config.h"
#include <libssh/libssh.h>
#include <vector>
#include <string>

// WiFi Credentials
const char *ssid = "ssid-vasi-wifi";
const char *password = "vase-nejtajnejsi-heslo";

// SSH Credentials
const int ssh_port = 22;
const char *ssh_username = "pi";
const char *ssh_password = "super-tajne-helso";
const char *ssh_command = "ls -l";

// Server IPs List
std::vector<std::string> server_ips = {
    "192.168.1.254",
};

/**
 * Connect to WiFi
 */
void connectToWiFi()
{
    WiFi.begin(ssid, password);
    while (WiFi.status() != WL_CONNECTED)
    {
        delay(1000);
        Serial.println("Connecting to WiFi..");
    }
    Serial.print("Připojeno k AP s MAC: ");
    Serial.println(WiFi.BSSIDstr());
}

/**
 * Execute SSH Command
 *
 * @param ip Server IP
 * @param username SSH Username
 * @param password SSH Password
 * @param command Command to execute
 */
void executeSSHCommand(const char *ip, const char *username, const char *password, const char *command)
{
    // Create a new SSH session
    ssh_session session = ssh_new();
    if (session == NULL)
    {
        Serial.println("Failed to create SSH session");
        return;
    }

    // Set SSH options for the session
    ssh_options_set(session, SSH_OPTIONS_HOST, ip);
    ssh_options_set(session, SSH_OPTIONS_USER, username);

    // Connect to SSH server
    int rc = ssh_connect(session);
    if (rc != SSH_OK)
    {
        Serial.println("Failed to connect to SSH server");
        return;
    }

    // Verify the server's identity
    rc = ssh_userauth_password(session, NULL, password);
    if (rc != SSH_AUTH_SUCCESS)
    {
        Serial.println("Failed to authenticate");
        return;
    }

    // Create a new SSH channel
    ssh_channel channel = ssh_channel_new(session);
    if (channel == NULL)
    {
        Serial.println("Failed to create SSH channel");
        return;
    }

    // Open a new SSH session
    rc = ssh_channel_open_session(channel);
    if (rc != SSH_OK)
    {
        Serial.println("Failed to open SSH session");
        return;
    }

    // Execute the command
    rc = ssh_channel_request_exec(channel, command);
    if (rc != SSH_OK)
    {
        Serial.println("Failed to execute command");
        return;
    }

    // Read the output of the command
    char buffer[256];
    int nbytes; // Number of bytes read
    nbytes = ssh_channel_read(channel, buffer, sizeof(buffer), 0);
    while (nbytes > 0)
    {
        if (write(1, buffer, nbytes) != nbytes) // Write to stdout
        {
            Serial.println("Failed to write to stdout");
            return;
        }
        nbytes = ssh_channel_read(channel, buffer, sizeof(buffer), 0);
    }

    // Check if there was an error reading from the channel
    if (nbytes < 0)
    {
        Serial.println("Failed to read from SSH channel");
        return;
    }

    // Send EOF and close the channel
    ssh_channel_send_eof(channel);

    // Close the channel
    ssh_channel_close(channel);

    // Free the channel
    ssh_channel_free(channel);

    // Disconnect the session
    ssh_disconnect(session);

    // Free the session
    ssh_free(session);
}

/**
 * Execute SSH Command on all servers
 *
 * @param username SSH Username
 * @param password SSH Password
 * @param command Command to execute
 */
void executeSSHCommandOnAllServers(const char *username, const char *password, const char *command)
{
    for (std::string ip : server_ips)
    {
        executeSSHCommand(ip.c_str(), username, password, command);
    }
}

void setup()
{
    Serial.begin(115200);
    while (!Serial)
    {
        ; // Wait for serial to be ready
    }

    connectToWiFi();
    ssh_init();
    executeSSHCommandOnAllServers(ssh_username, ssh_password, ssh_command);
}

void loop()
{
    delay(1000); // Delay for 1 second
}

The post SSH připojení pomocí ESP32 first appeared on Hard Wired.

Pokud potřebujete na ESP32 spouštět naplánované úlohy, určitě se nemůžete spoléhat na vnitřní časování. Budete potřebovat nějaký externí modul reálného času (RTC), který vám na vyžádání vrátí přesný čas.

V bastlířské oblasti se hodně často používá DS1307. Vyniká hlavně v tom, že je extrémně levný. Na Aliexpressu se dá koupit za necelých 14 CZK. Cena kompenzuje určitou nepřesnost. Udává se zpoždění cca 5 minut za měsíc.

Sice několika násobně dražší, ale pořád směšně levný je DS3231. Na Aliexpressu se dá pořídit za 60 CZK.

U Lásky 128 CZK plus poštovné.

Tento modul je daleko přesnější a obsahuje tepelně kompenzovaný krystalový oscilátor (TCXO), který odolává změnám teplot. Pro náš testovací projekt použijeme DS3231.

DS3231

Modul umí sledovat roky, měsíce, dny, hodiny, minuty a sekundy. Umí dokonce přestupné roky do roku 2100. Dokáže pracovat v 12 hodinovém nebo 24 hodinovém formátu. Obsahuje dva programovatelné alarmy.

Modul má piny pro připojení přes sběrnici I2C. Má také pin INT, který umí produkovat signál přerušení a pin SQW pro generování "square wave" signálu na frekvencích 1Hz, 4kHz, 8kHz nebo 32kHz.

Přesnost modulu je +-2 minuty za rok.

Modul se napájí pomocí knoflíkové baterie CR2032, LIR2032 nebo ekvivalentní o průměru 20mm. Při použití 220mAh baterie je teoretická životnost 8 let.

Modul obsahuje 32 bytový AT24C32 EEPROM paměťový čip s milionem zapisovacích cyklů. Neslouží pro běh hodin, může být použit pro zápis logů nebo libovolných dat.

Vyčerpávající popis modulu najdete na lastminuteengineers.com.

Zapojení

Pomocí I2C připojíme k ESP modulu.

Program

Pokud nejsou hodiny nastaveny nebo mají starší čas, než je čas při kompilaci kódu, přenastaví se na aktuální čas. Po inicializaci modulu se vytvoří naplánovaná úloha pomocí modulu TaskScheduler a každých 10 sekund vypíše aktuální čas modulu do sériové konzole. Zbytek v komentovaném kódu.

main.cpp

/**
 * @file main.cpp
 * @author Hard Wired
 * @brief ESP32 I2C RTC test project.
 * @details
 *      Based on https://github.com/Makuna/Rtc/blob/master/examples/DS3231_Simple/DS3231_Simple.ino example.
 *      Modul tutorial https://lastminuteengineers.com/ds3231-rtc-arduino-tutorial/
 * @version 0.1
 * @date 2023-02-08
 */

#include <Arduino.h>

#include <Wire.h>
#include <RtcDS3231.h>
#include <TaskScheduler.h>

const int SECOND_IN_MILS = 1000;
const int TEN_SECONDS_IN_MILS = SECOND_IN_MILS * 10;

/**
 * @brief Vytvoření plánovače
 *
 */
Scheduler runner;

/**
 * @brief Vytvoření RTC objektu a připojení pomocí I2C sběrnice.
 *
 * @return RtcDS3231<TwoWire>
 */
RtcDS3231<TwoWire> Rtc(Wire);

/**
 * @brief Vytáhne z objektu "Rtc" poslední chybový stav a vypíše chybovou hlášku¨
 *        a dá vědět pomocí true/false.
 * @details see https://www.arduino.cc/reference/en/language/functions/communication/wire/endtransmission/
 *
 * @param errorTopic
 * @return true
 * @return false
 */
bool wasError(const char *errorTopic = "")
{
    uint8_t error = Rtc.LastError();
    if (error != 0)
    {
        Serial.print("[");
        Serial.print(errorTopic);
        Serial.print("] WIRE communications error (");
        Serial.print(error);
        Serial.print(") : ");

        switch (error)
        {
        case Rtc_Wire_Error_None:
            Serial.println("(none?!)");
            break;
        case Rtc_Wire_Error_TxBufferOverflow:
            Serial.println("transmit buffer overflow");
            break;
        case Rtc_Wire_Error_NoAddressableDevice:
            Serial.println("no device responded");
            break;
        case Rtc_Wire_Error_UnsupportedRequest:
            Serial.println("device doesn't support request");
            break;
        case Rtc_Wire_Error_Unspecific:
            Serial.println("unspecified error");
            break;
        case Rtc_Wire_Error_CommunicationTimeout:
            Serial.println("communications timed out");
            break;
        }
        return true;
    }
    return false;
}

/**
 * @brief Vypíše naformátované datum do sériové konzole.
 *
 * @param dt
 */
void printDateTime(const RtcDateTime &dt)
{
    char buffer[20];

    sprintf(buffer, "%d-%02d-%02d %02d:%02d:%02d", dt.Year(), dt.Month(), dt.Day(), dt.Hour(), dt.Minute(), dt.Second());

    Serial.println(buffer);
}

void printDateTimeAndTemperature()
{
    if (!Rtc.IsDateTimeValid())
    {
        if (!wasError("loop IsDateTimeValid"))
        {
            // Common Causes:
            //    1) the battery on the device is low or even missing and the power line was disconnected
            Serial.println("RTC lost confidence in the DateTime!");
        }
    }

    RtcDateTime now = Rtc.GetDateTime();
    if (!wasError("loop GetDateTime"))
    {
        printDateTime(now);
    }

    RtcTemperature temp = Rtc.GetTemperature();
    if (!wasError("loop GetTemperature"))
    {
        temp.Print(Serial);
        // you may also get the temperature as a float and print it
        // Serial.print(temp.AsFloatDegC());
        Serial.println("C");
    }
}

/**
 * @brief Vytvoření naplánované úlohy. Poběží navždy a spustí se každých 10 sekund.
 *
 * @return Task
 */
Task PrintDateTimeAndTemperatureTask(TEN_SECONDS_IN_MILS, TASK_FOREVER, &printDateTimeAndTemperature);

void setup()
{
    Serial.begin(115200);

    Serial.print("compiled: ");
    // makro které expanduje datum při kompilaci kódu na "mmm dd yyyy" řetězec
    Serial.print(__DATE__);
    Serial.print(' ');
    // makro které expanduje čas při kompilaci kódu na "hh:MM:ss" řetězec
    Serial.println(__TIME__);

    Rtc.Begin();

#if defined(WIRE_HAS_TIMEOUT)
    Wire.setWireTimeout(3000 /* us */, true /* reset_on_timeout */);
#endif

    /**
     * @brief Vytvoří objekt RtcDateTime a nastaví ho podle času kompilace kódu.
     *
     */
    RtcDateTime compiled = RtcDateTime(__DATE__, __TIME__);
    printDateTime(compiled);
    Serial.println();

    /**
     * @brief Pokud neni RTC nastaveno nastaví datum a čas.
     *
     */
    if (!Rtc.IsDateTimeValid())
    {
        if (!wasError("setup IsDateTimeValid"))
        {
            // Common Causes:
            //    1) first time you ran and the device wasn't running yet
            //    2) the battery on the device is low or even missing

            Serial.println("RTC lost confidence in the DateTime!");

            // following line sets the RTC to the date & time this sketch was compiled
            // it will also reset the valid flag internally unless the Rtc device is
            // having an issue

            Rtc.SetDateTime(compiled);
        }
    }

    /**
     * @brief V případě že není RTC spuštěno spustíme ho.
     *
     */
    if (!Rtc.GetIsRunning())
    {
        if (!wasError("setup GetIsRunning"))
        {
            Serial.println("RTC was not actively running, starting now");
            Rtc.SetIsRunning(true);
        }
    }

    /**
     * @brief V případě, že je čas hodin starší než čas kompilace, nastaví se nový čas. Vypíše do sériové konzole informaci o nastavení RTC.
     *
     */
    RtcDateTime now = Rtc.GetDateTime();
    if (!wasError("setup GetDateTime"))
    {
        if (now < compiled)
        {
            Serial.println("RTC is older than compile time, updating DateTime");
            Rtc.SetDateTime(compiled);
        }
        else if (now > compiled)
        {
            Serial.println("RTC is newer than compile time, this is expected");
        }
        else if (now == compiled)
        {
            Serial.println("RTC is the same as compile time, while not expected all is still fine");
        }
    }

    /*
     * Nastaví RTC modul do požadovaného stavu.
     */
    Rtc.Enable32kHzPin(false);
    wasError("setup Enable32kHzPin");
    // The INT/SQW pin on the DS3231 provides either an interrupt signal (due to alarm conditions) or a nice square wave at 1Hz, 4kHz, 8kHz, or 32kHz.
    Rtc.SetSquareWavePin(DS3231SquareWavePin_ModeNone);
    wasError("setup SetSquareWavePin");

    /**
     * @brief Přiřazení naplánované úlohy do plánovače.
     *
     */
    runner.addTask(PrintDateTimeAndTemperatureTask);

    /**
     * @brief Povolení naplánované úlohy.
     *
     */
    PrintDateTimeAndTemperatureTask.enable();
}

void loop()
{
    runner.execute(); // spouštění plánovače
}

platformio.ini

[env:esp32dev]
platform = espressif32
board = esp32dev
framework = arduino
monitor_speed = 115200

lib_deps =
  makuna/RTC @ ^2.3.6
  arkhipenko/TaskScheduler @ ^3.7.0

The post ESP32 RTC DS3231 first appeared on Hard Wired.

ROCK Pi S je SBC (jednodeskový počítač) od společnosti Radxa založený na Rockchip RK3308. Je vybaven 64bitovým čtyřjádrovým procesorem, USB, ethernetem, bezdrátovým připojením a jádrem detekce hlasu o velikosti 1,7 palce, takže je ideální pro IoT a hlasové aplikace. ROCK Pi S se dodává ve dvou velikostech paměti RAM 256 MB nebo 512 MB DDR3 a pro operační systém a úložiště používá kartu uSD. Volitelně může ROCK Pi S poskytnout verzi s integrovaným úložištěm s 1Gb/2Gb/4Gb/8Gb NAND flash. Mezi podporované operační systémy patří Debian, Ubuntu, Armbian, Diet Pi a další.

Rock Pi S obsahuje procesor RK3308 který má čtyři jádra s frekvencí až 1.3 GHz. Na takhle malé desce jednodeskového počítače najdete i ethernet konektor (100 Mbps), USB-A konektor (USB 2.0), Wi-Fi konektivitu 802.11 b/g/n a Bluetooth 4.0.

Verze Rock Pi S

Výkon samotného ARM procesoru je u všech verzí stejný, rozdíl je jen v kapacitě RAM a to buď 256 MB nebo 512 MB. U posledních dvou verzí s 512 MB ram máme možnost výběru buď to 1, 2, 4 a 8 GB NAND flash paměti.

Napájení

ROCK Pi S využívá port USB Type-C pro napájení i komunikaci.

Pokud chcete ROCK Pi S napájet samostatně, můžete použít napájecí adaptér 5V/1A nebo 5V/2A s porty USB Type-C. Můžete také použít napájecí adaptér USB PD/QC, aniž byste se museli obávat poškození desky, protože adaptér PD/QC detekuje, že ROCK Pi S podporuje pouze 5V, takže adaptér bude vydávat 5V.

ROCK Pi S lze napájet přímo z USB portů PC/laptopu. Pokud ke komunikaci s hostitelským počítačem potřebujete také ROCK Pi S, stačí vám kabel USB typu C pro typ A.

Pokud používáte funkci PoE poskytovanou ROCK Pi S, můžete napájet ROCK Pi S vložením DV +5V přímo do PIN#2 26-PIN HEADER 1. GND pin jako PIN#6.

Procesor

Rockchip RK3308 Soc použitý v ROCK Pi S RK3308 je vysoce výkonný čtyřjádrový aplikační procesor s frekvencí 1.3 Ghz, navržený pro inteligentní hlasovou interakci, zpracování audio vstupu/výstupu a další digitální multimediální aplikace. Vestavěná bohatá zvuková rozhraní, jako jsou I2S, PCM, TDM, PDM, SPDIF, HDMI ARC, mohou splňovat různé vývojové zvukové aplikace, snížit složitost vývoje hardwaru a náklady na vývoj.

Pokud si pořídíte tuto super jednodeskoví počítač, nezapomeňte si z PRINTABLES stáhnout box na tento tip desky. Máte na výběr verzi s anténou a bez antény.

The post Jednodeskový počítač – RADXA Rock Pi S first appeared on Hard Wired.

Všem nám dávno došlo že na Raspberry Pi si ještě nějaký pátek počkáme. Když se budeme poohlížet po nějakých alternativách tak nám opět rychle dojde, že je pozdě protože prostě už jsou vyprodané anebo prodávané za nesmyl, popřípadě totálně nevyhovující. V tomto okamžiku se dostává ke slovu společnost RADXA.

Vypadá to jako by se jednalo o klon Raspberry a dost možná že i je ale, a to opravdu ALE jejich produkty nejsou jen laciné klony, jak se můžeme setkat třeba se šmejdem co se tvoří jako Arduino a vlastně nestojí za nic. RADXA desky jsou velice kvalitně vyvedeny a do posledního detailu promyšleny. Jedná se teda o klon myšlenky, a ne produktu samotného. Jedna z mála nevýhod je komunita. RPI má obrovskou komunitu a opravdu propracovaný OS což u Rock Pi (radxa) bohužel zatím nenajdete. Ale nemusíme zoufat, protože na konci tohohle tunelu je světlo.

Co Radxa nabízí?

V jejich nabídce je poměrně široká škála SBC a my si zde zkusíme všechny vyjmenovat.

Radxa Zero

Radxa Zero je ultratenký SBC v malém provedení s vysokým výkonem založeným na Amlogic S905Y2. Může provozovat Android a vybrané distribuce Linuxu. Radxa Zero obsahuje čtyřjádrový 64bitový procesor ARM, až 4 GB 32bitové paměti LPDDR4, výstup HDMI na 4K@60, připojení Wifi a Bluetooth, USB 3.0 a 40pinový GPIO header. Kromě toho lze napájecí port použít také pro USB 2.0 OTG pro připojení dalších periferií. Radxa Zero se dodává v několika konfiguracích, aby vyhovoval vašim potřebám.

Kompletní specifikace, návody a informace naleznete na webu výrobce.

Rock 3

ROCK3 je řada Rockchip RK3566/RK3568 založených na SBC (jednodeskový počítač) a výpočetním modulu od Radxa. Může na ní běžet android nebo některé distribuce Linuxu. Řada ROCK3 obsahuje čtyřjádrový procesor Cortex-A55 ARM, 32bit 3200 Mb/s LPDDR4, až 4K@60 HDMI, MIPI DSI, MIPI CSI, 3,5 mm jack s mikrofonem, USB port, GbE LAN, PCIe 3.0, PCIe 2.0, 40 -pin rozšiřující header, RTC. ROCK3 také podporuje USB PD a QC napájení.

Kompletní specifikace, návody a informace naleznete na webu výrobce.

Rock Pi 4

ROCK Pi 4 je SBC založený na Rockchip RK3399 . Může na ní běžet android nebo některé distribuce Linuxu. ROCK Pi 4 obsahuje šestijádrový procesor ARM, 64bitový dvoukanálový 3200Mb/s LPDDR4, až 4K@60 HDMI, MIPI DSI, MIPI CSI, 3,5mm jack s mikrofonem, 802.11 ac WIFI, Bluetooth 5.0, USB port, GbE LAN, 40 pin header, RTC. ROCK Pi 4 také podporuje USB PD a QC napájení. ROCK Pi 4 je k dispozici ve dvou modelech, Model A a Model B, každý model má možnosti 1GB, 2GB nebo 4GB RAM.

Kompletní specifikace, návody a informace naleznete na webu výrobce.

Rock Pi S

ROCK Pi S je mini SBC založený na Rockchip RK3308. Je vybaven 64bitovým čtyřjádrovým procesorem, USB, ethernetem, bezdrátovým připojením a jádrem detekce hlasu o velikosti 1,7 palce, takže je ideální pro IoT a hlasové aplikace. ROCK Pi S se dodává ve dvou velikostech paměti RAM 256 MB nebo 512 MB DDR3 a pro operační systém a úložiště používá kartu uSD. Volitelně může ROCK Pi S poskytnout verzi s integrovaným úložištěm s 1Gb/2Gb/4Gb/8Gb NAND flash.

Kompletní specifikace, návody a informace naleznete na webu výrobce.

Rock Pi E

ROCK Pi E založený na Rockchip RK3328. Je vybaven 64bitovým čtyřjádrovým procesorem, USB 3.0, dvěma ethernety, bezdrátovým připojením o velikosti 2,5 x 2,2 palce (56 x 65 mm), díky čemuž je ideální pro IoT a síťové aplikace. ROCK Pi E je k dispozici v různých velikostech paměti RAM od 512 MB do 4 GB DDR3 a používá kartu microSD pro operační systém a úložiště a také podporuje modul eMMC. Volitelně ROCK Pi E podporuje PoE, je vyžadován další HAT.

Kompletní specifikace, návody a informace naleznete na webu výrobce.

Rock Pi X

ROCK Pi X je první X86 SBC. Může provozovat distribuce Windows a Linux. Projekt ROCK Pi X byl spuštěn poté, co tým Radxa dostal spoustu dotazů od uživatelů, zda ROCK Pi 4 může provozovat Windows.

ROCK Pi X je vybaven čtyřjádrovým procesorem Intel Cherry Trail Z8350, 64bitový dvoukanálový 1866Mb/s LPDDR3, až 4K@30 HDMI, 3,5mm jack s mikrofonem, 802.11 ac WIFI, Bluetooth 4.2, USB port, GbE LAN, 40-pin header, RTC. ROCK Pi X také podporuje USB PD a QC napájení. ROCK Pi X je k dispozici ve dvou modelech, Model A a Model B, každý model má možnosti 1GB, 2GB nebo 4GB RAM.

Kompletní specifikace, návody a informace naleznete na webu výrobce.

Rock Pi N10

ROCK Pi N10 je SBC (jednodeskový počítač) od společnosti Radxa založený na Rockchip RK3399pro. Jedná se o NPU, AI desku, která slouží pro vývoj strojového učení. RK3399Pro je nízkoenergetický, vysoce výkonný procesor.

Je založeno na architektuře Big.Little a integruje dvoujádrový Cortex-A72 a čtyřjádrový Cortex-A53 se samostatným NEON koprocesorem. Je vybaven jednou výkonnou jednotkou pro zpracování neuronové sítě (NPU) a podporuje mainstream platformy na trhu, jako je caffe, tensor flow a tak dále.

Poskytuje optimalizovaný výkon pro high-end aplikace. RK3399Pro podporuje více formátové video dekodéry a kodéry. Díky integrovanému 3D GPU je RK3399Pro plně kompatibilní s OpenGL ES1.1/2.0/3.0/3.1, OpenCL a DirectX 11.1. Speciální 2D hardwarový engine s MMU maximalizuje zobrazení a poskytují velmi hladký provoz.

Kompletní specifikace, návody a informace naleznete na webu výrobce.

The post Radxa radxa radxa first appeared on Hard Wired.